Input:

Nález 178/2015 SbNU, sv.78, K přepjatému formalismu obecných soudů ve vztahu k označení účastníka řízení Garance

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 78, nález č. 178

I. ÚS 1811/13

K přepjatému formalismu obecných soudů ve vztahu k označení účastníka řízení

Ústavní soud nemůže akceptovat závěr obecných soudů, podle kterého obě řízení (tedy jak podle soudního řádu správního, tak následně podle občanského soudního řádu) byla vedena proti jiným žalovaným, což vedlo k tomu, že byl odmítnut institut stavení promlčecí doby, který stěžovatel navrhoval. Označení účastníků, které použil stěžovatel, odpovídá procesním předpisům a je zřejmé, že se stěžovatel domáhá svého nároku po témže subjektu, který nese odlišné označení s ohledem na příslušné procesní předpisy. Výklad odvolacího soudu je tak příliš formalistický a v konečném důsledku by v posuzovaném případě vylučoval aplikaci ustanovení § 82 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého, odmítl-li žalobu (návrh na zahájení řízení) soud, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, protože šlo o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, a došla-li soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní moci usnesení žaloba (návrh na zahájení řízení) v této věci, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení).

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Ludvíka Davida a soudců Kateřiny Šimáčkové a Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj) - ze dne 30. září 2015 sp. zn. I. ÚS 1811/13 ve věci ústavní stížnosti Ing. Dobroslava Španěla, zastoupeného Mgr. Michaelem Brázdou, advokátem, se sídlem Brno, Příkop 8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2013 č. j. 25 Cdo 1678/2011-255, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2010 č. j. 44 Co 7/2009-227 a rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 30. 9. 2008 č. j. 7 C 938/2004-172 vydaným v řízení o stěžovatelově žalobě, jíž se domáhal náhrady škody uvedením v předešlý stav.

Výrok

I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2013 č. j. 25 Cdo 1678/2011-255, rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2010 č. j. 44 Co 7/2009-227 a rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 30. 9. 2008 č. j. 7 C 938/2004-172 bylo porušeno základní právo stěžovatele garantované v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2013 č. j. 25 Cdo 1678/2011-255, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2010 č. j. 44 Co 7/2009-227 a rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 30. 9. 2008 č. j. 7 C 938/2004-172 se zrušují.

Odůvodnění

I. Skutkové okolnosti případu

1. Stěžovatel se obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí být dotčen na svých ústavně garantovaných právech. Namítá porušení čl. 1 odst. 1 a čl. 4 Ústavy České republiky, dále porušení čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.

2. Stěžovatel (jakožto žalobce) se v řízení před obecnými soudy domáhal, aby byla žalovaným (1. obec Drnovice a 2. J. S.)