Průběh kontraktačního procesuGarance

12.10.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Průběh kontraktačního procesu

12.10.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.1
Průběh kontraktačního procesu

JUDr. Jarmila Gajdošíková

Zahájení jednání o obsahu smlouvy

Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah. Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy (consensus stran). Ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

Aby smluvní strany mohly dospět ke vzniku závazku, tj. obsahu právního vztahu založeného smlouvou, musí některá ze smluvních stran vyvinout aktivitu a učinit nabídku. Nabídkou zákon míní návrh na uzavření smlouvy. Zpravidla nabídku učiní jedna ze stran budoucího závazku, resp. smluvního vztahu, druhá strana či ostatní strany smlouvy nabídku přijímají, či odmítají. Přijetím nabídky je bezpodmínečné přijetí návrhu na uzavření smlouvy a jeho doručení navrhovateli.

Jestliže druhá smluvní strana nabídku modifikuje či přijme s výhradou, dochází ke změně nabídky. V závislosti na tom, jaká je míra změny nabídky, jedná se buďto o modifikaci nabídky, či o nový návrh k uzavření smlouvy. Dle ust. § 1740 odst. 2 a 3 NOZ se projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, považuje za odmítnutí nabídky a za návrh nové nabídky. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy. Odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel je oprávněn přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost.

Nabídka

Z návrhu na uzavření smlouvy musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí (úmysl, adresnost jednání), v opačném případě se nejedná o nabídku. Právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

Typickým příkladem nabídky je tzv. katalogová či letáková nabídka, kdy je navrhovatel učiněnou nabídkou vůči neurčenému okruhu adresátů vázán s tou výhradou, že dojde k vyčerpání zásob či ke ztrátě navrhovatele plnit. Nově NOZ tento způsob nabídky výslovně popisuje v ust. § 1732 odst. 2.

Dle ust. § 1734 NOZ nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě. Osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

Nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky. Pozdní přijetí nabídky může mít účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou. Plyne-li z písemnosti, která vyjadřuje přijetí nabídky, že byla odeslána za takových okolností, že by došla navrhovateli včas, kdyby její přeprava probíhala obvyklým způsobem (navrhovatelem nezaviněné zpoždění v dopravě a přenosu dat), má pozdní přijetí účinky včasného přijetí. To neplatí, jestliže navrhovatel bez odkladu vyrozumí alespoň ústně osobu, které byla nabídka určena, že považuje nabídku za zaniklou.

Přijetí nabídky lze zrušit, dojde-li zrušení navrhovateli nejpozději s přijetím.

Nabídka je neodvolatelná, je-li to v ní výslovně vyjádřeno anebo dohodnou-li se tak strany, plyne-li to z jednání stran o uzavření smlouvy, z jejich předchozího obchodního styku anebo ze zvyklostí. I neodvolatelná nabídka je způsobilá být zrušena za podmínky, že zrušovací projev dojde druhé straně před doručením nabídky nebo alespoň současně s ním, v tom se nová úprava od předchozí úpravy neliší.

I když je nabídka odvolatelná, nelze ji odvolat ve lhůtě určené pro její přijetí, neboť tato lhůta je vyhrazena pro nabídku k přijetí, ledaže si to navrhovatel v nabídce vyhradí. Odvolatelnou nabídku lze odvolat, jen pokud odvolání dojde druhé straně dříve, než ta odeslala přijetí nabídky.

Ten, komu je nabídka směřována, smí nabídku odmítnout. Taková nabídka odmítnutím zaniká. Smrtí či zánikem některé ze stran nabídky nebo pozbytím svéprávnosti uzavřít smlouvu nabídka zanikne, je-li to zřejmé z nabídky samé nebo z povahy a účelu navrhované smlouvy.

Dohoda o náležitostech smlouvy

Smlouva musí obsahovat základní náležitosti, o kterých tak stanoví zákon. NOZ přichází s výslovnou výjimkou, když stanoví, že ne ve všech případech musí smlouva obsahovat všechny zákonem dané náležitosti. Vzhledem k tomu, že zásady dispozitivnosti právní úpravy a autonomie vůle v nové úpravě značně posílily, pamatuje zákon také na situace, kdy si smluvní strany opomenou některou z povinných náležitostí ve smlouvě ujednat. Považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu tehdy, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. To znamená, lze-li z jednání stran chybějící náležitost jednoznačně dovodit a doplnit. Smlouva nesmí být v rozporu se zákonem ani s dobrými mravy (viz zásady kontraktačního procesu).

Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, je tato náležitost pro smluvní strany podstatnou a má se za to, že smlouva uzavřena nebyla, není-li tato náležitost součástí smlouvy či mezi stranami jednoznačně a shodně ujednána. V takovém případě by ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazovalo ani v případě, byl-li o nich vyhotoven zápis. Smluvní strany jsou tak povinny pečlivě sledovat to, na čem druhá smluvní strana trvá, na co klade důraz, co považuje za podstatné ve vyjednávání o závazku. Až judikatura bude muset určit, zda jsou z této zásady některé náležitosti smlouvy vyloučeny, a nelze tedy bez jejich výslovného ujednání smlouvu platně uzavřít. Ustanovení § 1747 a násl. NOZ upravují jednotlivé domněnky, které k doplnění chybějící náležitosti smlouvy slouží.

Například je-li smlouva bezúplatná, má se za to, že se dlužník chtěl zavázat spíše méně než více; ujednání, že určitá část obsahu smlouvy bude mezi stranami ujednána dodatečně, se má za to, že je podmínkou účinnosti uzavřené smlouvy.

Ujednají-li strany, že určitou náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud, je takové určení podmínkou účinnosti smlouvy. Neurčí-li třetí osoba náležitost smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li ji určit, může kterákoli strana navrhnout, aby tuto náležitost určil soud. Při určení náležitosti se přihlédne k účelu, který smlouva zřejmě sleduje, k okolnostem, za nichž byla smlouva uzavírána, jakož i

 
 Nahoru