Input:

Krizové opatření vlády v pohřebnictví Archiv

12.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.6.7 Krizové opatření vlády v pohřebnictví

ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D.

Úvod

Pohřbívání v době pandemie covidu-19 věnují naše televizní i rozhlasové stanice v hlavních zprávách a diskusních pořadech nemálo času, svůj prostor tento obor získává i na stránkách novin a webů. Divák, posluchač či čtenář se spíše dozvídá o jeho slupce, k jádru zamíří jen málokterá zpráva či reportáž. Tak jsme se mohli dozvědět, že "vláda odsouhlasila prolomení emisních limitů českých krematorií" (12. 1. 2021, ČTK, Prima, ČT24, ČRo Radiožurnál, zpravy.iDNES.cz, lidovky.cz atd.), nebo jsme se naopak už nedozvěděli, jak to dopadlo s návrhem Ústředního krizového štábu, aby krematoria spalovala jen těla, nikoli anatomicko-patologický odpad z nemocnic ("Krematoria v polovině republiky jsou na pokraji svých možností. Vláda by mohla omezit spalování všeho kromě těl zesnulých", 8. 1. 2021, ceskatelevize.cz).

Pohřebnictvím se zabývám více než 15 let. Dříve jsem studoval právní úpravu církevního pohřbu a hřbitova. Místo bezděčného bloumání přírodou jsem pátral po zapomenutých rovech v lesích. Z přebytku duševní energie a z lásky k tomuto vznešenému a přirozenému řemeslu už mnoho let přednáším. Ačkoli této práci věnuji valnou část volného času, nepřeceňuji obzvláště její význam; každou užitečnou lidskou činnost pokládám za snesitelnou pouze potud, pokud nedělá z komára velblouda, pokud nezatemňuje rozum a pokud je v přímém vztahu a souvislosti s ostatními důležitějšími složkami života, především duševním rozvojem, který je opět, alespoň pro mne, mnohem spíš závislý na vlastní úvaze, meditaci a modlitbách nežli na obecné vzdělanosti, bezmyšlenkovité pracovitosti, poslušnosti a kdoví na čem všem jiném. Tolik na úvod.

ÚV č. 33/2021

Usnesení vlády České republiky ze dne 11. ledna 2021 č. 33, o přijetí prvního krizového opatření v pohřebnictví, navazuje na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaného jako SARS-CoV-2) na území České republiky nouzový stav. Kdyby tedy nebyl nouzový stav vyhlášen od 5. října 2020 a neustále prodlužován, nebylo by možné na počátku roku 2021 přijmout krizové opatření v oblasti tak citlivé, jakou je pohřbívání lidí.

Uvedené usnesení, jehož návrh většina členů vlády uviděla na stole až v pondělí ráno 11. ledna 2021, mělo platit původně pouhých 10 dnů do konce nouzového stavu, ale bylo usnesením č. 55 prodlouženo do 14. února. Předkladatelka, ministryně pro místní rozvoj, původně navrhovala, aby vláda zakázala "zpopelňovat v krematoriu anatomicko-patologický odpad od poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče". Ministerstvo zdravotnictví obdrželo návrh usnesení od Ministerstva pro místní rozvoj hned po jeho vytvoření, v pátek odpoledne 8. ledna 2021, a ministr zdravotnictví tudíž patřil mezi dobře připravené ministry. S návrhem v tomto bodu ihned zásadně nesouhlasil. Ministerstvo pro místní rozvoj v předkládací zprávě k tomuto bodu uvedlo, že zákaz zpopelňovat "všechno jiné" než mrtvá těla, tj. amputáty končetin ex vivo, bude klást větší nároky na spalovny odpadů v rámci nemocnic (viz § 91 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Žádné statistiky, analýzy, o které by bylo toto tvrzení opřeno. Ministerstvo pro místní rozvoj neví, kolik by se tímto krizovým opatřením ušetřilo "zbytečných" žehů, které by tím byly rezervovány pouze pro mrtvá lidská těla, kdyby se zákaz spalování anatomicko-patologického odpadu schválil.

Absence dat

Nutno říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj je v tom zcela nevinně. Statistiky kremací se nevedou od svého vzniku, tj. déle než sto let. Získávat přesná čísla z oblasti pohřebnictví zákonodárce nikdy nepovažoval za nutné. Vycházel z celkového ročního počtu zemřelých. Kolik však z tohoto počtu je zpopelněno, kolik pohřbeno do země a kolik nepohřbeno vůbec (využito na vědu a výzkum či repatriováno do zahraničí), je věštěním z křišťálové koule. Když k tomu přidáme rovněž neznámá čísla z oblasti zdravotnictví, tj. kolik anatomicko-patologického odpadu ta která nemocnice pošle do spalovny nemocniční a kolik do krematoria, může být velmi těžké data byť jen hrubě odhadovat. Stačí začít pátrat po přehledu nemocničních spaloven. Neexistuje. Kontroly Ministerstva pro místní rozvoj, které se u provozovatelů krematorií týkají i jejich kremačních knih, jsou realizovány teprve třetím rokem. Před rokem 2018 kontroly krematorií z hlediska dodržování zákona o pohřebnictví neprobíhaly žádné.

Z osmi ukončených kontrol MMR u provozovatelů krematorií vyplynulo, že obecný propad daňových příjmů měst řeší řada z nich tím, že podniká kroky ke snížení provozních výdajů ve všech oblastech včetně pohřebnictví. K tvorbě městského rozpočtu se zpravidla také přistupuje s tím, že se v co největší míře realizují ty investiční akce, které jsou spolufinancovány z dotací. Dotace na provoz nebo údržbu pece či nové kremační zařízení stát zastoupený Ministerstvem pro místní rozvoj neposkytuje. Není mi známa nabídka dotačního titulu na krematoria ani z úrovně krajských úřadů. Zanedbané revize kremačních komínů, vložek, vyzdívek a elektronických čidel snižují výkonost krematorií natolik, že při analýze kapacit kremací záleží – více než na počtu provozuschopných pecí – na kvalitě jejich obsluhy, četnosti, pravidelnosti a důkladnosti jejich revizí. Krematoria tím, že nenabízí kremační služby pozůstalým přímo, nemají nad sebou dohled spotřebitelů; absentují u nich samostatné internetové stránky natož velmi potřebný dozor specializovaného profesního sdružení či místní samosprávy.

Ojediněle lze natrefit na internetové stránky některých modernějších a větších spaloven. Tak například plně využitelná kapacita spalovny Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., je 1 000 tun spálených odpadů za rok. Skladbu odpadů tvoří z převážné části odpady ze zdravotnictví, což činí přibližně 80 % kapacity spalovny. Zbytek představují tzv. průmyslové odpady, jako znečištěné obaly, zbytky z výroby včetně kapalných odpadů apod. Technologie spalování je založena na tzv. pyrolýzním procesu, což znamená, že odpady jsou v peci přeměněny na vysoce energetický plyn, který je následně ještě spalován za vysokých teplot – cca 1 100 °C s příslušnou prodlevou. Zbytkem pyrolýzního procesu je popel, cca 5 % původního objemu odpadů. Teplo, které vzniká při spalování, je částečně využito k udržování teploty spalin v čisticím zařízení, což je pro tuto technologii nutné. Zbytek je odváděn do sítě vytápění nemocnice. Blíže viz https://www.hospital-bn.cz/o-nas/spalovna-odpadu/ (4. 2. 2021).

Dalším trendem je modernizace starých spaloven anatomicko-patologického odpadu. Výkonnější spalovna nebezpečného zdravotnického odpadu má vyrůst např. v areálu Uherskohradišťské nemocnice; stávající pálí pouhých 300 tun ročně (25. 1. 2021 Spalovna jako krematorium! Město nemá problém. A co kraj? Dobrý den s kurýrem (CEH), titulní strana).

Na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky lze zjistit, že poskytovatelé lůžkové péče odevzdávají každý rok nejrůznější statistické výkazy, informaci o počtu amputací mezi nimi však nenajdete. Podle poslední zveřejněné ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky (Zdravotnická ročenka ČR 2018, https://www.uzis.cz/res/f/008280/zdrroccz-2018.pdf , 4. 2. 2021), v České republice bylo k 31. prosinci 2018 evidováno celkem 32 065 zdravotnických zařízení (včetně detašovaných pracovišť), z tohoto počtu bylo 21 689 samostatných ordinací lékařů primární péče a lékařů specialistů (v roce 2017 to bylo 21 975). Lůžkových zařízení (bez lázní) bylo zaznamenáno 314 (v roce 2017 existovalo 311 lůžkových subjektů), z toho 194 nemocnic (akutní a následné péče).

Můj odhad vychází nikoli z odhadu počtu anatomických ústavů (ty totiž jako univerzitní vysoké školy, které provádějí anatomické pitvy, produkují lidské pozůstatky, tj. části mrtvých lidských těl, nikoli anatomicko-patologický odpad, tj. části živých lidských těl). Do anatomicko-patologického odpadu nepatří odpad infekční či potraty, ale jen a pouze odejmutá končetina, plodové vejce, plodové lůžko (placenta) nebo těhotenská sliznice. Nemocnic provádějících amputace a porodnic může být kolem 190. Každý takový subjekt vyprodukuje maximálně 20 plných rakví odpadu ročně. Počet uvolněných žehů se tedy pohybuje kolem 3 500, což je zároveň asi celkový počet rakví naplněných biologickým odpadem ročně za celou Českou republiku. Typizovaná kremační rakev má mít dle ČSN 49 3160 Rakve – Část 2: Zvláštní požadavky na kremační rakve (kat. č. 95758) nosnost 120 kg. Jedná se tedy zhruba o 350 tun anatomicko-patologického odpadu, což by hravě během roku sama zvládla výše prezentovaná nemocniční spalovna v Benešově u Prahy.

Zůstává otázkou, jak by toto vládní krizové opatření ulehčilo samotným krematoriím. K této otázce viz následující tabulka Ministerstva pro místní rozvoj z 13. ledna 2021 "Kapacita krematorií v České republice ke dni 12. ledna 2021". Podle tohoto přehledu, který každý den od 11. ledna 2021 aktualizovalo po telefonu a prostřednictvím e-mailů oddělení pohřebnictví Ministerstva pro místní rozvoj, by dne 12. ledna zvládla krematoria maximálně 744 žehů v 44 provozuschopných pecích. Reálně však v ten den podle dalšího, hloubkového zjišťování Ministerstva pro místní rozvoj zpopelnila všechna česká krematoria 564 těl s tím, že tři pece z oněch 44 pecí "odpočívaly" nebo u nich probíhala údržba. Krematoria v Šumperku a v Olomouci navíc odmítala poskytnout ministerstvu jakákoli data (získat se je podařilo, nikoli ovšem zpětně, až o tři dny později na základě osobní intervence plk. Ing. Karla Kolaříka, krajského ředitele Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje). Průměrně tedy jedna pec zpopelnila ve sledovaném dni za 24 hodin nikoli teoreticky předpokládaných 17, ale 13 těl zemřelých.

Kdyby oněch 3 500 spalů anatomických odpadů zvládly v roce 2021 nemocniční spalovny, denně by to bylo kolem 10 ušetřených žehů. S nadsázkou řečeno, protože jedno kremační zařízení zvládne v průměru denně 10 zpopelnění, nemůže každý den jedna pec v České republice spalovat nic jiného než anatomicko-patologický odpad. Pokud by byl vládou přijat návrh Ministerstva pro místní rozvoj, denně by bylo možné zpopelnit o 10 mrtvých lidských těl více.

Preambule usnesení vlády

Podívejme se důkladněji na další ustanovení uvedená v preambuli komentovaného usnesení. Vláda se odkazuje na § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále pak na ustanovení § 5 písm. b) a e) a § 6 odst. 1 písm. c) krizového zákona. Omezení základních práv a svobod se upravuje v krizovém zákoně pouze v těch případech, kdy Listina základních práv a svobod explicitně připouští omezení těchto práv a svobod zákonem. Z těchto standardních legislativních principů je možné snadno odvodit, že i v případě krizového zákona nelze předem precizovat podmínky vymezující konkrétní oprávnění vyhlašovatele krizového stavu při budoucí krizové situaci vzniklé vlivem mimořádné události neznámé povahy, rozsahu, průběhu a dalších rozhodujících okolností. Tyto okolnosti řeší obdobným způsobem i ostatní demokratické státy v EU a NATO.

§ 5 vláda vynechala pouze písm. f), tj. omezení "práva na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací". Mohla však vynechat celou tuto normu jako takovou, protože v komentovaném usnesení vláda nijak neomezila právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví, ani vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku (§ 29 a 31), ani svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, natož právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací.

Obsah usnesení

Vláda se za nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu rozhodla pouze omezit právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění. Konkrétně, vláda zakázala podnikatelům zpopelnit tělo osoby zemřelé mimo území České republiky, která není státním občanem České republiky ani nemá trvalý pobyt na území České republiky s výjimkou těla zemřelého, které se ke dni 12. ledna 2021 nacházelo na území České republiky. Jde jen o dočasné obchodní omezení, protože Ministerstvo pro místní rozvoj vychází z toho, že pohřební služby cizího státu jsou schopny si zajistit zpopelnění ve státě svého sídla, ale z ekonomických důvodů využívají zpopelnění v České republice. Krizové opatření neomezuje pohyb služeb v rámci EU – zákaz zpopelnění osoby, která zemřela na území jiného státu než České