Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 113Garance

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 113

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.2.2.6.6.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 113

JUDr. Petra Kejvalová

[Nakládání s tělem po smrti]

Komentované ustanovení bylo dotčeno novelou – zákonem č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a další související zákony, a to s účinností od 28. 2. 2017, kdy v odst. 2 byla vypuštěna slova pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům. A dále byly zrušeny navazující § 115 až § 117.

Problematika tzv. patologicko-anatomických pitev – odstranění výkladových nejasností

Účelem novelizace tohoto ustanovení podle důvodové zprávy, tj. vypuštění shora uvedených výrazů, je odstranění výkladových nejasností, tj. rozporů s požadavky praxe, České lékařské komory a Ministerstva zdravotnictví, jakož i zřejmý nesoulad s úpravou v zákoně o zdravotních službách.

Dosavadní znění odst. 2 tohoto ustanovení způsobovalo výkladové nejasnosti zejména u tzv. patologicko-anatomických pitev.

Tyto pitvy jsou prováděny k ověření klinické diagnózy a léčebného postupu v případě osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení smrtí z chorobných příčin nebo za účelem zjišťování nemocí či komplikací zjištěných nemocí.

Hlavním účelem novelizace § 113 odst. 2 je podle důvodové zprávy tak odstranění pochybnosti právě u těchto patologicko-anatomických pitev, tj. aby bylo postaveno na jisto, že tyto pitvy lze provádět za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem i bez souhlasu zemřelého.

K odst. 1 Rozhodnutí člověka o nakládání s jeho tělem po smrti

Na úvod nutno konstatovat, že z hlediska morálního, resp. etického nelze na tělo člověka pohlížet jako na běžnou věc v právním smyslu slova. Nutnost nakládat s lidskými ostatky důstojně a s úctou pak reflektuje i trestní zákoník či zákon o pohřebnictví. Stěžejní je pak i zákon o zdravotních službách.

S lidskými ostatky nutno zacházet především důstojně, zároveň však tak, aby nedocházelo k ohrožení veřejného zdraví nebo veřejného pořádku, tj. při rozhodnutí člověka podle tohoto ustanovení pak musejí být respektovány právní předpisy z oblasti veřejného práva, zejména pak zákon o pohřebnictví (§ 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů).

Ustanovení § 92 odst. 1 proklamuje, že lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka, přičemž nakládat s lidskými pozůstatky a lidskými ostatky způsobem pro zemřelého nedůstojným se zakazuje. Ustanovení § 4 odst. 1 s odkazem na § 2 písm. c) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, pak stanoví, že nelze provést pohřbení jiným způsobem, než jak stanoví § 2 písm. c) zákona č. 256/2001 Sb., tj. uložením lidských pozůstatků do hrobu či hrobky na veřejném nebo neveřejném pohřebišti nebo jejich zpopelněním v krematoriu.

Ustanovení § 113 odst. 1 proklamuje právo člověka o tom, jak bude s jeho tělem naloženo po smrti. Nutno konstatovat, že toto právo lze dovodit již z ústavněprávních zásad. Právo svobodné volby člověka v této otázce je však limitováno právě ochranou veřejného zdraví, pořádku a morálky.

V případě, že se člověk rozhodne o tom, jak bude naloženo s jeho tělem po smrti, a takové rozhodnutí je v souladu s ochranou morálky, pořádku a zdraví, není důvod k tomu, aby toto právo, respektive rozhodnutí člověka nebylo respektováno. Určitou záruku pro dodržení volby člověka o nakládání s jeho tělem po smrti pak skýtá § 82 odst. 2, kdy po smrti člověka se může ochrany jeho osobnosti domáhat kterákoliv z osob tomuto člověku blízkých.

K odst. 2 Souhlas zemřelého k provedení pitvy nebo použití lidského těla

K tomuto odstavci nutno tedy nejprve znovu konstatovat, že došlo ke změně tohoto ustanovení, které původně znělo: „Provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo výukovým účelům bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud tak stanoví jiný zákon.” Došlo tak k vypuštění následujících slov z tohoto ustanovení: pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům.

Novela dále zrušila § 115 až § 117. Podstatný v této otázce pak byl

 
 Nahoru