Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 960 Garance

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.3.3.2.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 960

Mgr. Pavla Krejčí

[Rodičovská odpovědnost; práva rodičů]

Účelem pěstounské péče je překlenout období, kdy rodiče nejsou schopni se o dítě starat. "Pěstounská péče by obecně měla být pojímána jako institut garantující zachování a rozvíjení přirozených vazeb dítě – nukleární rodina, rodiče, a to zejména prostřednictvím pravidelného styku. Proto by měla být pravidlem pěstounská péče za účasti rodičů, nikoli naopak."1 Pěstoun v souladu s § 967 má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými.

Rozsah rodičovské odpovědnosti

Z tohoto důvodu zůstávají rodičům zachovány jejich práva a povinnosti z rodičovské odpovědnosti, s výjimkou těch práv, které ex lege (§ 966) nebo na základě soudního rozhodnutí náleží pěstounovi. Rodiče jsou tedy i nadále zákonnými zástupci dítěte. Pěstouni tak rozhodují jen o běžných záležitostech dítěte; v těchto záležitostech pak mají právo dítě zastupovat a spravovat jeho jmění (§ 966).

Rodičům pak zásadně náleží právo rozhodovat v záležitostech ostatních (tedy nikoliv běžných) a v těchto záležitostech také dítě zastupovat. Za záležitosti, které spadají do rozhodovací pravomoci rodičů, je možné považovat významné záležitosti uvedené v § 877 odst. 2 – tedy zejména nikoliv běžné léčebné a obdobné zákroky a volba zaměstnání nebo pracovního uplatnění dítěte. Rodiče však nemohou rozhodovat o bydlišti dítěte (§ 80), jelikož bydliště dítěte bude vždy u pěstouna a dítě jej bude při změně bydliště následovat (podle § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, je to pouze pěstoun, který má právo ohlásit změnu místa trvalého pobytu dítěte).

Rozsah práv a povinností pěstouna podle rozhodnutí soudu

Vždy však bude záležet na rozsahu práv a povinností, které má vykonávat pěstoun podle rozhodnutí soudu – rozsah zástupčího oprávnění rodičů tak může být širší nebo užší, než je stanoveno zákonem. "Soud tedy může pěstounovi svěřit i výkon vybraných podstatných záležitostí dítěte či správu dítěte v celém rozsahu. V rozhodnutí by rozsah povinností práv pěstouna odlišných od zákonného rozsahu měl být přesně vymezen, aby bylo zřejmé, co vykonává pěstoun a co rodič."2

"Důvodem pro takové rozhodnutí mohou být okolnosti na straně rodiče (zneužívání postavení, zanedbávání povinností), komplikovaný vztah mezi rodiči a pěstouny nebo jakákoliv skutečnosti, která vyžaduje takové rozhodnutí v zájmu dítěte."3

Právo soudu nahradit souhlas rodičů

Pokud by však pěstoun nesouhlasil s rozhodnutím rodičů ve věci, která patří do jejich výlučné pravomoci, má právo obrátit se na soud, aby v záležitosti rozhodl jinak (nahradil souhlas rodičů podle § 877 odst. 1) nebo aby v souladu s § 969 stanovil jinak rozsah práv a povinností pěstouna vyplývajících z pěstounské péče. Právo obrátit se na soud za účelem změny práv a povinností z pěstounské péče má i dítě (§ 969). Teoreticky může i pěstoun podat soudu podnět, aby zahájil řízení o zbavení rodičovské odpovědnosti.

Správa jmění dítěte

Pěstounovi náleží běžná správa jmění dítěte. Pojem jmění je vyložen v § 495. Běžnou správu jmění může pěstoun vykonávat bez jakéhokoliv omezení. Pojem běžná správa jmění je blíže vysvětlen v komentářích k § 461 a § 898. V záležitostech, které pod běžnou správu jmění nespadají (opět blíže výklady k § 898 a § 461), rozhodují rodiče, respektive poručník v případech, kdy rodiče nežijí nebo je jejich rodičovská odpovědnost omezena nebo jsou jí zbaveni. Je však třeba uvést, že k rozhodování o neběžných záležitostech při správě jmění dítěte budou jak rodiče a popřípadě poručník potřebovat vždy souhlas soudu.

Soud může též ustanovit dítěti opatrovníka pro správu jmění podle § 948. Opatrovník pro správu jmění může být jmenován pro správu celého jmění nebo jeho části. Je tomu tak proto, že správa některých částí jmění může vyžadovat zvláštní odborné schopnosti (blíže k tomu výklad k § 948). Konečně soud může rozhodnout i tak, že pěstoun bude vykonávat také nikoliv běžnou správu jmění dítěte – toto však bude muset být v rozhodnutí explicitně vyjádřeno.

Rozhodnutí o změně rozsahu výkonu práv a povinností rodičů

Soud pak v průběhu výkonu pěstounské péče může rozhodnout o změně rozsahu výkonu práv a povinností rodičů, a to z důvodů, že došlo k podstatným změnám nebo k neshodám mezi rodiči a pěstouny o výkon práv a povinností z pěstounské péče (blíže komentář k § 969). Soud nemusí pouze nově stanovit rozsah práv a povinností plynoucích z pěstounské péče, ale může taktéž přímo rozhodnout o určité záležitosti týkající se dítěte (např. o volbě školy).

Opatrovník pro jiné záležitosti

Dítěti může být jmenován i opatrovník pro jiné záležitosti než pro správu jmění, a to v souladu s § 943 (blíže výklad k tomuto ustanovení).

Právo rodičů na styk s dítětem

Dítě by se mělo se svou přirozenou rodinou stýkat; zákon garantuje rodičům právo na pravidelný styk s dítětem, který může být omezen pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele (viz komentář k § 960). "Ačkoliv v souvislosti s rodičovskou odpovědností zákon ukládá rodičům právo i povinnost udržovat osobní styk s dítětem, v souvislosti s pěstounskou péčí je rodičům pouze přiznáno právo na styk s dítětem. Rodiče tak o dítě v pěstounské péči vůbec nemusí projevovat zájem a ke styku s dítětem je nic nenutí."4

Soud může určit způsob, jakým bude styk rodičů s