Č. j.: MZDR 8789/2022-2/MIN/KAN
MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ
Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření:
I.
1. Všem osobám se s účinností ode dne 14. dubna 2022 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření zakazuje pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa), kterými jsou respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem, které brání šíření kapének (dále jen „respirátor“), a to ve vnitřních prostorech staveb, které slouží jako
a) zdravotnické zařízení, nebo
b) zařízení sociálních služeb, kterými jsou týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, a zařízení poskytující odlehčovací sociální služby v pobytové formě,
s výjimkou dětí do 15 let věku, které na těchto místech mohou nosit i jiné ochranné prostředky, kterými jsou zdravotnická obličejová maska nebo obdobný prostředek naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 14683+AC, které brání šíření kapének, pokud se na ně nevztahuje výjimka podle bodu 2.
2. Zákaz podle bodu 1 se nevztahuje na:
a) děti, které dosud nezahájily povinnou školní docházku,
b) osoby s poruchou intelektu, s poruchou autistického spektra, a kognitivní poruchou nebo se závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu,
c) pacienty, jsou-li hospitalizovaní ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, nebo je-li to potřebné pro poskytování zdravotních služeb,
d) zdravotnické pracovníky po dobu nezbytně nutnou, je-li to potřebné pro poskytování zdravotních služeb,
e) uživatele sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, kterými jsou týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, a v zařízeních poskytujících odlehčovací sociální služby v pobytové formě,
f) další případy zřetele hodné, které stanoví poskytovatel zdravotních nebo sociálních služeb nebo ošetřující lékař pro pohyb a pobyt ve zdravotnických zařízení a v zařízeních sociálních služeb,
g) osoby po dobu nezbytně nutnou ke konzumaci potravin a pokrmů včetně nápojů,
h) příslušníky a zaměstnance základních složek integrovaného záchranného systému, pokud používají masku nebo polomasku splňující všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 140 +A1,
i) osoby, které nemohou mít ze závažných zdravotních důvodů nasazen respirátor nebo zdravotnickou obličejovou masku nebo obdobný prostředek naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 14683+AC, které brání šíření kapének, a jsou schopny tuto skutečnost prokázat lékařským potvrzením; tyto osoby jsou však povinny mít nasazen jiný ochranný prostředek dýchacích cest podle tohoto opatření, který je v lékařském potvrzení specifikován, vyjma případů, kdy je v lékařském potvrzení výslovně uvedeno, že dotyčná osoba nemůže mít nasazen jakýkoli ochranný prostředek dýchacích cest.
3. Všem zaměstnavatelům, kteří jsou:
a) poskytovateli zdravotních služeb,
b) poskytovateli sociálních služeb v zařízení sociálních služeb, kterými jsou týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, a v zařízení poskytujícím odlehčovací sociální služby v pobytové formě,
a na jejichž zaměstnance se vztahuje zákaz podle bodu 1 v době výkonu jejich práce, se s účinností ode dne 14. dubna 2022 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření nařizuje vybavit tyto jejich zaměstnance respirátory v dostatečném počtu na každou pracovní směnu; toto neplatí, pokud zaměstnanec v době výkonu práce a v souvislosti s výkonem práce nepřichází do fyzického kontaktu s jinými osobami (např. výkon práce na dálku mimo pracoviště zaměstnavatele).
4. Všem poskytovatelům zdravotních služeb se s účinností ode dne 14. dubna 2022 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření nařizuje vydat potvrzení podle bodu 2 písm. i) pouze osobám, kterým v používání ochranných prostředků dýchacích cest podle tohoto opatření brání závažné zdravotní důvody, a dále se jim nařizuje učinit o této skutečnosti a jejích důvodech, včetně uvedení diagnózy, záznam do zdravotnické dokumentace této osoby, a to včetně toho, že fyzická osoba byla poučena o rizicích souvisejících s nepoužíváním ochranného prostředku dýchacích cest podle tohoto opatření.
II.
Tímto mimořádným opatřením se s účinností ode dne 14. dubna 2022 od 00:00 hod. zrušuje mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 10. března 2022, č. j. MZDR 8789/2022- 1/MIN/KAN.
Odůvodnění:
I. Aktuální epidemiologická situace onemocnění covid-19
Z globálního pohledu na aktuální vývoj a trend epidemické situace ve výskytu onemocnění covid-19 trvá stav, kdy pozorujeme stále velmi vysoké počty nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19, a to v průměru více než 1 milion případů denně. Nejvíce zatíženým kontinentem zůstává Evropa, a zde primárně země Evropské unie (dále jen „EU“), ze kterých je průměrně denně hlášeno více než 500 tisíc nových případů z celkových 600 tisíc nových případů denně v celé v Evropě.
V zemích EU aktuálně již nepozorujeme tak razantní pokles počtu nových případů jako v únoru tohoto roku, což je způsobeno zejména šířením subvarianty BA.2 a její epidemiologickou charakteristikou (vyšší transmibibilita než u varianty BA.1) [1], která v měsíci březnu pomalu vytlačila do té doby dominantní variantu BA.1 a je příčinou opětovného nárůstu nebo stagnace počtu případů např. ve Francii, Velké Británii, Itálii a Řecku.
V ČR je tato subvarianta zastoupena ve více než 70 % sekvenovaných vzorků [2]. Obdobně je tomu i v sousedním Rakousku a Německu, což ve svém důsledku znamená stále vysoké počty nových případů nákazy virem SAS-CoV-2 zejména v Německu, kde se 7denní klouzavý průměr pohybuje v hodnotách okolo 150 tisíc nových případů denně. I zde však v posledních dnech dochází k pozvolnému poklesu počtu případů, 7denní hodnota R-čísla je 0,8. V Rakousku dochází taktéž v poklesu počtu nově diagnostikovaných případů, v posledním týdnu pak velmi výraznému. Současné hodnoty jsou zhruba poloviční, avšak stále pohybující se nad hodnotou 20 tisíc případů denně v průměru, tj. zhruba 4násobek hodnot denního průměru počtu případů v České republice.
Mimo Evropu jsou sledovány vysoké počty v Austrálii, kde dochází k opětovnému nárůstu počtu nových případů, aktuální denní průměr se pohybuje okolo 50 tisíc případů. Celkově bylo od počátku pandemie zaznamenáno v Austrálii 4,6 milionů případů onemocnění covid-19, z toho více než 4 miliony případů v letošním roce. Na asijském kontinentu je hlášeno nejvíce případů v Jižní Koreji, kde se denní průměr pohybuje okolo hodnoty 240 tisíc případů denně, avšak jedná se o významněji nižší hodnotu než v předchozích dvou týdnech, kdy se průměrná hodnota pohybovala okolo 400 tisíc případů denně.
Vývoj epidemické situace ve výskytu onemocnění covid-19 v České republice je charakterizován dlouhodobým a kontinuálním poklesem počtu nově diagnostikovaných případů onemocněn covid-19, a to ve všech věkových skupinách obyvatel, i když ve skupině osob starších 65 let je tento pokles pozvolnější než v jiných věkových kohortách. Pokles počtu nově diagnostikovaných případů byl v podstatě po celý březen tohoto roku velmi pozvolný, průměr se pohyboval okolo 7 až 8 tisíc případů denně, v posledním týdnu dochází k poklesu razantnějšímu, a to zhruba o 25 % v mezitýdenním srovnání. Aktuálně je v průměru posledních dní laboratorně potvrzeno okolo 5 tisíc nově diagnostikovaných případů nákazy virem SARS-Cov-2. Počet případů klesá ve všech věkových skupinách, včetně populační kategorie 65+, která však, jak již bylo zmíněno výše, i nadále tvoří významný podíl nových případů a pokles je zde pozvolnější. Denně připadá na tuto věkovou skupinu zhruba jedna pětina nových případů.
Na krajské úrovni se většina krajů pohybuje okolo incidenční hodnoty 300 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, s výjimkou hlavního města Prahy, kde se hodnota 7denní incidence pohybuje okolo 500 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní.
Podíl počtu suspektních reinfekcí, tj. opakovaných onemocnění po prodělaném onemocnění covid-19 v minulosti, je dlouhodobě okolo 15 % všech případů. Tento parametr je dlouhodobě stabilní a neukazuje na změnu schopnosti viru SARS-CoV-2 prolamovat postinfekční imunitu. Obecně je tento vyšší podíl ve srovnání s předchozími obdobími způsoben charakteristikami varianty omikron, která je ve srovnání s variantou delta charakterizována vyšší transmisibilitou a také tím, že dokáže snáze prolamovat i tzv. postinfekční imunitu, tj. imunitu získanou po prodělaném onemocnění. Varianta omikron je, stejně jako v globálním měřítku, i na území ČR stále zcela dominantní variantou.
Vzhledem k současnému vývoji epidemiologické situace a predikcím dalšího vývoje pro nejbližší týdny je vysoce pravděpodobné, že počty nově diagnostikovaných případů budou i nadále klesat, včetně zatížené skupiny 65+, kde i přes již zmíněné vysoké prevalenční počty nových nákaz nepozorujeme významný dopad na zátěž nemocniční péče. Tento stav je dán především vysokým ochranným efektem očkování, zejména pak očkováním posilovací dávkou, která udržuje velmi významný ochranný efekt proti těžkému průběhu nemoci, a to i v těchto vysoce rizikových věkových kategoriích. Jelikož jsou potenciálně zranitelné skupiny obyvatel poměrně významně proočkovány a posilovací dávky očkování byly aplikovány velkému počtu osob teprve nedávno, je toto hlavním ochranným faktorem, díky kterému stále významně neroste zátěž jednotek intenzivní péče (dále jen „JIP“). Ochranný efekt očkování ukazují i aktuální počty hospitalizací na JIP dle očkovacího statusu, kdy na JIP je léčeno stále více než 70 % neočkovaných pacientů a u osob s posilovací dávkou je téměř eliminováno riziko velmi těžkého průběhu nemoci vyžadující intenzivní péči. Toto dokladují i další data, kdy u neočkovaných osob s rizikovými faktory a vyšším věkem (65+) je do 7 až 10 dnů od pozitivity riziko hospitalizace 34 % a následně přibližně 20 % z hospitalizovaných osob, tedy asi 7 % ze všech pozitivních osob této kategorie, vyžaduje péči na JIP. Dokončené očkování bez posilovací dávky snižuje pravděpodobnost hospitalizace u rizikových skupin obyvatel do 7 až 10 dnů na přibližně 17 %, péči na JIP pak vyžaduje okolo 3,5 % těchto pozitivních osob. Očkování zranitelné a seniorní populace velmi efektivně brání těžkému průběhu nákazy. A naopak neočkovaní a rizikově predisponovaní lidé mají riziko komplikací vedoucích k hospitalizaci stále vysoké. Tuto skutečnost dokladují i data CDC [3], která uvádí, že nevakcinovaní lidé (65+) mají 6x vyšší riziko hospitalizace než lidé plně očkovaní a 9x vyšší než osoby s posilovací dávkou.
Pro další vývoj a průběh epidemie je velmi důležité očkování a dosažení co nejvyšší proočkovanosti napříč věkovými kategoriemi. Nezbytné je to zejména u rizikových skupin, a to včetně naočkování třetí (posilovací) dávkou, která znamená významné posílení imunity proti symptomatickému onemocnění covid-19 a především pak proti těžkému průběhu onemocnění nebo úmrtí v případě nákazy, jak lze vidět i na dalších datech CDC ]4]. Proočkovanost populace, zejména pak u vyšších věkových skupin, je vysoce nezbytná právě z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který je mnohonásobně více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou imunitou než u standardního vzorku populace. Jako nadmíru nezbytné se ukazuje zejména u těchto osob naočkování tzv. posilovací dávkou, což ukazují nejen četné publikované studie, ale i data z ČR, kdy ochrana zejména proti vážnému průběhu a následné hospitalizaci je vyšší než 90 %.
K datu 6. dubnu 2022 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více než 6,9 milionů obyvatel. Ukončené očkování v základním schématu má pak více než 6,8 milionu osob, což představuje 63 % celkové populace s tím, že více než 4 milionům osob pak byla podána posilovací třetí dávka, což je více než třetina populace. V kohortě obyvatel starších 12 let věku má dokončené základní schéma očkování 73 % osob.
Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 90 % osob. Posilovací dávku má v této skupině aplikovánu více než 330 tisíc osob, což představuje 74 % této populační skupiny. V této skupině však stále zůstává poměrně vysoký počet osob, které neabsolvovaly ani jednu dávku očkování, což představuje významné riziko pro zátěž zdravotnického systému v případě průniku nákazy covid-19 do této rizikové skupiny. Ve věkové skupině 60+ je pak stále okolo 150 tisíc osob, které neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou.
Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak vysoká proočkovanost populace včetně podání posilovací dávky, což dokladují i data z mnoha evropských států, kde i přes velmi významné počty nových případů onemocnění covid-19 neroste významně zátěž nemocnic. Prioritou pro zvládnutí epidemie je tak dosažení co nejvyšší proočkovanosti a tím i významného ochranného efektu vůči závažnému průběhu onemocnění a následné hospitalizaci a tím i minimalizace dopadů na zdravotní systém jako celek.
V populaci stále zůstává téměř 20 % dospělých osob, které neabsolvovaly ani jednu dávku očkování, tj. nejsou primárně chráněny před závažným průběhem onemocnění. Stále je tedy v populaci velký počet osob primárně nechráněných, z nichž je nemalý podíl těch, které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se všemi jeho následky.
Za současného vývoje epidemiologické situace a vzhledem ke známým epidemiologickým charakteristikám varianty omikron viru SARS-CoV-2 (vyšší transmisibilita, schopnost prolomení postvakcinační a postinfekční imunity) je zejména v zařízeních, kde lze očekávat přítomnost vulnerabilních skupin obyvatel, nutné dodržovat stanovené protiepidemické opatření (nošení adekvátních ochranných prostředků dýchacích cest) a obecně dodržování rozestupů a hygieny rukou.
Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneniaktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datovetiskove-zpravy-ke-covid-19/ .
Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneniaktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr.
II. Hodnocení rizika
Stále zůstává v platnosti hodnocení rizik v souvislosti s onemocněním covid-19, které vydalo dne 27. ledna 2022 s ohledem na šíření varianty omikron viru SARS-CoV-2 Evropské středisko pro prevenci a kontrolu (dále jen „ECDC“). [5,6]
Vzhledem k přetrvávající vysoké cirkulaci varianty omikron v části zemí EU/EHP je pravděpodobnost nákazy pro obyvatelstvo EU/EHP stále považována za vysokou. Tato nepříznivá situace v cirkulaci varianty omikron může stále vést k závažnému onemocnění, zejména u neočkovaných/rozočkovaných osob a u plně očkovaných osob patřících do vysoce rizikových skupin.
I když současné poznatky ukazují na nižší dopady spojené s variantou omikron, je nutné zmínit, že kombinace vyšší transmisibility a imunitního úniku naznačuje, že jakákoli potenciální výhoda, kterou může mít varianta omikron z hlediska nižší míry závažnosti průběhu, může být eliminována vysokým počtem nově diagnostikovaných případů, zejména pokud dojde k průniku do zranitelné skupiny populace, což může následně vést k dodatečné zátěži pro nemocnice, a zároveň primární péče může být více zatížena.
Vysoká transmisibilita u varianty omikron vede k trvajícímu vysokému růstu počtu nových případů. Tyto vysoké počty nových případů pak mohou mít dopady na ekonomiku, jelikož vedou k vysoké míře pracovní neschopnosti, a to i u zdravotnických a dalších nezbytných pracovníků, a mohou naplnit kapacity pro testování a sledování epidemiologicky významných kontaktů. Samotné množství případů onemocnění covid-19 představuje značnou zátěž pro systémy zdravotní péče a společnost. V těchto případech je dle ECDC i nutné přizpůsobit délku karantény a izolace, zejména pokud země čelí vysokému nebo extrémnímu tlaku na systémy zdravotní péče a další funkce ve společnosti, včetně zajištění základních služeb.
Dle ECDC by měly země EU/EHP nadále vyvíjet úsilí o zvýšení míry proočkovanosti (se zaměřením na neočkované/rozočkované osoby) a zrychlit podávání posilovacích dávek. Pro udržení zvládnutelné úrovně cirkulace varianty omikron v zemích EU/EHP je vzhledem k současné epidemické situaci zcela zásadní zachování klíčových protiepidemických opatření. Tato opatření zahrnují snížení míry sociálních kontaktů, důsledné a správné používání ochranného prostředku dýchacích cest, vyhýbání se velkým veřejným nebo soukromým shromážděním / hromadným akcím, dostatečné větrání v uzavřených prostorech, zůstat doma v případě výskytu klinických obtíží a adekvátní hygiena rukou.
Rychlé zavedení opatření v případě zhoršující se epidemiologické situace společně s jejich důsledným dodržováním obyvatelstvem hrají v účinnosti protiepidemických opatření zcela zásadní roli. Vzhledem ke zvýšenému riziku nákazy variantou omikron rovněž u očkovaných osob by měla být protiepidemická opatření zaváděna celopopulačně, bez ohledu na stav očkování.
III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného opatření
S ohledem na výše popsanou aktuální epidemickou situaci, její dosavadní vývoj a predikci tohoto vývoje, která i nadále předpokládá pokračující snižování počtu nově diagnostikovaných případů nákazy virem SARS-CoV-2 a počtu osob hospitalizovaných pro těžký průběh onemocnění covid-19 a v neposlední řadě i na doporučení Národního institutu pro zvládání pandemie (dále jen „NIZP“), přistoupilo Ministerstvo zdravotnictví k vydání tohoto mimořádného opatření.
Pokračující trend postupného útlumu vlny onemocnění covid-19 způsobené variantou omikron viru SARS-CoV-2, vysoká úroveň imunity populace proti nákaze virem SARS-CoV-2 získaná ať už vakcinací nebo proděláním nemoci a nástup jarního období dovolují další zúžení okruhu míst, kde je nutné i nadále zachovat povinnou ochranu dýchacích cest.
Nově je tato povinnost stanovena pouze ve vnitřních prostorech zdravotnických zařízení a v definovaných zařízeních poskytovatelů sociálních služeb. Jde o místa, která jsou považována z epidemiologického hlediska za nejrizikovější z pohledu míry rizika těžkého průběhu onemocnění v případě nákazy dané osoby, jelikož se jedná o místa, kde lze očekávat přítomnost rizikových skupin obyvatel (seniorní osoby, osoby s chronickým onemocněním nebo s oslabenou imunitou) vzhledem k charakteru poskytovaných služeb. Ve zdravotnických zařízeních je pak navíc ve srovnání s ostatními vnitřními prostory vyšší riziko kontaktu s nákazou, neboť jde primárně o místa, kde se ve vyšší míře koncentrují osoby…
