Legislativní změny pro rok 2017Garance

23.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Do not fill this:

Legislativní změny pro rok 2017

23.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.2.2 Legislativní změny pro rok 2017

Ing. Zdeněk Morávek

Na úvod tohoto textu je potřeba poznamenat, že v době zpracování tohoto příspěvku ještě stále nebyla zcela jasná konečná podoba změn daňových zákonů, proto nebudou v tomto příspěvku komentovány. Senát návrh zákona vrátil poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Zákon by měl nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Z dalších změn, které jsou již schváleny, bychom se nejdříve věnovali novele zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která byla provedena zákonem č. 462/2016 Sb. Novela má celkem 44 bodů a nabyla účinnosti k 1. 1. 2017. Důvody prováděné novely zákona o účetnictví jsou tyto:

  • transpozice směrnice 2014/95/EU do zákona o účetnictví,

  • stanovení povinnosti uvádět nefinanční informace,

  • reakce na právní předpisy a jejich změny.

Hlavním cílem a obsahem novely je tak zavedení povinnosti uvádět nefinanční informace. Tato povinnost se bude týkat velkých účetních jednotek, které jsou obchodními společnostmi a zároveň subjekty veřejného zájmu a konsolidujících účetních jednotek - velkých skupin účetních jednotek, které jsou zároveň subjekty veřejného zájmu. Aby se zvýšila soudržnost a srovnatelnost nefinančních informací v rámci Evropské unie, budou tyto účetní jednotky uvádět nefinanční informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování a respektování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství.

Uvádění nefinančních informací je upraveno v nově včleněné části osmé zákona o účetnictví, konkrétně se jedná o § 32f až § 32i ZoÚ. Účetní jednotkou uvádějící nefinanční informace se v souladu s touto úpravou rozumí:

a) velká účetní jednotka, která je obchodní společností a je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období,

b) konsolidující účetní jednotka velké skupiny účetních jednotek, která je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí na konsolidovaném základě kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.

Tato kritéria jsou v souladu s uvedenou směrnicí a je zřejmé, že se nebude jednat o nějakou velkou množinu účetních jednotek, kterých se tato povinnost bude týkat.

Z úpravy § 32g ZoÚ potom vyplývá, že účetní jednotka uvádějící nefinanční informace uvede nefinanční informace v rozsahu potřebném k pochopení vývoje účetní jednotky nebo skupiny, její výkonnosti a postavení a dopadů její činnosti a to nefinanční informace týkající se alespoň otázek:

a) životního prostředí,

b) sociálních a zaměstnaneckých,

c) respektování lidských práv a

d) boje proti korupci a úplatkařství.

Nefinanční informace uvede účetní jednotka uvádějící nefinanční informace ve výroční zprávě nebo v konsolidované výroční zprávě, anebo v samostatné zprávě. Je-li to možné a účelné, nefinanční informace obsahují odkazy na částky vykazované v účetní závěrce nebo v konsolidované účetní závěrce s případným dalším podrobnějším komentářem.

Co se týká ověření auditora, auditor pouze ověří, zda účetní jednotka uvádějící nefinanční informace vypracovala nefinanční informace a uvedla je ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě nebo zda vypracovala samostatnou zprávu. Znamená to tedy, že neověřuje správnost těchto informací.

K určitým změnám došlo také v oblasti přeměn účetních jednotek. K přeformulaci dochází v ustanovení § 3 odst. 3 ZoÚ, které vymezuje účetní období při přeměně účetní jednotky. Účetní období při přeměně účetní jednotky tak:

a) začíná pro nezanikající účetní jednotku rozhodným dnem stanoveným postupem podle zvláštního právního předpisu (např. občanský zákoník) a končí posledním dnem účetního období, ve kterém nastaly právní účinky přeměny,

b) končí pro zanikající účetní jednotku dnem předcházejícím rozhodnému dni stanovenému postupem podle zvláštního právního předpisu.

Jedná se tedy o přeměny, u kterých je uplatňován institut rozhodného dne. Tato úprava se tak vztahuje na vnitrostátní přeměny obchodních korporací, jejichž právní účinky nastávají zápisem do obchodního rejstříku; tj.:

  • nástupnická účetní jednotka v případě fúze,

  • účetní jednotka, na kterou přechází jmění nebo část jmění rozdělované účetní jednotky v případě rozdělení a

  • účetní jednotka, na kterou přechází jmění zanikající účetní jednotky v případě převodu jmění na společníka.

Dále se tato úprava vztahuje též na:

a) přeshraniční přeměny obchodních korporací, jejichž právní účinky nastávají zápisem do obchodního rejstříku nebo jiným dnem určeným právním řádem jiného členského státu než ČR, a to v závislosti na tom, jakým právním řádem se má řídit nástupnická právnická osoba poté, co nastanou právní účinky přeshraniční přeměny,

b) přeměny jiných právnických osob než obchodních korporací, jejichž právní účinky nastávají zápisem do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob (§ 176 a 177 NOZ) a

c) přeměny jiných právnických osob než obchodních korporací, jejichž právní účinky nastávají k jinému okamžiku stanovenému zvláštními zákony, než k okamžiku zápisu do veřejného rejstříku.

V ostatních případech přeměn potom platí obecná úprava § 17 až 19 ZoÚ.

Co se týká dalších změn, tak v § 19 odst. 8 ZoÚ se pro účely vykazování v účetní závěrce doplňuje možnost členění aktiv na stálá a oběžná.

K dalším úpravám dochází opět v oblasti správních deliktů, a to do značné míry v návaznosti na výše uvedené nové povinnosti.

Další změny jsou potom zejména legislativně-technického charakteru.

Zákonem č. 460/2016 Sb. byl poprvé novelizován zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Novela má celkem 33 bodů a 8 bodů přechodných ustanovení, není tedy nijak rozsáhlá. Jak uvádí důvodová zpráva, předmětem novely jsou oblasti, které si zasluhují co možná nejrychlejší legislativní zásah, neboť u nich nelze čekat na posouzení praxí či výkladem soudu, aniž by zde hrozily nevratné následky, případně se u nich tyto důsledky v praxi již i zřetelně projevily. Řešení problémů, na které novela reaguje, nelze z důvodu jejich zvláště závažných negativních dopadů do právního postavení osob a jejich majetkové i nemajetkové sféry ponechat soudní praxi, neboť možnost soudního výkladu sama předpokládá vznik sporu a s ním souvisejících nákladů. Náklady na odstranění výkladových nejasností zákonného textu ve vyčtených případech nelze přenášet na účastníky soukromoprávních vztahů.

Nicméně dále důvodová zpráva také uvádí, že návrh si neklade za cíl postihnout všechny oblasti úpravy, které mohou naplňovat výše popsané

 
 Nahoru