Input:

Nález 56/2016 SbNU, sv.80, K povolení obnovy trestního řízení Garance

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 80, nález č. 56

I. ÚS 4068/14

K povolení obnovy trestního řízení

I. Pro posuzování návrhu na povolení obnovy řízení jsou relevantní takové skutečnosti nebo důkazní prostředky, kterými jsou zpochybňovány usvědčující důkazy provedené v původním řízení. Znalecký posudek obsahující nové skutečnosti, které vedou k jinému skutkovému závěru, je třeba považovat za vhodný důkazní prostředek.

II. Pokud soud nepovolí obnovu řízení s tím, že nové skutečnosti vedoucí k jinému závěru o skutkovém ději nejsou důvodem pro obnovu řízení, musí jeho rozhodnutí vyložit konkrétní důvody, proč změna skutkového děje nemůže vést k jinému rozhodnutí o vině či trestu. Nemůže se například opírat pouze o to, že se možností jiného průběhu skutkového děje již v původním řízení zabýval, pokud v tomto řízení skutkový děj tvrzený obžalovaným vyloučil a většinu odůvodnění původního rozhodnutí vystavěl na odlišném průběhu skutkového děje.

Nález

Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a soudců Tomáše Lichovníka a Kateřiny Šimáčkové - ze dne 31. března 2016 sp. zn. I. ÚS 4068/14 ve věci ústavní stížnosti T. T., zastoupeného JUDr. Janem Szewczykem, advokátem, se sídlem v Praze, Kaprova 11, proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 84/2014 ze dne 16. října 2014 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 47 T 4/2009-1096 ze dne 25. dubna 2014, jimiž byl zamítnut stěžovatelův návrh na povolení obnovy řízení v jeho trestní věci, za účasti Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze jako účastníků řízení a Městského státního zastupitelství v Praze jako vedlejšího účastníka řízení.

Výrok

I. Usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 84/2014 ze dne 16. října 2014 a usnesením Městského soudu v Praze č. j. 47 T 4/2009-1096 ze dne 25. dubna 2014 bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 84/2014 ze dne 16. října 2014 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 47 T 4/2009-1096 ze dne 25. dubna 2014 se ruší.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Stěžovatel byl rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 47 T 4/2009-530 ze dne 16. 4. 2009 uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1, 3 trestního zákona z roku 1961, tj. úmyslného způsobení těžké újmy na zdraví s následkem smrti. Toho se stěžovatel měl dopustit tím, že „po předchozí slovní rozepři a vzájemném strkání opakovaně fyzicky napadal poškozeného …, a to tak, že jej opakovaně bil do hlavy a celého těla a následkem tohoto bití poškozený upadl hlavou na patník kovového sloupu, o který mu [stěžovatel] bil hlavou, a ještě na zemi do bezbranného poškozeného kopal a následkem tohoto surového jednání poškozenému … způsobil tržně zhmožděné rány v oblasti hlavy, přičemž bezprostřední příčinou smrti poškozeného bylo pohmoždění Varolova mostu se zakrvácením mozkových komor a otok mozku při tříštivé zlomenině spodiny lební, přičemž smrt poškozeného nebylo možno odvrátit ani včasnou lékařskou pomocí“. Stěžovatel se v průběhu trestního řízení hájil tím, že