Elektronická evidence tržebGarance

21.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Do not fill this:

Elektronická evidence tržeb

21.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2
Elektronická evidence tržeb

Ing. Zdeněk Morávek

Elektronická evidence tržeb je upravena zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, zákon nabyl účinnosti v převážné míře k 1. 12. 2016. Současně s tímto zákonem byl zveřejněn také doprovodný zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, konkrétně zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o správních poplatcích.

Problematika EET je v současné době velmi živé veřejné i politické téma, zmiňme proto, jak byla odůvodňována potřeba zavedení této evidence, protože to leccos napovídá o podmínkách realizace této změny:

  • nastavení férového prostředí pro všechny podnikatele,

  • potlačení šedé ekonomiky,

  • efektivnější výběr daní, změna přístupu podnikatelů k přiznávání a placení daní,

  • snížení schodku státního rozpočtu bez nutnosti zvyšovat daňové sazby,

  • zavedení unikátního komunikačního kanálu s finanční správou,

  • využití získaných dat pro práci finanční správy.

Subjekty evidence tržeb jsou poplatníci daně z příjmů, a to jak fyzické, tak právnické osoby. Tyto subjekty jsou do evidence zapojovány postupně, z důvodu postupného náběhu celého systému, a to ve 4 fázích:

1. v 1. fázi - od 1. prosince 2016 - ubytovací a stravovací služby,

2. ve 2. fázi - od 1. března 2017 - maloobchod a velkoobchod, konkrétně:

  • NACE 45.1 - Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů,

  • NACE 45.3 - Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů,

  • NACE 45.4 - Obchod, opravy a údržba motocyklů, jejich dílů a příslušenství,

  • NACE 46 - Velkoobchod, kromě motorových vozidel,

  • NACE 47 - Maloobchod, kromě motorových vozidel (vč. stánkového prodeje, prodeje na tržištích…),

3. ve 3. fázi - od 1. března 2018 - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství,

4. ve 4. fázi - od 1. června 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti.

Jednotlivé činnosti jsou tedy zařazeny podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, která je k dispozici na stránkách Českého statistického úřadu . E-shopy spadají do maloobchodu nebo velkoobchodu, povinnost evidence tržeb tedy na ně dopadá od 1. 3. 2017.

Rozhodující je vymezení tržeb, které podléhají evidenci, to je v podstatě to zásadní, co bude podnikatele zajímat. Evidovanou tržbou je tržba, která splňuje formální náležitosti a která zakládá rozhodný příjem. Formální náležitosti splňují zejména tržby uskutečněné v hotovosti nebo tržby uskutečněné bezhotovostně kartou přes platební terminál. Formální náležitosti ale splňuje také platba uskutečněná v jiných formách, které mají charakter obdobný těmto formám, jako jsou např. dárkové karty, poukázky na zboží a služby - kam patří též stravenky, dále i platby prostřednictvím žetonů apod. Formální náležitosti splňují také platby uskutečněné šekem nebo směnkou. Naopak, tyto náležitosti nesplňují platby provedené převodem z účtu na účet, tyto tedy evidenci nepodléhají.

Z pohledu platebních operací realizovaných prostřednictvím internetu, které mají přímou vazbu na problematiku e-shopů, potom platí, že formální náležitosti pro evidovanou tržbu jsou naplněny i v případě, kdy je platba uskutečněna bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat. Tímto bezhotovostním převodem se rozumí provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce prostřednictvím příjemce ve smyslu bodu 3 v § 3 odst. 1 písm. c) a bodu 3 v § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.

Typicky se jedná o:

  • bezhotovostní transakce, kde dochází k osobnímu styku zákazníka s prodávajícím a zákazník dává platební příkaz prostřednictvím prodávajícího (resp. platebního terminálu), zejména transakce uskutečňované prostřednictvím platebních karet (debetních či kreditních, virtuálních umístěných např. v mobilním telefonu). Přitom není rozhodné, zda je platební terminál ve vlastnictví poplatníka nebo je mu pouze propůjčen,

  • bezhotovostní transakce realizované bez osobního styku zákazníka s prodávajícím, uskutečňované prostřednictvím internetu. Může se jednat např. o placení prostřednictvím platebních bran.

Doplňme, že druhým znakem evidované tržby je to, že zakládá rozhodný příjem. Vymezení rozhodného příjmu je obsaženo v § 6 ZET, rozhodným příjmem se pro účely tohoto zákona rozumí:

a) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který:

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý, nebo

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

b) u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který:

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

4. podléhá dani ze samostatného základu daně.

Z uvedeného tak vyplývá, jaké příjmy není nutné evidovat, zejména se jedná o příjmy, které nejsou předmětem daně a které jsou zdaňované srážkovou daní. Také se jedná o tržby ojedinělé, přičemž zákon o evidenci tržeb nijak blíže nespecifikuje, co se tímto pojmem rozumí. Metodický pokyn GFŘ k tomu uvádí, že pojem „ojedinělý příjem” patří do kategorie tzv. neurčitých právních pojmů. Výklad vnitřního obsahu pojmu je nutné provést v daném případě s ohledem na posouzení konkrétních okolností. Přitom kritériem pro definici této vlastnosti příjmu je tedy jednorázovost či výjimečnost příjmu. Za ojedinělý příjem lze považovat s přihlédnutím ke konkrétním skutečnostem zcela výjimečnou platbu v hotovosti nebo např. platbu za ojedinělý prodej vyřazeného majetku. Přijímá-li poplatník pravidelně (byť nepříliš často) platby, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu, tj. platby uskutečněné v hotovosti, platební kartou nebo obdobným způsobem a současně zakládají rozhodný příjem, tj. příjem z podnikání, je povinen takovéto tržby evidovat, neboť se o ojedinělé příjmy nejedná.

Nyní blíže k samotné evidenci tržeb. Údaje o tržbách lze evidovat v běžném režimu „on-line” nebo ve zjednodušeném režimu „off-line”.

Začněme nejdříve běžným režimem, který je upraven v § 18 ZET. V tomto režimu je poplatník povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a vystavit zákazníkovi účtenku. Údaje o evidované tržbě lze zaslat pouze na společné technické zařízení určené správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

V případě online plateb ale může být problém se stanovením okamžiku, kdy dochází k uskutečnění evidované tržby. Podle výkladu GFŘ se uskutečněním evidované tržby v případě karetní či obdobné operace rozumí vydání příkazu k jejímu provedení ve smyslu § 18 odst. 2 písm. b) ZET, a to bez ohledu na to, zda se jedná o transakce uskutečněné v rámci osobního styku zákazníka s prodávajícím nebo o transakce uskutečněné prostřednictvím internetu bez osobního styku zákazníka s prodávajícím.

V případě platebních operací prováděných prostřednictvím platebních terminálů, kde dochází k osobnímu styku zákazníka s prodávajícím (typicky v kamenné provozovně), vlastní transakce probíhá tak, že bezprostředně poté, co zákazník vydá příkaz k provedení platby, je tento příkaz akceptován, poplatník přijímá potvrzení (notifikaci) o tom, že platba byla realizována (odeslána z účtu plátce). Bezprostředně po této notifikaci dochází k zaslání údajů o evidované tržbě a k vystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plyne, čímž je naplněn obsah evidenční povinnosti dle § 18 ZET. Z průběhu celé obchodní transakce je zřejmé, že prakticky dochází ke splnění evidenční povinnosti vždy až po vydání příkazu k provedení platby. Celá tato obchodní transakce včetně splnění evidenční povinnosti však tvoří jeden celek a za splnění evidenční povinnosti lze považovat i zaslání údajů o evidované tržbě a vystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plyne, v okamžiku ukončení celé transakce.

U platebních operací uskutečňovaných prostřednictvím internetu bez osobního styku zákazníka s prodávajícím výše uvedené transakce probíhají obdobným způsobem. Rozdíl však je v tom, že při tomto obchodním modelu poplatník nemusí mít bezprostředně poté, co zákazník vydá příkaz k provedení platby, informaci o tom, že byl tento příkaz vydán a že došlo k odepsání platby z účtu plátce (zákazníka) a jejímu odeslání poplatníkovi. Pokud poplatník informaci nemá, pak není obvykle schopen dostát povinnostem, které jsou mu ukládány ustanovením § 18 ZET, tj. nejpozději v okamžiku vydání příkazu k provedení platby zaslat datovou zprávu s údaji o evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. GFŘ v těchto případech doporučuje možnost, aby poplatník zaevidoval tuto platbu už dříve, např. v okamžiku přijetí objednávky, současně ale uznává, že tento postup nemusí být s ohledem na obchodní model poplatníka vždy možný, resp. zajištění plnění povinnosti evidovat tržby nejpozději v okamžiku vydání příkazu k provedení evidované tržby by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, např. s ohledem na vznik nákladů spojených s technickou realizací daného řešení, které by ve vztahu k rozsahu podnikání konkrétního poplatníka mohly být likvidační.

Z výše uvedeného vyplývá, že v případě realizace plateb bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat, dochází v závislosti na možnostech technického řešení k rozdílu v čase, kdy se poplatník může dozvědět o odeslání platby:

  • v případě platby prostřednictvím platebního terminálu, kde dochází k osobnímu styku zákazníka s prodávajícím, v okamžiku, který bezprostředně navazuje na okamžik vydání příkazu k provedení platby,

  • v případě platby prostřednictvím internetu bez osobního styku zákazníka s prodávajícím s určitým zpožděním, které je dáno objektivními důvody vyplývajícími z technických možností řešení daného specifického režimu internetových plateb.

Vzhledem k výše uvedeným problémům proto GFŘ rozhodlo, že v případech, kdy poplatník není schopen splnit evidenční povinnost v okamžiku vydání příkazu k provedení evidované tržby, bude akceptován postup, kdy poplatník zašle správci daně údaje o evidované tržbě a vystaví účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, nejpozději v okamžiku, kdy se dozví o tom, že došlo k odepsání platby z účtu plátce (zákazníka) a jejímu odeslání poplatníkovi.

V případě, že tomuto okamžiku předchází expedice zboží nebo poskytnutí služby zákazníkovi, je poplatník povinen zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, nejpozději k okamžiku expedice zboží nebo poskytnutí služby zákazníkovi. To neplatí v případě, že je zboží expedováno nebo služba poskytnuta ještě před okamžikem vydání příkazu k provedení platby.

Expedicí zboží se rozumí okamžik vypravení zásilky poplatníkem nebo předání zásilky k přepravě a poskytnutím služby umožnění zahájení poskytování služby nebo její okamžité poskytnutí (podle toho, co nastane dříve).

Pokud nedojde k zaplacení objednaného zboží či služeb, bude aplikováno ustanovení § 7 ZET, tj.

 
 Nahoru