Nález 97/2025 SbNU, sv., Ústavně konformní výklad § 444 odst. 1 občanského zákoníku k domněnce zastoupení(sp. zn. III. ÚS 510/25 ze dne 30. dubna 2025) Garance
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek , nález č. 97
III. ÚS 510/25
Ústavně konformní výklad § 444 odst. 1 občanského zákoníku k domněnce zastoupení
(sp. zn. III. ÚS 510/25 ze dne 30. dubna 2025)
V horizontálních vztazích působí základní práva pouze nepřímo, a to tak, že prozařují do výkladu podústavního práva. Orgány veřejné moci mají povinnost vykládat podústavní právo ústavně konformně.
Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce má účast zastoupený (taková účast nemusí být jen aktivní, ale může být i pasivní, respektive druhý odstavec dokonce na pasivitě zmocnitele po zániku zmocnění staví); to jsou znaky společné oběma odstavcům. Ústavně konformní výklad této právní úpravy musí tato východiska respektovat a nesmí být nepřiměřeně zužující.
Nález
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jana Svatoně, soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové a soudkyně Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti A, zastoupené prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem, sídlem Botičská 1936/4, Praha 2 - Nové Město, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 2131/2024-388 ze dne 29. října 2024, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení a obchodní společnosti B, zastoupené Mgr. Janem Rottou, advokátem, sídlem Americká 177/35, Praha 2 - Vinohrady, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
I. Rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 2131/2024-388 ze dne 29. října 2024 bylo porušeno stěžovatelčino právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 2131/2024-388 ze dne 29. října 2024 se ruší.
Odůvodnění
I. Vymezení věci
1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena její práva podle čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka zároveň navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
2. Ústavní soud se v tomto nálezu zabývá ústavně konformním výkladem § 444 odst. 1 občanského zákoníku. Dospěl k závěru, že Nejvyšší soud napadeným rozsudkem výklad tohoto ustanovení nepřiměřeně zúžil a popřel tím jeho účel a smysl.
II. Skutkové okolnosti a dosavadní průběh řízení
3. Rozsudkem č. j. 19 C 66/2022-298 ze dne 19. října 2023 Obvodní soud pro Prahu 2 vyhověl žalobě vedlejší účastnice a určil, že je jediným vlastníkem pozemku parcelní číslo X1 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 569 m2, jehož součástí je budova č. p. X2 (N., bytový dům), zapsaného pro obec P., katastrální území N., na listu vlastnictví č. X3 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (výrok I), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).
4. Vedlejší účastnice tvrdila, že stěžovatelka se nikdy nestala vlastnicí nemovitosti a ona nikdy vlastnicí nepřestala být. O…
