Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 3041Garance

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 3041

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.1.4.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 3041

Mgr. Pavla Krejčí

[Přechod právnických osob na novou právní úpravu]

K odst. 1

Přechod na novou právní úpravu

Komentované ustanovení řeší přechod právnických osob na novou právní úpravu. „Jedná se o standardní ustanovení, která sledují obecnou zásadu, podle níž nová zákonná úprava osobního statusu dopadá ode dne účinnosti nového zákona i na právní poměry dosud trvající.”1 Právní povaha právnických osob, které jsou upraveny NOZ, se řídí ustanoveními NOZ, a to okamžikem nabytí jeho účinnosti. Podle nových ustanovení se tedy budou řídit pravidla sídla, jednání za právnickou osobu, statutárních orgánů, zrušení a zániku právnické osoby apod.

Tam, kde NOZ upravuje typ právnické osoby, která existovala i před jeho účinností (např. společenství vlastníků jednotek), došlo automaticky k přechodu této právnické osoby na novou právní úpravu. Nová právní úprava platná od 1. 1. 2014 však nezná některé typy právnických osob, které bylo možné zakládat před účinností NOZ. Tam, kde nová právní úprava typ právnické osoby již nezná, nastávají v zásadě dvě situace:

  1. Typ právnické osoby je nahrazen zcela novým typem právnické osoby. Příkladem mohou být občanská sdružení, která vznikala podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ta se nadále podle § 3045 budou považovat za spolky.
  2. Právnická osoba se bude i nadále řídit právními předpisy platnými před účinností nové právní úpravy. Příkladem mohou být sdružení s právní subjektivitou založená podle § 636 zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodu ve znění pozdějších předpisů (zákoník mezinárodního obchodu), nebo obecně prospěšné společnosti. Tyto právnické osoby se i nadále řídí dosavadními právními předpisy (viz komentář k § 3051).

Tento postup byl zvolen s ohledem na to, že nová právní úprava musela být nastavena tak, aby byla zachována právní jistota a byla ochráněna práva nabytá v dobré víře.

Zcela zvláštní způsob přechodu na novou právní úpravu platí pro obchodní společnosti a družstva, neboť tato právní úprava je obsažena v § 775 a násl. ZOK. Právní úprava uvedená v komentovaném ustanovení je však obecná.

Řízení o zápisu do veřejného rejstříku zahájeného před účinností NOZ

Pokud byla některá právnická osoba založena před nabytím účinnosti NOZ a bylo zahájeno řízení o zápisu do veřejného rejstříku, dokončí se takové řízení podle pravidel platných před 1. 1. 2014, tj. například v případě zápisu nové obchodní společnosti podle pravidel uvedených v § 200 až § 200e OSŘ, platném ke dni 31. 12. 2013, a nikoliv podle pravidel uvedených v ZVR.

Založení právnické osoby před 1. 1. 2014 podle nových pravidel

Pokud by právnické osoby byly založeny (bylo by učiněno zakladatelské právní jednání) podle právní úpravy platné do 31. 12. 2013, a z hlediska dosavadní právní úpravy by takové právní jednání nebylo považováno za platné, pak NOZ umožňuje, aby se nabytím účinnosti NOZ takové jednání stalo platným, pokud NOZ vyhovuje. Jde o výraz zásady, že na právní jednání má být hleděno spíše jako na platné než jako na neplatné. Pokud tedy zakladatelé věděli o tom, že doba vzniku právnické osoby přesáhne termín 1. 1. 2014, mohli v souladu s pravidly uvedenými v komentovaném ustanovení a v § 3030 založit již právnickou osobu podle nových pravidel (mohli tak například založit již společnost s ručením omezeným se základním kapitálem 1 Kč).

Právní úprava ZOK

Podobné přechodné ustanovení obsahuje § 779 odst. 1 ZOK, který uvádí, že pokud bylo přede dnem účinnosti ZOK zahájeno řízení o zápisu obchodní korporace do obchodního rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů; pokud by však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti ZOK odporovalo dosavadním právním předpisům, považovalo by se toto právní jednání za platné, pokud vyhovuje ustanovením ZOK. Ustanovení § 779 odst. 2 ZOK pak určuje pravidla pro přechod na novou právní úpravu u právních jednání vedoucích k rozhodnutí orgánu obchodní korporace, u nichž se zahájený proces dokončí také podle dosavadních právních předpisů.

V ustanovení § 3043 jsou pak obsažena zvláštní přechodná pravidla pro přeměny právnických osob, které nebyly dokončeny před účinností NOZ.

K odst. 2

V souladu s komentovaným ustanovením platí, že ujednání společenské smlouvy nebo statutu právnických osob, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ, tedy v rozporu s ustanoveními, od kterých není možno se odchýlit, pozbyla závaznosti ke dni 1. 1. 2014.

Kogentní ustanovení

Pravidlo, které ustanovení NOZ je třeba považovat za kogentní, je uvedeno v § 1 odst. 2. Jsou to zejména ustanovení:

  1. u nichž zákon výslovně jinou dohodu zakazuje; zákonný zákaz je většinou vyjádřen slovy „zakazuje se”, označením odklonu od právního ustanovení jako neplatného nebo že se k takovému ujednání němu nepřihlíží,
  2. týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti, tzv. statusové otázky; zejména pak vznik a zánik právnických osob, složení a působnost orgánů právnických osob. Z tohoto pohledu ZOK obsahuje poměrně velké množství kogentních ustanovení.

Dále jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy a ujednání porušující veřejný pořádek.

Judikatura

Nahrazení způsobu jednání statutárního orgánu

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. prosince 2014, sp. zn. 7 Cmo 273/2014

Nepřijala-li obchodní korporace změnu společenské smlouvy ohledně způsobu jednání statutárního orgánu za obchodní korporaci kopírující § 164 odst. 1 ObčZ (což nelze zcela vyloučit ani u změn, jež nastaly přímo ze zákona, byť taková změna by znamenala jen deklarování nastalé zákonné změny), bylo zrušené znění společenské smlouvy ke dni 1. 1. 2014 nahrazeno (přímo ze zákona) zákonným způsobem jednání členů statutárního orgánu dle § 164 odst. 1 ObčZ, tedy zněním zákona – „člen statutárního orgánu může zastupovat obchodní korporaci ve všech věcech”. Bylo-li původní znění společenské smlouvy ohledně způsobu jednání statutárního orgánu jménem obchodní korporace jsoucí v rozporu s kogentním ustanovením zákona ke dni 1. 1. 2014 nahrazeno novým zněním vymezení způsobu jednání člena statutárního orgánu za obchodní korporaci, jde o zákonnou změnu společenské smlouvy bez nutnosti rozhodování o ní.

Lhůta pro přizpůsobení se nové právní úpravě

Od 1. 1. 2014 začala plynout 3-letá lhůta, ve které se musely právnické osoby přizpůsobit nové právní úpravě a přizpůsobit jí svůj statut či společenskou smlouvu. Zároveň právnické osoby musely v této lhůtě doručit změněný statut či společenskou smlouvu orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. Pokud tak právnická osoba neučinila, orgán veřejné moci ji vyzve k nápravě a stanoví jí dostatečnou lhůtu k nápravě. Pokud právnická osoba zákonnou povinnost nesplní ani v takto stanovené dodatečné lhůtě a změněný statut či společenskou smlouvu orgánu veřejné moci nepředloží, hrozí jí soudem nařízená likvidace.

Právní úprava ZOK

Podobné ustanovení je obsaženo i v § 777 odst. 1 a 2 ZOK, které řeší přechod obchodních společností na novou právní úpravu. Právní úprava obsažená v § 777 odst. 1 a odst. 2 ZOK určuje pravidla, která jsou ve vztahu k § 3041 pravidly zvláštními a platnými pouze pro obchodní korporace. Od obecných pravidel uvedených v komentovaném ustanovení se liší zejména stanovením rozdílných lhůt pro provedení změn, které jsou bohužel výrazně kratší. Podle ZOK od 1. 1. 2014 začala plynout pouze 6-měsíční lhůta, ve které se musely obchodní korporace přizpůsobit nové právní úpravě obsažené v ZOK. Většina obchodních korporací tuto lhůtu nebyla schopna dodržet.

Generální OPT-IN

Výše uvedený postup však ještě neznamená, že by se právní režim celých obchodních korporací nadále řídil pouze ZOK. Přechodná ustanovení ZOK (§ 777 odst. 3 a 4 ZOK) totiž i nadále tyto obchodní korporace podřizují režimu ObchZ, a to pouze ve vztahu k právům a povinnostem společníků (akcionářů, družstevníků). Je tomu tak proto, že společníci na tato pravidla spoléhali a s těmito pravidly do obchodní korporace vstupovali, proto není možné měnit jim pravidla „uprostřed hry”.

ZOK proto stanovil pravidlo, že obsahem společenských smluv (stanov) obchodních korporací a družstev, které vznikly před účinností ZOK, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud tato ustanovení nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK nebo se od nich společníci ve společenské smlouvě neodchýlili. Tato ustanovení budou součástí společenských smluv (stanov) i tehdy, pokud v nich nebudou výslovně uvedena. Pod tato práva například nespadají práva a povinnosti týkající se valné hromady, jejího svolání a účasti na ní apod. Tato pravidla byla totiž většinou i v obchodním zákoníku kogentní a jsou nahrazována novými kogentními ustanoveními ZOK či NOZ.

Pokud se budou chtít obchodní korporace tomuto dvojitému režimu vyhnout, musejí uskutečnit takzvaný opt-in, tedy podřídit celou obchodní korporaci včetně práv a povinností společníků (akcionářů, družstevníků) pouze režimu ZOK a vyloučit aplikaci ObchZ. Obchodní korporace se vyhnou poměrně velkým komplikacím. ZOK sice stanovil, že obchodní korporace tak může učinit nejdéle do dvou let ode dne účinnosti ZOK, a to změnou společenské smlouvy či stanov, ale Nejvyšší soud ve svém stanovisku Cpjn 204/2015 judikatorně dovodil, že opt-in je prakticky možný i po

 
 Nahoru