Nález 122/2016 SbNU, sv. 81, K neplatnosti výpovědi z pracovního poměru pedagogického pracovníka

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 81, nález č. 122

III. ÚS 3713/15

K neplatnosti výpovědi z pracovního poměru pedagogického pracovníka

I. Ústavní soud v judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že porušení práva na spravedlivý proces představuje ústavně nekonformní výklad aplikovaného ustanovení.

II. Výjimka ze zákonných předpokladů pro výkon pedagogické činnosti zakotvená v § 32 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, primárně cílila na osoby, jež i přes nedostatek odborné kvalifikace konkrétní předmět před účinností tohoto zákona vyučovaly a vzhledem k jejich zkušenostem a často dlouholeté praxi jim dal zákonodárce možnost, aby potřebné vzdělání dodatečně získaly. Ústavní soud si je vědom, že tato výjimka, v souladu s níž mohly být jednotlivě předměty po přechodnou dobu vyučovány i osobami bez potřebné odborné kvalifikace, často umožňovala zajišťovat výuku, která by se jinak nemohla uskutečnit. Není však z ústavního hlediska akceptovatelné, aby z tohoto ustanovení bylo dovozováno porušení povinností vyplývajících z jiných právních předpisů [např. ve smyslu výpovědního důvodu podle § 52 písm. g) zákoníku práce], jestliže bylo zjevně možné zajistit výuku jednotlivých předmětů pedagogy s potřebnou kvalifikací.

Nález

Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Josefa Fialy (soudce zpravodaj) a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka - ze dne 30. června 2016 sp. zn. III. ÚS 3713/15 ve věci ústavní stížnosti Ivo Janečka, zastoupeného Mgr. Martinem Začalem, advokátem, se sídlem tř. Svobody 43/39, Olomouc, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2015 č. j. 21 Cdo 3547/2015-276 a proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. dubna 2015 č. j. 16 Co 249/2012-210 o zamítnutí stěžovatelovy žaloby na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Ostravě jako účastníků řízení a Střední odborné školy lesnické a strojírenské Šternberk, se sídlem Opavská 67/4, Šternberk, jako vedlejší účastnice řízení.

Výrok

I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2015 č. j. 21 Cdo 3547/2015-276 a rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. dubna 2015 č. j. 16 Co 249/2012-210 bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2015 č. j. 21 Cdo 3547/2015-276 a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. dubna 2015 č. j. 16 Co 249/2012-210 se ruší.

Odůvodnění

I. Průběh řízení před Ústavním soudem, jím učiněná zjištění z vyžádaného spisového materiálu a rekapitulace návrhu stěžovatele

I/A

1. Dne 18. 12. 2015 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“). Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) a Nejvyššího soudu, neboť má za to, že jimi byla porušena jeho základní subjektivní práva a svobody garantované mu zejména čl. 6 a 14 Úmluvy o ochraně lidských práv

 
 Nahoru