Input:

Korekce vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění Garance

21.6.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.3.9.3
Korekce vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatelé jsou ve zdravotním pojištění rozhodující skupinou plátců pojistného. V této souvislosti je zřejmé, že se zdravotní pojišťovny v rámci výkonu své kontrolní činnosti primárně zaměřují právě na tyto plátce, proto je žádoucí, aby si zaměstnavatelé řádně plnili svoje povinnosti, především pak včas a ve správné výši odváděli pojistné za své zaměstnance ve prospěch těch zdravotních pojišťoven, u kterých jsou jejich zaměstnanci pojištěni.

Na základě konkrétních dotazů z praxe si v následujícím textu vysvětlíme správný postup zaměstnavatele především při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v právních podmínkách roku 2021.

Dotaz:

Zaměstnanci je zúčtován hrubý příjem 14 000 Kč a současně tento zaměstnanec užívá motorové vozidlo pro služební i soukromé účely, kde je mu měsíčně zúčtována částka 1 % pořizovací ceny ve výši 5 000 Kč. Musí v tomto případě zaměstnavatel provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu?

Odpověď:

Vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění je úhrn všech příjmů (plnění), zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci za podmínky, že jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož je hodnota 1 % pořizovací ceny motorového vozidla, poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci bezplatně k používání pro služební i soukromé účely, předmětem zdanění podle § 6 odst. 6 cit. zákona, připočte se k částce zúčtovaného příjmu i tato hodnota. Tímto postupem je zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance a pro dopočet do minima není v tomto případě důvod. Dopočet do minimálního vyměřovacího základu by se prováděl tehdy, pokud by nebylo v úhrnu obou složek příjmu částky 15 200 Kč dosaženo.

Dotaz:

Zaměstnanec končí 2. 3. 2021, mzda za 1. 3. – 2. 3. 2021 činí 2 200 Kč, náhrada za 1 den přečerpané dovolené ke sražení činí 980 Kč. Jak bude vypadat výpočet odvodu na zdravotní pojištění?

Odpověď:

Pojistné na zdravotní pojištění musí být odvedeno za dva kalendářní dny trvání zaměstnání v měsíci březnu, tedy nejméně z vyměřovacího základu 980,64 Kč [(2 : 31) × 15 200], tj. v celkové výši 133 Kč. Z vyměřovacího základu 1 220 Kč (2 200 – 980) se vypočte 13,5 %, což činí 165 Kč, jedna třetina (55 Kč) je sražena zaměstnanci, dvě třetiny (110 Kč) hradí zaměstnavatel. Tímto postupem je dodržena při odvodu pojistného poměrná část minimálního vyměřovacího základu za měsíc březen 2021.

Kdyby příjem po odečtení náhrady za přečerpanou dovolenou nedosáhl 980,64 Kč, musel by být proveden příslušný dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty poměrného minima.

Dotaz:

Zaměstnanci bylo po celý měsíc červen 2021 poskytnuto po dohodě neplacené volno a současně mu byly do tohoto měsíce zúčtovány prémie ve výši 12 000 Kč. Jaké bude pojistné?


Odpověď:

Protože zaměstnání trvalo celý kalendářní měsíc, musí vyměřovací základ zaměstnance činit 15 200 Kč, což v tomto případě znamená provedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu následovně:

Ze skutečně dosaženého příjmu 12 000 Kč činí 13,5 % pojistného částku 1 620 Kč. Jednu třetinu (540 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 080 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 3 200 Kč ve výši 432 Kč – uhradí zaměstnanec. Z celkové (minimální) částky pojistného 2 052 Kč je zaměstnanci sraženo 972 Kč (540 + 432), zaměstnavatel hradí 1 080 Kč.

Dotaz:

Zaměstnanec ve dnech 1. 5. a 2. 5. (sobota a neděle) nepracoval. Do zaměstnání nastoupil v pondělí 3. 5., odpracoval celý den. Od 4. 5. byl nemocen nepřetržitě až do konce měsíce května. Za odpracovanou dobu mu byl za měsíc květen zúčtován hrubý příjem 1 680 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat při výpočtu výše pojistného?

Odpověď:

Při posuzování výpočtu výše pojistného musíme vycházet z ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání např. nemoci. Celková délka nemoci činí v měsíci květnu 28 kalendářních dnů, to znamená, že pojistné musí být odvedeno alespoň v poměrné části za kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nebyl nemocen. Protože se jedná o celkem tři kalendářní dny, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 1 470,96 Kč [(3 : 31) × 15 200]. Dosažený příjem (1 680 Kč) tuto poměrnou část minimálního vyměřovacího základu převyšuje, proto bude pojistné v souladu se zákonem odvedeno z vyměřovacího základu 1 680 Kč ve výši 227 Kč. Pokud by byl příjem za odpracovanou dobu nižší než 1 470,96 Kč, musel by být proveden dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve výši 1 470,96 Kč.

Dotaz:

Pracovník uzavřel se zaměstnavatelem pracovní smlouvu. Odpracoval jeden týden a skončil pracovní poměr. Je zaměstnavatel povinen odvést za něj zdravotní pojištění za celý měsíc (z minimálního vyměřovacího základu)?

Odpověď:

Záleží na tom, kolik kalendářních dnů pracovní poměr trval, protože v takovém případě musí být při odvodu pojistného dodržena (mimo zákonných výjimek) poměrná část minimálního vyměřovacího základu.

Kdyby pracovní poměr trval třeba od 1. 3. do 5. 3. 2021, pak musí vyměřovací základ zaměstnance činit alespoň 2 451,61 Kč, vypočteno jako [(5 : 31) × 15 200]. Takže pokud bude vyměřovací základ za březen v částce alespoň 2 451,61 Kč anebo v jakékoli vyšší, pak je odvod pojistného v pořádku, vyměřovací základ tak může být třeba 5 600 Kč, dopočet do minima se neřeší. Kdyby však příjem nedosáhl částky 2 451,61 Kč, musel by být proveden dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. a) a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Ta poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, se počítá podle počtu kalendářních dnů v daném měsíci a jako taková se nezaokrouhluje – zaokrouhluje se až celková částka 13,5 % pojistného.

Dotaz:

Se zaměstnancem byl rozvázán pracovní poměr ke dni 31. 12. 2020 a k tomuto datu byl kódem „O” odhlášen od placení pojistného u jeho zdravotní pojišťovny. Do měsíce ledna 2021 byla tomuto bývalému zaměstnanci zúčtována odměna ve výši 2 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat z hlediska plnění oznamovací povinnosti a výpočtu výše pojistného včetně vazby na minimální vyměřovací základ? Kromě toho tento zaměstnanec přestoupil k datu 1. 1. 2021 k jiné zdravotní pojišťovně, což se zaměstnavatel dozvěděl víceméně náhodou. Které zdravotní pojišťovně náleží platba pojistného?

Odpověď:

V souvislosti s výpočtem výše pojistného a jeho následným odvodem příslušné zdravotní pojišťovně je zapotřebí respektovat skutečnost, že pojistné se poukazuje ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn v kalendářním měsíci, do kterého je mu zúčtován příjem podléhající povinnosti placení pojistného.

V daném případě se odměna 2 000 Kč posuzuje ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. jako příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání a z tohoto důvodu podléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

Protože osoba již není zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat v lednu bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny ani započítávat tuto osobu do počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného. Bývalý zaměstnavatel rovněž neprovádí za této situace dopočet do minimálního vyměřovacího základu (osoba již není zaměstnancem), pojistné bude odvedeno ze skutečně zúčtovaného příjmu 2 000 Kč v úhrnné výši 270 Kč.

Otázka odvodu pojistného „správné” zdravotní pojišťovně je zásadní, neboť placení pojistného na účet jiné zdravotní pojišťovny než té, u které je bývalý zaměstnanec pojištěn, s sebou nese odpovídající důsledky, zejména pak vznik dlužného pojistného a penále. V těchto případech doporučuji bývalému zaměstnavateli si dotazem u zdravotní pojišťovny ověřit, zda jejich bývalý zaměstnanec nezměnil v daném časovém období zdravotní pojišťovnu. Vzhledem k realizované změně zdravotní pojišťovny bude pojistné ve výši 270 Kč odvedeno na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 1. 2021 přestoupil.

Žena ukončila rodičovskou dovolenou dovršením tří let věku dítěte 8. 4. 2021. Po zbytek dubna a celý květen bude čerpat neplacené volno, o dítě bude celodenně osobně a řádně pečovat. Do práce nastoupí 1. 6. 2021.

Do 8. 4. byla zaměstnankyně na rodičovské dovolené a následně jí bylo od 9. 4. do 31. 5. poskytnuto zaměstnavatelem neplacené volno, přičemž žena současně splňovala zákonnou podmínku celodenní osobní a řádné péče o jedno dítě do sedmi let věku.

Řešením celé situace je postup, kdy zaměstnankyně vystaví zaměstnavateli, ideálně dne 9. 4., čestné prohlášení například tohoto znění:

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tudíž neplatí pro mě v zaměstnání minimální vyměřovací základ.

Dále prohlašuji, že nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a na základě této skutečnosti je za mě plátcem pojistného stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Změnu (zahájení zaměstnání nebo podnikání anebo změnu v podmínkách péče) oznámím zaměstnavateli do osmi dnů.

Ve……..dne……….

………………………………………………..….

Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis

Do data 8. 4. byl za zaměstnankyni plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. Počínaje dnem 9. 4. sice zaměstnavatel neřeší otázku neplaceného volna, ale musí posoudit, zda pro zaměstnankyni z tohoto důvodu platí či neplatí povinnost odvodu pojistného s přihlédnutím k zákonnému minimu. Za období od 9. 4. do 31. 5. zaměstnavatel žádné pojistné neodvede, neboť zaměstnankyně celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku patří mezi výjimky, pro které minimální vyměřovací základ neplatí dle již výše citovaného ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.

Tato situace