Důchodové pojištění Garance

27.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Důchodové pojištění

27.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.8.2 Důchodové pojištění

JUDr. Jan Přib

Podmínky účasti

Podmínky účasti na důchodovém pojištění jsou stejné jako u účasti na nemocenském pojištění. Platí tedy, že kdo je účasten nemocenského pojištění, je zároveň účasten i důchodového pojištění; je-li člen představenstva účasten nemocenského pojištění, je tedy zároveň účasten důchodového pojištění.

Doby pojištění a náhradní doby pojištění

V důchodovém pojištění mají však význam doby pojištění a náhradní doby pojištění. Dobou pojištění je (též v případě členů představenstva) doba, po kterou je osoba účastna důchodového pojištění, pokud bylo zaplaceno pojistné na důchodové pojištění. Za dobu důchodového pojištění se však nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro pojistné proto, že nebyla vykonávána činnost zakládající účast na pojištění, pokud zde nebyly stanovené omluvné důvody, zejména dočasná pracovní neschopnost. Podmínka zaplacení pojistného se přitom považuje za splněnou v případě, že pojistné nebylo zaplaceno jen proto, že v kalendářním roce bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, a v případě, že pojistné nebylo zaměstnavatelem odvedeno, ačkoliv zaměstnavatel byl povinen pojistné odvést (za období před rokem 2014 však u členů statutárních orgánů, tedy i u členů představenstva, platí, že pokud nebylo zaplaceno pojistné, nepřihlíží se k době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné, jako k době pojištění, a to do zaplacení dluhu na pojistném, přičemž dlužné pojistné je pro tyto účely možno doplatit do tří let ode dne splatnosti).

Jako náhradní doby se hodnotí doby vyjmenované v zákoně o důchodovém pojištění; za tyto doby se neplatí pojistné na důchodové pojištění. Jedná se zejména (uvádějí se přitom jen nejběžnější doby) o:

  • studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole před rokem 2010. Studium se hodnotí jako náhradní doba pojištění a započítává se v rozsahu prvních šesti let po dosažení věku 18 let; doba studia získaná před rokem 1996 před 18. rokem věku se však považuje za dobu pojištění. Není rozhodné, zda studium bylo úspěšně ukončeno či nikoliv. Za dobu studia se považují i opakované ročníky;

  • dobu nezaměstnanosti. Dobou nezaměstnanosti po roce 1995 je doba vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání. Tato doba se započítává bez omezení, jde-li o dobu, po kterou náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let, jde-li o dobu, po kterou tato podpora nenáležela, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně od vzniku nároku na důchod; přitom platí ještě omezení, že doba nezaměstnanosti, po kterou tato podpora nenáležela, se před dosažením věku 55 let započítává v rozsahu nejvýše jednoho roku;

  • výkon vojenské služby (mimo službu vojáků z povolání) a civilní služby;

  • péči o dítě do čtyř let; péče o dítě po roce 1995 se může hodnotit též muži;

  • pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Kryjí-li se doby pojištění důchodového pojištění navzájem, započte se pro stanovení celkové doby pojištění pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěnce výhodnější; to platí též, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění nebo doba pojištění a náhradní doba pojištění.


Člen představenstva byl v roce 2017 účasten důchodového pojištění též jako osoba samostatně výdělečně činná. Pro účely zjištění doby pojištění pro vznik nároku na důchod a jeho výši bude započteno 365 dní, nikoliv 730 dní; pro účely stanovení výpočtového základu se však bude přihlížet k výdělkům z obou činností.

Pro vznik nároku na starobní a invalidní důchod a pro stanovení jeho výše se doby pojištění započítávají plně. Náhradní doby pojištění se pro nárok na starobní důchod započítávají diferencovaně; náhradní doby týkající se doby výkonu vojenské služby, péče o dítě a péče o osobu závislou na péči jiné osoby nebo o bezmocnou osobu se započítávají plně, zatímco ostatní náhradní doby se započítávají jen v rozsahu 80 %. Náhradní doby pojištění se pro vznik nároku na invalidní důchod započítávají plně.

Každý pojištěnec by měl mít přehled o dobách pojištění, výdělcích (vyměřovacích základech) a vyloučených dobách evidovaných u České správy sociálního zabezpečení pro účely důchodového pojištění; tento přehled by měl mít zejména pojištěnec, který v krátké době dovrší důchodový věk nebo který bude žádat o přiznání starobního důchodu. Údaje o dobách pojištění, vyměřovacích základech a vyloučených dobách vedou ve své evidenci plátci důchodů. Tyto údaje může pojištěnec zjistit z informativního osobního listu důchodového pojištění. Každý pojištěnec má právo na bezplatné zaslání tohoto informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění (s označením druhu doby – pojištění, zaměstnání, samostatná výdělečná činnost, náhradní doba) a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci České správy sociálního zabezpečení. Některé náhradní doby (například péče o dítě nebo výkon vojenské služby) se však na informativním listu neuvádějí a tyto doby se dokládají až v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu. Informativní list se zasílá pojištěnci na základě jeho žádosti (pro tuto žádost není předepsán žádný formulář); orgán sociálního zabezpečení je povinen zaslat pojištěnci informativní list do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti (v praxi je však informativní list zasílán v kratší lhůtě). V žádosti o zaslání informativního listu je nezbytné uvést rodné číslo pojištěnce.

Dávky důchodového pojištění

Z důchodového pojištění se poskytují důchody přímé, tj. starobní a invalidní, a pozůstalostní, tj. vdovské, vdovecké a sirotčí.

Každý důchod se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu se stanoví pevnou částkou, která je jednotná pro všechny druhy důchodů; základní výměra se stanoví vždy pro každý jednotlivý kalendářní rok. Výše základní výměry činí 9 % průměrné mzdy s tím, že se provede zaokrouhlení na celé desetikoruny směrem nahoru. Výše základní výměry je tedy pohyblivá a mění se automaticky vždy od 1. ledna kalendářního roku. Výši základní výměry důchodu stanoví vláda nařízením. Od 1. ledna 2017 činí základní výměra na základě nařízení vlády č. 325/2016 Sb. 2 550 Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu v návaznosti na získanou dobu pojištění, jde-li o důchody přímé, nebo z procentní výměry důchodu zemřelého, jde-li o důchody pozůstalostní.

Procentní výměry starobních a invalidních důchodů se vypočítávají z výpočtového základu příslušným procentním poměrem, který je závislý na získané době pojištění. Stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu prostřednictvím redukčních hranic upravuje § 15 a 16 ZDPo.

Osobní vyměřovací základ

Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se stanoví jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období, přičemž se roční vyměřovací základy za jednotlivé kalendářní roky stanoveným způsobem indexují, aby byla zachována jejich reálná hodnota v čase.

Rozhodné období

Rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu. Do rozhodného období se ale nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Zásada, že se do rozhodného období nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986, znamená, že se rozhodné období postupně prodlužuje. Pro důchody přiznávané v roce 2017 je rozhodným obdobím období 1986 až 2016.

Výpočtový základ

Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje stanovenou částku první redukční hranice; pokud převyšuje částku první redukční hranice, dochází k omezování osobního vyměřovacího základu. Výpočtový základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výpočtový základ se v případě důchodů vyměřovaných ode dne, který spadá do roku 2017 a dalších roků, stanoví tak, že z osobního vyměřovacího základu pojištěnce:

  • do částky první redukční hranice se počítá 100 %,

  • z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %, a

  • k částce nad druhou redukční hranici se již nepřihlíží.

Výši redukčních hranic stanovilo pro rok 2017 nařízení vlády č. 325/2016 Sb. takto:

  • první redukční hranice činí 12 423 Kč,

  • druhá redukční hranice činí 112 928 Kč.


Osobní vyměřovací základ byl v roce 2017 vypočten v částce 43 749 Kč. Výpočtový základ se z tohoto osobního vyměřovacího základu zjistí tak, že do částky 12 423 Kč se započte 100 % a z částky nad 12 423 Kč do částky 43 749 Kč se započte 26 %. Výpočtem vychází výpočtový základ ve výši 20 568 Kč; procentní výměra důchodu se bude stanovovat příslušnou procentní sazbou v závislosti na délce doby pojištění z částky 20 568 Kč.


Osobní vyměřovací základ byl v roce 2017 vypočten v částce 87 498 Kč. Výpočtový základ se z tohoto osobního vyměřovacího základu zjistí tak, že do částky 12 423 Kč se započte 100 % a z částky nad 12 423 Kč do částky 87 498 Kč se započte 26 %. Výpočtem vychází výpočtový základ ve výši 31 543 Kč; procentní výměra důchodu se bude stanovovat příslušnou procentní sazbou v závislosti na délce doby pojištění z částky 31 943 Kč (v porovnání s předchozím příkladem též vyplývá dopad principů redukce osobního vyměřovacího základu).

Stanovit konkrétní výpočtový základ u jednotlivého pojištěnce není jednoduché; konkrétní výpočtový základ si však může pojištěnec zjistit sám na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ( www.mpsv.cz ), kde je tzv. důchodová kalkulačka (na tuto věkovou kalkulačku se dostaneme prostřednictvím hesel Důchodové pojištění – Kalkulačky – Důchodová kalkulačka), jejímž prostřednictvím lze (po zadání příslušných údajů) stanovit výpočtový základ a konkrétní výši starobního důchodu.

Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl důchodového věku, tj. věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod. Vedle tohoto obecného starobního důchodu může být pojištěnci přiznán tzv. předčasný starobní důchod v určitém období před dovršením důchodového věku.

Důchodový věk je diferencován podle toho, zda se jedná o muže nebo o ženu. U žen je pak důchodový věk dále diferencován podle počtu vychovaných dětí. Dalším kritériem stanovení důchodového věku je rok narození pojištěnce.

Konkrétní úprava důchodového věku pro pojištěnce narozené v období let 1936 až 1977 je obsažena v příloze k zákonu o důchodovém pojištění (viz tabulku):

Vysvětlivky: „r” znamená rok a „m” znamená kalendářní měsíc.

Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje (před rokem 2010 činila 25 let) a činí 33 let, pokud pojištěnec dosáhl důchodového věku v roce 2017; potřebná doba se dále prodlužuje tak, že činí 34 let, pokud pojištěnec dosáhl důchodového věku v roce 2018, a 35 let, pokud pojištěnec dosáhl důchodového věku po roce 2018.

Nárok na starobní důchod přitom vzniká splněním časově poslední podmínky. Znamená to, že nárok nemůže vzniknout, jestliže pojištěnec dosáhl důchodového věku, avšak nezískal dosud potřebnou dobu pojištění, nebo sice získal potřebnou dobu pojištění, ale nedosáhl důchodového věku. Rozhodující je přitom potřebná doba pojištění platná v kalendářním roce, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku. Nárok na starobní důchod vzniká již dnem dovršení důchodového věku, pokud je k tomuto dni splněna podmínka potřebné doby pojištění.


Získal-li pojištěnec 38 let doby pojištění a důchodového věku dosáhne dne 20. listopadu 2017, vzniká nárok na starobní důchod již tímto dnem (a za tento den se bude důchod také již vyplácet), nikoliv až dnem 21. listopadu 2017.

Výše procentní výměry

Výše procentní výměry starobního důchodu se obecně určuje stanovenou procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění (ve stanoveném rozsahu včetně náhradních dob pojištění); přitom se rozlišuje doba pojištění získaná do vzniku nároku na tento důchod a doba pojištění získaná po vzniku nároku na tento důchod. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se však nezahrnují náhradní doby pojištění. Pro výši procentní výměry důchodu není stanovena žádná horní hranice.

Výše procentní výměry obecného starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění (včetně započtených náhradních dob) získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu. Pokud byl pojištěnec v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření a nedoplatil za toto období pojistné na důchodové pojištění, činí za každý rok doby pojištění, v němž

 
 Nahoru