Novela daňových zákonů - tzv. daňový balíček Garance

19.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Novela daňových zákonů - tzv. daňový balíček

19.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.2.4 Novela daňových zákonů – tzv. daňový balíček

Ing. Zdeněk Morávek

Následující text informuje o hlavních změnách, které přináší velice těžce a složitě přijímaný zákon, který novelizuje některé daňové zákony. Problematické přijetí tohoto zákona, který po všech peripetiích nabude účinnosti k 1. 7. 2017, přinese do praxe daňových subjektů řadu komplikací z pohledu správné aplikace změn, zejména z pohledu období, ve kterém bude nutné, případně možné, tyto změny aplikovat.

Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, je souborem novel těchto daňových zákonů:

  • zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákona č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Novela ZDP má 204 bodů a 22 bodů přechodných ustanovení, novela ZoR potom 3 body a 2 body přechodných ustanovení. Novela ZDPH je také poměrně rozsáhlá a čítá 134 bodů a 7 bodů přechodných ustanovení. Novela daňového řádu má 30 bodů a 3 body přechodných ustanovení. Ostatní novely jsou poměrně stručné, novela zákona o místních poplatcích má deset bodů, novela zákona o správních poplatcích dva body a novela zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví potom 14 bodů. Předpokládaná účinnost byla naplánována k 1. 1. 2017, ovšem vzhledem k časovému posunu projednávání novely nabyde účinnosti až k 1. 7. 2017. A to i přesto, že zákon vyšel s textem účinnosti k 1. 4. 2017, ale vzhledem k zveřejnění ve Sbírce zákonů nastane faktická účinnost až k 1. 7. 2017.

Jak uvádí důvodová zpráva, zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu.

Zákon o daních z příjmů

Pokud začneme ZDP, hlavní oblasti, kterých se novela týká, jsou tyto:

  • vypořádání spoluvlastnictví – přijetí úpravy pro případ vypořádání spoluvlastnictví jiným způsobem než rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů,

  • příjmy z úplatného převodu cenných papírů a podílů v obchodních korporacích – jedná se zejména o doplnění osvobozujících ustanovení a zahrnutí problematiky kmenového listu,

  • zaměstnání malého rozsahu – jedná se o rozšíření příjmů podle § 6 ZDP, které budou zdaňovány srážkovou daní a nebudou tak vstupovat do obecného základu daně z příjmů,

  • částečné odbytné z doplňkového penzijního spoření – jedná se o reakci na zavedení tzv. částečného odbytného, tj. částečný jednorázový výběr prostředků na žádost účastníka doplňkového penzijního spoření v roce, kdy dovrší 18 let věku,

  • slevy na dani pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob v návaznosti na invaliditu a v návaznosti na průkaz ZTP/P,

  • daňové zvýhodnění na vyživované děti – dochází zejména k dalšímu zvýšení daňového zvýhodnění a změně výpočtu limitu pro uplatnění daňových bonusů,

  • daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost – jedná se o změny uplatňování nezdanitelných a odpočitatelných částek a slev na dani,

  • prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 38k ZDP – mimo jiné se zavádí možnost podepsat toto prohlášení elektronicky,

  • osvobození bezúplatných příjmů veřejnoprávních korporací,

  • osvobození příjmu z podílu na zisku vyplaceného svěřenskému fondu nebo rodinné fundaci,

  • daňová úspora veřejně prospěšných poplatníků,

  • limit daňové uznatelnosti výdajů na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb a sociálního fondu,

  • daňové odpisování svěřeného majetku u příspěvkových organizací a vloženého majetku u dobrovolného svazku obcí,

  • aplikace srážkové daně ve výši 19 % na úrokové příjmy z účtů v případě veřejně prospěšných poplatníků,

  • daňový režim tzv. rodinných nadací, tedy nadací sloužících pouze k uspokojování potřeb rodinných příslušníků, resp. osob blízkých,

  • výběr daně u vybraných příjmů daňových nerezidentů, se zaměřením zejména na vybrané bezúplatné příjmy,

  • peněžitý dar na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení,

  • výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem,

  • daňový režim postoupení pohledávky u neúčtujících poplatníků daně z příjmů,

  • daňový režim práva stavby,

  • odpisování technického zhodnocení,

  • vyřazení původní výstavby v rámci nové výstavby,

  • daňový režim odpisování spoluvlastnických podílů na hmotném majetku,

  • odpisování nehmotného majetku,

  • daňový režim zálohy na výplatu podílu na zisku – upřesnění postupu zejména pro případy, kdy vzniká povinnost zálohu vrátit,

  • stížnost na postup plátce daně – upřesňují se zejména lhůty, ve kterých je možné stížnost podat,

  • vratitelný přeplatek – i v tomto případě se jedná zejména o upřesnění souvisejících lhůt.

Zákon o dani z přidané hodnoty

Novela ZDPH se potom týká zejména těchto oblastí:

  • komplexní uchopení problematiky specifické úpravy registrace a postupů při správě daně z přidané hodnoty u společnosti (dříve sdružení),

  • nespolehlivé osoby – zavádí se nová kategorie osob jako nový institut v boji s daňovými úniky,

  • vracení daně mezinárodním organizacím,

  • uskutečnění zdanitelného plnění ve specifických případech u opakovaných plnění,

  • skupinová registrace ve vztahu k přeměnám obchodních korporací,

  • dlouhodobý majetek, který je předmětem tzv. finančního leasingu – doplnění korekčních mechanismů pro případy i tohoto majetku,

  • lhůta pro uplatnění úpravy odpočtu daně z titulu uskutečnění plnění – upřesnění lhůt ve vazbě na § 78 a násl. ZDPH,

  • postup při nesprávném uvedení daně za jiné zdaňovací období,

  • ručení příjemce zdanitelného plnění při poskytnutí úplaty za plnění virtuální měnou – jedná se o zavedení nového institutu ručení v tomto specifickém případě úplaty,

  • vracení daně osobám se zdravotním postižením – vracení daně zaplacené při dodání motorového vozidla.

Zákon o místních poplatcích

Doplňme dále, že v rámci novely zákona o místních poplatcích jsou řešena tři základní témata, a to:

  • výše sazby poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,

  • osvobození u poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,

  • uplatňování pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.

Daňový řád

Nejdůležitějšími změnami obsaženými v novele daňového řádu jsou:

  • úprava institutu úroku z daňového odpočtu podle § 254a DŘ,

  • rozšíření oznamovací povinnosti správce daně vůči živnostenským úřadům, rejstříkovým soudům a jiným orgánům veřejné moci,

  • usnadnění možností platit daně, clo, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění platební kartou či obdobným platebním prostředkem.

Mimo to obsahuje novela daňového řádu další dílčí změny v oblasti posečkání § 156 a § 157 DŘ, vymáhání § 179 DŘ a insolvence § 243 DŘ, pořádkových pokut § 247 DŘ a stížností § 261 DŘ.

Nyní se zaměřme blíže na některé důležité změny v oblasti daně z příjmů. Začněme úpravou, která se vztahuje na fyzické osoby.

K řadě změn dochází v oblasti příjmů osvobozených od daně, které jsou v případě fyzických osob poměrně široké. V ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) a písm. u) ZDP se doplňuje, že podmínkou pro osvobození příjmů z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let, je použití těchto příjmů na uspokojení pouze vlastní bytové potřeby poplatníka, tedy nikoliv bytové potřeby jeho rodiny nebo dalších osob. Obdobně je tomu tedy také v případě odstupného za uvolnění bytu.

Doplnění § 4 odst. 1 písm. b) ZDP narovnává podmínky pro osvobození od daně z příjmu pro všechny způsoby vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to tak, že pětiletý časový test stanovený v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP je uplatňován nejen při prodeji nemovité věci, ale při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci jakýmkoli způsobem, pokud tato nemovitá věc byla ve spoluvlastnictví déle než 5 let.

Do úpravy § 4 odst. 1 písm. s) ZDP se do podmínek osvobození příjmů z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci doplňuje krácení časového testu v případě příjmu z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, který byl nabyt děděním od zůstavitele a zároveň se jednalo o osobu z rodiny (manžel/ka či příbuzný v řadě přímé). Doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem se tak zkracuje o dobu, po kterou měl zůstavitel podíl ve vlastnictví, za podmínky, že byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem/manželkou.Shodná úprava bude přijata i v případě příjmů z úplatného převodu cenných papírů a příjmu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu v § 4 odst. 1 písm. x) ZDP.

Úprava osvobození příjmů do 100 000 Kč z prodeje cenných papírů a příjmů z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu se upřesňuje tak, že dané osvobození se nevztahuje na příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou součástí obchodního majetku poplatníka nebo které jsou příjmy z kapitálového majetku. Jak vyplývá z důvodové zprávy, limit 100 000 Kč bude aplikován tak, že z celkového úhrnu příjmů z úplatného převodu všech cenných papírů budou vyloučeny příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou zahrnuty do obchodního majetku, a příjmy z kapitálového majetku. Pokud příjmy z úplatného převodu zbývajících cenných papírů (tj. těch, které nejsou součástí obchodního majetku, ani se nezdaňují v rámci příjmů z kapitálového majetku) nedosáhnou limitu 100 000 Kč, budou od daně z příjmů osvobozeny. Obdobně se bude postupovat v případě příjmů z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu.

K problematice osvobozených příjmů ještě doplňme změnu v § 4a písm. j) ZDP, kde se doplňuje, že bezúplatný příjem použitý na vzdělávání se osvobozuje, pokud tento příjem není příjmem ze závislé činnosti. Cílem je vyloučení peněžních plnění poskytnutých zaměstnanci zaměstnavatelem na vzdělání v souvislosti s výkonem závislé činnosti z daňového osvobození bezúplatných příjmů vymezených v § 4a písm. j) ZDP, neboť výdaje zaměstnavatelem vynaložené na vzdělávání jsou zakotveny v ustanovení § 6 ZDP, které představuje speciální daňový režim. Pokud nedojde ke splnění podmínek pro osvobození příjmu, je tento příjem příjmem podle § 10 ZDP v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny.

K řadě změn dochází v oblasti příjmů ze závislé činnosti. Doplnění § 6 odst. 3 ZDP potvrzuje, že plnění, která zaměstnavatel poskytuje pro rodinné příslušníky svých zaměstnanců podle § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP, se pro účely daně z příjmů fyzických osob považují za příjem zaměstnance.

K poměrně zásadní změně dochází v úpravě § 6 odst. 4 ZDP, která vymezuje příjmy ze závislé činnosti, které podléhají srážkové dani v případě nepodepsaného prohlášení k dani. Kromě příjmů plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, se bude tento postup uplatňovat také v případě příjmů, které v úhrnné výši nepřesahují u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč. Důvodem je zejména eliminace případů, kdy je při existenci často zanedbatelných příjmů nutné podávat daňové přiznání. Jako limitní částka byla zvolena částka, která je v souladu s úpravou veřejného pojistného, tedy částka, do jejíž výše se zpravidla neplatí sociální pojištění a v některých případech ani pojištění zdravotní. V praxi se bude jednat zejména o odměnu za výkon funkce, odměnu plynoucí z dohody o pracovní činnosti, zaměstnání malého rozsahu, svědečné u zaměstnance atd. Tyto příjmy budou, po zvýšení o případné pojistné, pokud mu budou podléhat, zdaňovány srážkovou daní ve výši 15 %. Tím bude dosaženo, že poplatník nebude povinen v případě těchto malých příjmů podávat daňové přiznání. Poplatníkovi však zůstane zachována možnost postupu podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP (tj. započtení sražené daně z výše uvedených příjmů na celoroční daň v daňovém přiznání).

Doplňuje se dále úprava některých příjmů ze závislé činnosti osvobozených od daně. V § 6 odst. 9 písm. d) ZDP se kromě použití zdravotních zařízení osvobozuje také nákup všech jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, tedy např. úhradu rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitamínových prostředků. Dále se do osvobození zahrnuje i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení, či nikoli. Důvodem této úpravy, jak vyplývá z důvodové zprávy, je skutečnost, že tyto prostředky jsou často prodávány mimo zdravotnická zařízení, typicky např. brýle v optice; pokud se však jedná o nákup na lékařský předpis, není důvod k odlišnému zacházení podle toho, kde si zaměstnanec prostředek pořídí.

Dále se doplňuje, že podle tohoto ustanovení se osvobozuje také příspěvek na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy. Jedná se o poslanecký návrh, smysl a důvod této úpravy je poněkud nejasný.

Dále se upřesňuje osvobození majetkového prospěchu z bezúročných zápůjček poskytnutých zaměstnancům podle § 6 odst. 9 písm. v) ZDP. Do ustanovení se doplňuje, že majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle § 6 odst. 3 ZDP a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec. Prakticky se bude postupovat tak, že se zjistí, ve kterých kalendářních měsících byl stanovený limit překročen, a za tato období (příslušné kalendářní měsíce) se spočítá úrokové peněžní zvýhodnění a nejpozději při výpočtu mzdy za měsíc prosinec se tento příjem zahrne do úhrnu příjmů ze závislé činnosti zaměstnance. Současně se jedná o speciální ustanovení vzhledem k § 3 odst. 3 písm. b) ZDP.

Důležitá změna související s příjmy ze závislé činnosti se týká prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Nová úprava rozšiřuje okruh způsobů, jak může poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti učinit prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 ZDP. Podle současné právní úpravy plátce daně při správě záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vychází z prohlášení poplatníka, které poplatník učiní zpravidla do tiskopisu prohlášení a ve kterém stvrdí svůj projev vůle a pravdivost uvedených údajů svým podpisem. Vzhledem k rozvoji elektronické komunikace se výslovně upravuje a odstraňují se tak pochybnosti, že tento projev vůle zaměstnanců je možné zajistit nejen písemně, ale i elektronicky, pokud bude jednoznačně prokazatelné, že byl tento projev učiněn daným zaměstnancem. Typicky se bude jednat o podepsání prohlášení elektronickým podpisem nebo prohlášení prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele bez nutnosti podpisu zaměstnance. Z výše uvedeného vyplývá, že např. ústní nebo konkludentní forma projevu vůle zaměstnance nestačí, neboť zaměstnavatel je povinen správci daně prokazatelně doložit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení zálohy na daň nebo daně.

Současně platí, že i nadále bude možné jako doposud zaznamenávat prohlášení poplatníka na papírových prohlášeních stvrzených vlastnoručním podpisem poplatníka.

Dále se doplňuje, že součástí prohlášení k dani musí být také informace o tom, zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyživované děti poplatníka i jiný poplatník, zda na ně uplatňuje daňové zvýhodnění a zda je zaměstnán. Doplnění souvisí s upřesněním textace ohledně sčítání dětí ve společné domácnosti.

Výrazně se také zjednodušuje čestné prohlášení poplatníka v žádosti o provedení ročního zúčtování daní, postačí pouze prohlášení, že poplatník není povinen podat daňové přiznání, a zda a od kterých plátců daně v uplynulém zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti. Předpokládá se, již samotným čestným prohlášením, že není povinen podat daňové přiznání podle § 38g ZDP, poplatník deklaruje veškeré rozhodné skutečnosti, které u něj nebrání provedení ročního zúčtování záloh.

V případě úpravy prokazování nezdanitelných částek se mění ustanovení § 38l odst. 1 písm. h) ZDP, které stanoví způsob prokázání příspěvků na penzijní produkty. Cílem je, aby tato úprava byla v souladu s novým způsobem výpočtu částky, kterou lze odečíst od základu daně v případě příspěvků zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, tzn. tedy posuzování měsíčních příspěvků.

V případě prokazování slev na dani se rozšiřuje možnost prokázání slevy v souvislosti s průkazem ZTP/P, nárok je možné prokázat průkazem ZTP/P nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu.

Upřesňuje se také obsah potvrzení v případě slevy za umístění dítěte, na potvrzení se pro účely uplatnění slevy za umístění dítěte uvedou výdaje vynaložené za umístění dítěte v tomto zařízení, které se vztahují k faktickému umístění dítěte v daném zdaňovacím období. Tzn., že pro účely uplatnění slevy na dani není rozhodující okamžik samotné úhrady „školkovného”, ale jeho skutečné „spotřebovávání” umístěným dítětem v daném zdaňovacím období. Dále se na potvrzení doplňuje datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění, jedná se tedy o doplnění data, od kterého příslušné zařízení splňuje kritéria zařízení. Splní-li předškolní zařízení předmětná kritéria až v průběhu zdaňovacího období, sleva za umístění dítěte v tomto zařízení se poskytne až od tohoto data.

Co se týká příjmů z podnikání (ze samostatné činnosti), zásadní změnou je další omezení výdajových paušálů. Procentní výše zůstává zachována, ale mění se maximální částka, kterou lze jako výdajový paušál uplatnit. Podle nové úpravy tak uplatnit lze:

  • 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč,

  • 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

  • 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 300 000 Kč,

  • 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 400 000 Kč.

Maximální hodnoty výdajových paušálů se tak snížily na polovinu.

Rovnou můžeme doplnit, že obdobně je tomu také v případě příjmů z nájmu, kde je výše maximální částky výdajového paušálu snížena na částku 300 000 Kč, tedy také na polovinu předchozí částky.

Zmínit se je také vhodné o některých změnách souvisejících s nastavením daňově neutrálního režimu u rodinných fundací, který by měl být obdobný jako v případě svěřenských fondů. Výplata plnění ze zisku rodinné fundace bude podle doplnění § 8 odst. 1 písm. i) ZDP příjmem z kapitálového majetku a bude podléhat dani vybírané srážkou, s čímž koresponduje také doplnění § 36 odst. 2 písm. a) ZDP, zatímco výplata plnění z majetku bude patřit mezi příjmy uvedené v § 10 ZDP a bude možné aplikovat osvobození podle nového ustanovení bodu 4 § 10 odst. 3 písm. c) ZDP. Touto úpravou se rozšiřuje osvobození bezúplatných příjmů poplatníků daně z příjmů fyzických osob rovněž na výplaty z prostředků rodinné fundace v případech, kdy je majetek vyplácen téže osobě, která jej do rodinné fundace vložila, nebo osobě, vůči níž je poplatník, který majetek do rodinné fundace vložil, osobou vymezenou v bodě 1 nebo 2 § 10 odst. 3 písm. c) ZDP (tedy zejména v odpovídajícím příbuzenském vztahu). S tímto novým pojetím souvisí také nové vymezení rodinných fundací, kterými se rozumí nadace nebo nadační fond:

  • které podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, nebo

  • jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli.

S uvedenými změnami souvisí také doplnění v § 21c ZDP, podle kterého platí, že pro účely daní z příjmů platí, že při plnění z rodinné fundace se nejdříve plní ze zisku fundace a až poté z ostatního majetku fundace.

Celkově lze konstatovat, že nová úprava reaguje na stávající úpravu dvojího zdanění bezúplatného příjmu rodinné fundace, kdy tento příjem je poprvé zdaněn na úrovni rodinné fundace a poté dochází ke druhému zdanění při výplatě podpory nebo příspěvku z rodinné fundace osobě blízké. Rodinné fundace nejsou veřejně prospěšnými poplatníky.

Současně je vhodné upozornit, že hodnotu majetku vloženého do rodinné fundace nebo bezúplatné plnění poskytnuté rodinné nadaci nelze odečíst od základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP a § 20 odst. 8 ZDP. Rodinná fundace je právnickou osobou, která podporuje pouze osoby blízké zakladateli a která slouží výhradně jejich potřebám, nedochází tedy k naplňování veřejně prospěšných cílů. Odečtení od základu daně by v tomto případě bylo posuzováno jako zneužití práva, což vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu ČR.

Pokud navážeme na změny v úpravě právnických osob, potom za pozornost určitě stojí rozšíření právních forem právnických osob, které mohou být považovány za mateřské společnosti z pohledu osvobození vyjmenovaných příjmů mateřských a dceřiných společností. Mateřskou společností může být v souladu s doplněním úpravy § 19 odst. 3 písm. b) ZDP také svěřenský fond, rodinná fundace, obec a svazek obcí za splnění stanovených podmínek. Tím bude zajištěno, že pokud v obchodním majetku svěřenského fondu, rodinné fundace, obce nebo svazku obcí bude více než 10 % podílu na základním kapitálu obchodní korporace, a to déle než 12 měsíců, bude příjem z podílů na zisku od této korporace a příjem z převodu takového podílu na obchodní korporaci osvobozen na základě stejných ustanovení jako v případě, je-li mateřskou společností obchodní korporace.

K určitým změnám dochází v § 21d ZDP, který pro účely daně z příjmů vymezuje finanční leasing. Jak vyplývá z důvodové zprávy, cílem navrhované úpravy je potvrdit, že finanční leasing pro účely daní z příjmů se vztahuje pouze na hmotný majetek odpisovaný podle ZDP. Účelem je zabránit pořizování prostřednictvím finančního leasingu definovaného pro účely ZDP takového majetku, který není hmotným majetkem podle ZDP a ani není odpisován podle ZDP, včetně majetku, jehož uplatnění v základu daně z příjmů při jeho spotřebě u poplatníka je navázáno na právní předpisy upravující účetnictví. V úpravě § 21d ZDP se tak jednoznačně vymezuje, že předmětem finančního leasingu je pouze hmotný majetek, a současně se doplňuje, že finančním leasingem není přenechání hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebo nehmotného majetku. Dané ustanovení však nebrání uzavření inominátní smlouvy, jejímž předmětem je leasing jiného majetku, než je hmotný majetek odpisovaný podle zákona o daních z příjmů, ovšem pro účely zákona o daních z příjmů nebude na tuto smlouvu nahlíženo jako na smlouvu o finančním leasingu. Případné výdaje plynoucí z takové smlouvy lze uplatnit v základu daně z příjmů v závislosti na tom, o jaký majetek se jedná.

Jako tradičně jsou přijaty také některé změny v úpravě

 
 Nahoru