Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 951Garance

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 951

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.3.2.2.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 951

Mgr. Pavla Krejčí

[Právo na náhradu nákladů; právo na odměnu]

K odst. 1

Náklady související se správou jmění dítěte

Komentované ustanovení upravuje právo opatrovníka pro správu jmění dítěte na úhradu nákladů spojených se správou. Ustanovení je speciální k § 462.

Při správě jmění dítěte budou opatrovníkovi vznikat náklady spojené se správou. Jak uvádí důvodová zpráva k NOZ: „Opatrovníkovi pro správu jmění dítěte je zřejmě třeba přiznat širší míru možnosti jednat ve prospěch jmění dítěte: je proto namístě počítat s náklady potřebnými, nikoli pouze nutnými.”

Smyslem „právní úpravy je motivovat opatrovníka k tvorbě výnosů, aby z nich náklady a jeho odměna mohly být hrazeny”.1 Přesto je třeba zdůraznit, že v souladu s § 949 nesmí opatrovník při správě jmění podstupovat nepřiměřená rizika.

Právo na náklady u veřejného opatrovníka

Náhrada potřebných nákladů přináleží i veřejnému opatrovníkovi, tj. „orgánu sociálně-právní ochrany dětí (§ 58 odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí), pokud je jmenován opatrovníkem pro správu jmění dítěte (jedná se o jeden z několika případů, ve kterých je prolomena zásada bezplatného poskytování sociálně-právní ochrany dětí)”.2

Druhy nákladů

Náklady, které budou opatrovníkovi vznikat v souvislosti se správou jmění dítěte, mohou být různorodé – např. cestovné, telefonní poplatky, poplatky za daňového poradce a účetního apod. Zde bude záležet především na spravovaném jmění a jeho rozsahu. Závěr „o potřebnosti nákladů je třeba vždy učinit se zřetelem ke konkrétním okolnostem případu”.3

Úhrada nákladů

Je třeba rozlišovat dvě situace:

a) Výnosy jmění dítěte převyšují potřebné náklady opatrovníka – pak je opatrovník oprávněn odečíst si z výnosu jmění dítěte potřebné náklady související se správou sám, aniž by o tom rozhodoval soud. Opatrovník o tom soud pouze informuje ve zprávách, které je povinen v souladu s § 950 odst. 3 soudu pravidelně předkládat. Zároveň je opatrovník povinen soudu předložit i doklady týkající se takto vynaložených nákladů. Soud pak může zvážit, zda opatrovníkem odečtené náklady byly ke správě jmění dítěte opravdu potřebné. Je otázkou, zda v případě, že soud dojde k závěru, že náklady vynaložené opatrovníkem nelze označit za potřebné, může opatrovnický soud rozhodnout o tom, že opatrovník je povinen neoprávněně odčerpané prostředky vrátit. Pravděpodobně tomu tak nebude a o případném vrácení by musel rozhodovat soud v běžném řízení, a to na návrh dítěte zastoupeného zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, popřípadě dítětem samotným po nabytí plné svéprávnosti.

b) Výnosy jmění dítěte nepostačují na pokrytí potřebných nákladů opatrovníka – pak se opatrovník může obrátit na soud, aby rozhodl, zda budou náklady hrazeny z majetku dítěte. Soud v takovém případě bude rozhodovat „v závislosti na potřebnosti nákladů”.4 Soud též může shledat, že „je celou záležitost třeba řešit jinak, např. zcizením dotyčné věci apod.”.5

K odst. 2

Odměna opatrovníka pro správu jmění

„Správa jmění dítěte je činnost namáhavá a vyžaduje odborné znalosti, proto je správné, aby opatrovník byl za její výkon odměněn. Je to právě jeho osobní nasazení a odbornost, které většinou zaručují výnosy jmění, v současné době však žádné investice nejsou jisté.”6 Zákon proto rozeznává opět dvě situace:

a) jmění dítěte nese výnosy – pak právo na odměnu vzniká opatrovníkovi vždy a soud mu ji musí podle níže uvedených pravidel přiznat. Výjimkou jsou případy, kdy opatrovník nepostupuje při výkonu správy řádně nebo kdyby přiznání odměny bylo vůči dítěti nespravedlivé (viz níže),

b) jmění dítěte nenese výnosy – pak právo na odměnu může, ale nemusí soud přiznat; k

 
 Nahoru