Kooptace členů představenstva a náhradnicí představenstva Garance

8.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Kooptace členů představenstva a náhradnicí představenstva

8.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.3.2 Kooptace členů představenstva a náhradnicí představenstva

Mgr. Pavla Krejčí

Ustanovení § 444 ZOK umožňuje, aby mohlo dojít k doplnění členů představenstva bez svolání valné hromady (dozorčí rady). K doplnění může dojít v zásadě dvojím způsobem:

a) kooptací,

b) pomocí náhradníků.

ad a) Kooptace

Kooptací rozumíme postup, na jehož základě může samo představenstvo společnosti rozhodnout o doplnění svých chybějících členů (jmenování náhradního člena představenstva).

Kooptaci členů musí výslovně připouštět stanovy společnosti. Kooptace je velmi praktickým institutem v případech akciových společností “s velkým počtem akcionářů, kde je svolání valné hromady poměrně náročnou a nákladnou záležitostí a svolávat valnou hromadu jen k volbě člena představenstva by nebylo ekonomické.“1Kooptace ale není většinou stanovami připouštěna v případě německého typu akciové společnosti, ve které jsou členové představenstva voleni dozorčí radou, neboť svolání dozorčí rady není tak obtížné a nákladné jako svolání valné hromady. I když i u německého typu akciové společnosti je na rozdíl od právní úpravy obchodního zákoníku kooptace členů představenstva přípustná.

Kogentnost právní úpravy

Právní úprava kooptace členů představenstva je úpravou kogentní; její modifikace stanovami proto není téměř možná. Účelem institutu kooptace je obsadit místa členů představenstva společnosti, jejichž funkce zanikla, náhradními členy a zajistit tak nepřetržité fungování statutárního orgánu společnosti (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3718/2009).

Rozhodnutí představenstva o kooptaci

Jak jsme již uvedli výše, tak kooptace spočívá v tom, že stanovy mohou připustit, že samo představenstvo rozhodne o doplnění svého chybějícího člena (jmenuje náhradního člena). Představenstvo tak může učinit pouze tehdy, pokud počet členů představenstva neklesl pod polovinu. Například u pětičlenného představenstva může představenstvo rozhodnout o kooptaci člena tehdy, pokud počet členů představenstva volených valnou hromadou (dozorčí radou) neklesne pod tři. Toto zákonem stanovené omezení má dobrý důvod, neboť kooptací je vlastně porušován vztah mezi akcionáři a členy představenstva, kdy je značným způsobem oslabováno postavení akcionářů, a proto by měla být výjimečným a dočasným řešením. Rozhodně pak nelze připustit, aby počet kooptovaných členů představenstva převýšil počet členů představenstva volených přímo valnou hromadou či dozorčí radou.

O kooptaci rozhoduje představenstvo podobně jako o jakémkoli jiném svém rozhodnutí. K přijetí rozhodnutí je tedy třeba většina hlasů přítomných členů představenstva, ledaže stanovy určí vyšší počet (§ 440 odst. 1 ZOK)

Potvrzení člena ve funkci

Je třeba respektovat, že kooptace je pouze dočasným překlenutím situace, kdy představenstvo nedisponuje dostatečným počtem členů. Proto následující valná hromada společnosti musí volbu kooptovaného člena představenstva potvrdit. Pokud valná hromada kooptovaného člena ve funkci potvrdí, stává se tento člen členem “řádným“. Doba, po kterou vykonával tento člen představenstva funkci náhradního člena představenstva, se nezapočítává do doby výkonu funkce představenstva po potvrzení tohoto člena valnou hromadou, pokud ovšem stanovy společnosti nestanoví něco jiného.

Zánik funkce kooptovaného člena

Pokud valná hromada kooptovaného člena představenstva ve funkci nepotvrdí, pak funkce náhradního člena představenstva zaniká v okamžiku, kdy valná hromada odmítla potvrzení člena představenstva. Funkce člena představenstva zaniká i tehdy, pokud se valná hromada společnosti nesejde v zákonem nebo stanovami určeném termínu. Jinými slovy: Funkce kooptovaného člena představenstva naproti tomu zaniká ke dni, kdy se konala (měla konat) nejbližší následující valná hromada, jež mohla (měla možnost)

 
 Nahoru