Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1295 Garance

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.5.2.5.4.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1295

Mgr. et Mgr. Radana Burešová

[Jistina uložená na úrok]

Rovněž ustanovení § 1295 je společné jak pro služebnost užívacího práva, tak pro služebnost požívacího práva. Týká se užívacího a požívacího práva k jistině uložené na úrok. NOZ výslovně stanoví, že poživatel i uživatel mají právo výhradně na úrok z dotčené jistiny, nikoliv i na jistinu samotnou, což ostatně koresponduje také se zásadou, že uživatel i poživatel musejí šetřit podstatu věci svěřené jim k užívání/požívání (§ 1285 in fine).

Jistinou uloženou na úrok budou nejčastěji peníze uložené na účtu v bance (účet podle § 2662 a násl.) nebo svěřené třetím osobám na základě smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl.) či zápůjčky (§ 2390 a násl.), ale i jiné hodnoty ve správě třetích osob přinášející pravidelný výnos jako cenné papíry v úschově podle § 2409 a násl., majetek ve správě podle § 1400 a násl. a svěřenský účet zřízený k soukromému účelu podle § 1449.

Úrok (výnos) poživateli/uživateli náleží bez dalšího i z jistiny, která následkem nějaké změny nastoupí namísto jistiny dřívější, např. při přeměně cenných papírů (§ 529 a násl.) či při výměně akcií v rámci přeměny akciové společnosti podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Změnou se zde rozumí změna, ke které dochází nikoliv z vůle věřitele (vlastníka) jistiny.

Věřitel (vlastník) jistiny totiž nemůže s jistinou nakládat bez dohody s uživatelem/poživatelem. Cílem tohoto ustanovení je snaha zabránit cílenému snížení výnosu, který má připadnout uživateli nebo poživateli tím, že dojde ke snížení hodnoty uložené jistiny. Snížení hodnoty jistiny a tím i jejího výnosu nelze vyloučit, je však přípustné jedině tehdy, jestliže k tomu dojde nezávisle na věřiteli jistiny (např. v důsledku změny výše úroků určovaných bankou či poklesu hodnoty cenných papírů vlivem pohybu na trhu); věřitel v takovém případě není povinen doplnit jistinu na původní hodnotu ani uživateli/poživateli kompenzovat snížený výnos (ledaže by se tak strany předem dohodly).

Pokud se věřitel jistiny a uživatel nebo poživatel nemohou na nakládání s jistinou dohodnout, rozhodne o něm na základě návrhu jednoho či obou z nich soud, podobně jako v případě, že se spoluvlastníci nedohodnou o nakládání se společnou věcí (§ 1129).

Pokud pohledávka na vrácení uložené jistiny dospěje za trvání užívacího nebo požívacího práva (např. stane se splatnou úročená zápůjčka nebo úvěr), zprostí se dlužník (ten, kdo měl jistinu u sebe) dluhu jen splacením jistiny společně věřiteli a jejímu uživateli nebo poživateli.

Předpokladem ovšem je, ačkoliv to zákon neuvádí, že