Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1070Garance

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1070

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.3.2.2.2.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1070

Mgr. et Mgr. Radana Burešová

[Ostrov]

V době, kdy je naprostá většina vodních toků regulována, je případný vznik ostrova působením vodního toku spíše teoretický (komentované ustanovení se nevztahuje na uměle vytvořené ostrovy).

Úprava obsažená v NOZ má historického předchůdce v § 407 a § 408 obecného zákoníku občanského (1811), který se jí nicméně zabýval z jiného úhlu pohledu. Otázku, kdo je vlastníkem nově vzniklého ostrova, řešil obecný zákoník občanský (1811) podle toho, k čímu břehu byl ostrov blíže (popř. jako spoluvlastnictví, pokud se nacházel uprostřed řečiště), a to bez ohledu na to, jakým způsobem ostrov vznikl.

Podle § 1070 odst. 1 je vlastníkem ostrova vlastník původního pozemku, od něhož se ostrov působením vodního toku oddělil. Umístěním nového ostrova ve vodním korytu se NOZ nezabývá.

Odst. 2 komentovaného ustanovení určuje, že „v ostatních případech náleží ostrov vlastníku vodního koryta”. Ostatními případy jsou míněny situace, kdy ostrov vznikne jinak než oddělením od pobřežního pozemku – např. při poklesu vodní hladiny, nánosy na dně vodního toku či (v našich podmínkách opravdu jen teoreticky) vulkanickou činností.

Co je vodní tok, definuje § 43 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) jako povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským

 
 Nahoru