Doručování prostřednictvím datových schránekGarance

6.12.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Doručování prostřednictvím datových schránek

6.12.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.1.3 Doručování prostřednictvím datových schránek

Ing. Pavel Rieger, Ph.D.

Doručování prostřednictvím datových schránek je upraveno zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon” nebo ZEÚ).

Další podrobnosti o provozu informačního systému datových schránek jsou upraveny ve vyhlášce č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška”). Citovaná vyhláška stanovuje mj. přípustné elektronické prostředky pro přihlašování do datové schránky, technické podmínky a bezpečnostní zásady pro přístup do datové schránky, přípustné parametry pro doručované datové zprávy či pravidla pro uchovávání datových zpráv.

Základní údaje o datové schránce

Datová schránka je elektronické úložiště pro doručování dokumentů (§ 2 ZEÚ). Orgán veřejné moci (např. obec) využívá datové zprávy pro komunikaci s orgány veřejné moci, ale také se soukromoprávními subjekty (s právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami nebo s občany). Soukromoprávní subjekty si však mohou datové zprávy posílat také navzájem, a to prostřednictvím placené služby Poštovní datová zpráva, která je elektronickou obdobou doporučeného dopisu. Poštovní datová zpráva je službou s garantovaným, prokazatelným doručením všem subjektům, které příjem těchto zpráv povolily (https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/postovni-datova-zprava).

Komunikace mezi datovými schránkami probíhá v podobě datových zpráv. Pojem datová zpráva můžeme vysvětlit jako elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou.

Informační systém datových schránek obsahuje údaje o všech datových schránkách. Kromě identifikátoru datové schránky obsahuje mimo jiné (§ 14 odst. 3 ZEÚ):

  • - název (nebo jméno) a identifikační údaje subjektu, pro který byla datová schránka zřízena,
  • - údaje o osobách, které mají nebo v minulosti měly přístup do datové schránky (rozsah přístupových oprávnění, časový údaj o okamžiku vzniku a zániku oprávnění),
  • - údaje o každém přihlášení do datové schránky (identifikace přihlášené osoby, časový údaj o okamžiku přihlášení s přesností na sekundu),
  • - údaje o odeslání dokumentu nebo provedení úkonu z datové schránky (identifikace osoby, která úkon provedla; a časový údaj, kdy byl úkon proveden, s přesností na sekundu).

Subjekty s povinně zřizovanou datovou schránkou

Datová schránka se některým subjektům zřizuje povinně. K subjektům s povinně zřizovanou datovou schránkou patří orgány veřejné moci, právnické osoby zřízené zákonem, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, organizační složky zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a dále některé podnikající fyzické osoby (advokáti, statutární auditoři, daňoví poradci, insolvenční správci a dále notáři a soudní exekutoři, jimž se ale zřizuje datová schránka jako pro orgány veřejné moci).

Subjektům uvedeným v předchozím odstavci zřídí ministerstvo vnitra datovou schránku bezodkladně poté, kdy obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence (např. obchodní rejstřík, seznam daňových poradců, rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů), v případě orgánů veřejné moci a právnických osob zřízených zákonem bezodkladně po jejich vzniku.

Zbývá ještě doplnit, že pojem orgán veřejné moci je v zákoně definován velmi obecně. Orgánem veřejné moci se zde rozumí (§ 1 odst. 1 písm. a) ZEÚ): státní orgány, územní samosprávné celky (např. obce či kraje) a fyzické nebo právnické osoby, pokud těmto fyzickým nebo právnickým osobám byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy (např. notáři a soudní exekutoři). Od 1. července 2017 jsou tak mezi orgány veřejné moci také zahrnuty všechny školy a školská zařízení včetně mateřských škol (https://www.datoveschranky.info/dulezite-informace/datove-schranky-pro-skoly).

Pro ostatní, výše neuvedené subjekty (například nepodnikající fyzické osoby, osoby podnikající na základě živnostenského zákona, občanská sdružení, spolky) je zřízení datové schránky nepovinné. Těmto subjektům může být datová schránka zřízena pouze tehdy, když o to požádají. V takovém případě se jim datová schránka zřizuje do 3 pracovních dnů a bezplatně (§ 3 až 5 ZEÚ).

Počet zřizovaných datových schránek pro jeden subjekt

Zákon o elektronických úkonech původně stanovil, že pro každý orgán veřejné moci se bude zřizovat pouze jedna datová schránka (například jen jedna datová schránka pro obec jako celek, resp. pro všechny její orgány). Nyní platné znění zákona však orgánům veřejné moci umožňuje žádat o zřízení libovolného počtu datových schránek, např. pro potřeby svých různých vnitřních organizačních jednotek (tzv. další datové schránky, § 6 odst. 2 až 4 ZEÚ). To znamená, že je možné zřídit speciální datovou schránku pro každý útvar nebo pro každou agendu, které potřebují mít vlastní datovou schránku.

Pokud orgán veřejné moci potřebuje přijímat datové zprávy větší než 20 MB (nejvýše však 50 MB), od listopadu 2018 lze tento problém vyřešit žádostí o zřízení další datové schránky. Do další datové schránky orgánu veřejné moci zřízené od 1. listopadu 2018 totiž lze dodávat datové zprávy o velikosti až 50 MB (§ 5 odst. 2 vyhlášky č. 194/2009 Sb.).

Zřízení několika datových schránek v rámci téhož orgánu veřejné moci trochu komplikuje ostatním subjektům určit, do které datové schránky mají doručovat své datové zprávy. Pokud by byly doručeny do nesprávné datové schránky téhož orgánu (například do datové schránky odboru územního plánování namísto do datové schránky stavebního úřadu), doručení je platné a stejným způsobem by tuto situaci pravděpodobně vyhodnotil také soud.

Právnické osoby neplnící funkci orgánu veřejné moci mají nárok na zřízení pouze jedné datové schránky.

Fyzické osoby mají zpravidla nárok na zřízení pouze jedné datové schránky. V některých vzácných případech je přesto možné, aby bylo fyzické osobě zřízeno několik datových schránek (například jedna datová schránka podnikající fyzické osoby pro záležitosti spojené s podnikatelskou činností a jedna datová schránka fyzické osoby pro ostatní případy).

Ještě složitější situace by mohla nastat, kdyby se jednalo o fyzickou osobu, která je advokátem, statutárním auditorem, daňovým poradcem nebo insolvenčním správcem, a zároveň ještě podniká podle živnostenského zákona. Například insolvenčnímu správci, který se zabývá také překladatelstvím a ekonomickým poradenstvím, by byla povinně zřízena datová schránka insolvenčního správce. Mimo to by ještě mohl požádat o zřízení dalších datových schránek, které se zřizují nepovinně. Datovou schránku podnikající fyzické osoby by mohl používat pro další podnikatelské činnosti (překladatelství, ekonomické poradenství) a také by mohl požádat o zřízení datové schránky fyzické osoby pro všechny činnosti nesouvisející s podnikáním. Mimoto je docela běžné, že třeba insolvenční správce je zároveň advokátem a pro tyto dvě různé úlohy má zřízeny dvě oddělené datové schránky.

U fyzických osob s několika datovými schránkami je nutné dávat pozor také na to, aby datová zpráva byla doručena do správné datové schránky. Při doručení datové zprávy do nesprávné datové schránky téže fyzické osoby by však mělo platit totéž, co výše u orgánů veřejné moci. Doručení do nesprávné datové schránky téže osoby by nejspíše bylo platné se všemi myslitelnými důsledky, pokud se oprávněná osoba přihlásila do této datové schránky po dodání příslušné datové zprávy, z čehož lze dovodit, že se s touto písemností skutečně seznámila. Ke stejnému závěru dochází také rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) čj. 7 Afs 46/2010-51, který se vyjadřuje k situaci, kdy stejná fyzická osoba je současně advokátem a insolvenčním správcem.

Jestliže však doručování probíhalo nesprávným způsobem a adresát se s obsahem dokumentu neseznámil, právní účinky doručení nenastávají. To by platilo třeba v situaci, kdy se mělo doručovat do datové schránky, ale místo toho se chybně doručovalo třeba doporučeným dopisem, který se doručujícímu orgánu vrátil jako nedoručený nebo byl po marném uplynutí úložní doby vložen do poštovní schránky.

Znepřístupnění a zrušení datové schránky

Znepřístupnění datové schránky (§ 11 ZEÚ) – doručování do datové schránky je možné jen tehdy, když je schránka přístupná pro doručování. Datová schránka se znepřístupňuje pro doručování zpravidla při zániku subjektu (zrušení právnické osoby, zrušení orgánu veřejné moci, úmrtí fyzické osoby), při výmazu podnikající fyzické osoby ze zákonem stanovené evidence (tedy třeba při výmazu ze seznamu daňových poradců) nebo při omezení svobody fyzické osoby (vazba, výkon trestu, pobyt v detenčním ústavu, výkon ochranného léčení).

Datové schránky zřízené dobrovolně mohou být znepřístupňovány i na žádost oprávněné osoby, a to dokonce opakovaně. Praktické to může být třeba tehdy, když fyzická osoba oprávněná k přístupu do datové schránky plánuje pobyt v zahraničí a nemohla by reagovat na doručené zprávy v potřebné lhůtě. Orgán veřejné moci si může nechat znepřístupnit pouze tzv. další datovou schránku, která byla zřízena na jeho žádost. Není však možné vyhovět žádosti o znepřístupnění datové schránky, která byla zřízena povinně, tedy ze zákona; znepřístupnění takové datové schránky nastává pouze při zániku subjektu, např. při zrušení právnické osoby nebo orgánu veřejné moci.

Právo některých subjektů znepřístupňovat svou datovou schránku má pro obec jeden důležitý důsledek. Nestačí zjistit jen to, zda schránka existuje. Je také nutné ověřit, zda je v danou chvíli přístupná pro doručování.

Zrušení datové schránky (§ 13 ZEÚ) – datová schránka může být i zrušena. Ke zrušení datové schránky dojde tři roky po zániku subjektu, pro který byla zřízena (zrušení právnické osoby, zrušení orgánu veřejné moci, úmrtí fyzické osoby), nebo tři roky po výmazu podnikající fyzické osoby ze zákonem stanovené evidence (např. seznam daňových poradců).

Osoby oprávněné k přístupu do datové schránky (§ 8 ZEÚ)

K přístupu do datové schránky fyzické osoby je oprávněna fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena. K přístupu do datové schránky právnické osoby a do datové schránky orgánu veřejné moci jsou oprávněni statutární orgán právnické osoby (člen statutárního orgánu právnické osoby) a vedoucí orgánu veřejné moci. Těmto oprávněným osobám se automaticky doručují přístupové údaje k datové schránce.

V mnoha případech (například ve velkých obcích nebo ve velkých obchodních společnostech) by bylo neefektivní, kdyby se vedoucí pracovníci věnovali administrativní činnosti spojené s obsluhou datových schránek. Zákon proto umožňuje oprávněným osobám zmocňovat k přístupu do datové schránky další uživatele – pověřené osoby a administrátory.

Pověřená osoba se může starat o úkony spojené s datovou schránkou v rozsahu, který určí oprávněná osoba (je možné povolit i příjem dokumentů určených do vlastních rukou oprávněné osoby).

Administrátor je uživatel datové schránky s oprávněním jmenovat další pověřené osoby; tento administrátor navíc smí vůči ministerstvu vnitra činit úkony spojené s provozem datových schránek.

Kdy vzniká povinnost doručovat prostřednictvím datové schránky?

Povinnost orgánu veřejné moci použít pro doručení datovou schránku závisí především na povaze dokumentu a na tom, zda příslušný adresát má zpřístupněnou datovou schránku. Prostřednictvím datové schránky musí orgán veřejné moci doručovat tehdy, když povaha doručovaného dokumentu nevylučuje jeho doručení do datové schránky a adresátem je:

  • - subjekt s povinně zřízenou datovou schránkou (orgán veřejné moci, právnická osoba zřízená zákonem, právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, organizační složka zahraniční právnické osoby zapsaná v obchodním rejstříku, advokát, statutární auditor, daňový poradce, insolvenční správce);
  • - subjekt, kterému byla zřízena datová schránka na základě jeho žádosti (například fyzická osoba, podnikající fyzická osoba, právnická osoba s nepovinně zřízenou datovou schránkou) a jehož datová schránka je aktuálně zpřístupněna.

U subjektů z první skupiny se datová schránka zřizuje povinně, a tak je postup jednoduchý. Informační systém vyhledá příslušnou datovou schránku a dodá do ní datovou zprávu.

Situace je složitější u druhé skupiny subjektů, které datovou schránku mít nemusí. Před pokusem o dodání datové zprávy je proto nutné ověřit, zda příslušná datová schránka existuje a zda je přístupná pro doručování. Ukáže-li se, že subjekt nemá přístupnou datovou schránku, doručí se písemnost jiným způsobem.

Obecně platí, že doručování do datové schránky má přednost před ostatními formami doručování, kromě doručování na místě a veřejnou vyhláškou. Je to tak hlavně z toho důvodu, že průměrné náklady na odeslání jedné datové zprávy (suma úhrad vůči provozovateli informačního systému vydělená počtem odeslaných datových zpráv) jsou výrazně nižší než poštovné za doporučený dopis, a od roku 2013 dokonce i nižší než poštovné za obyčejný dopis. Od roku 2013 Česká republika platí za provoz informačního systému datových schránek 625 milionů Kč včetně DPH (http://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-zajistilo-zlevneni-datovych-zprav-pro-urady.aspx) a s ohledem na roční počet odeslaných datových zpráv (dle statistik na webu www.datoveschranky.info činí dnes průměrná úhrada za jednu datovou zprávu zhruba 6–7 Kč včetně DPH. Z tohoto pravidla doručování existují výjimky odůvodněné tím, že v některých případech je možné doručit písemnost ještě levnějším způsobem:

  • - Je-li možné doručovat orgánu veřejné moci předáním na místě, nepoužije se doručení do datové schránky.
  • - Je-li možné doručovat jinému subjektu předáním na místě nebo veřejnou vyhláškou, nepoužije se doručení do datové schránky.

Archivace datových zpráv doručených do datové schránky

Doručené datové zprávy zůstávají v datové schránce pouze 90 dnů po datu doručení. Dříve, než se datové zprávy automaticky smažou, je musíte archivovat. Archiv je nutné vést alespoň zčásti v elektronické podobě, protože jedině v elektronické podobě bude možné uchovávat všechny důkazy o obsahu zprávy, okamžiku jejího dodání a okamžiku doručení (včetně časových razítek a elektronických pečetí).

Existuje několik možností archivace. Velké obce zpravidla provozují elektronický systém spisové služby a archivaci datových zpráv zajistí v rámci tohoto systému – tzv. bezpečné dlouhodobé úložiště datových zpráv a elektronických dokumentů.

Obce, které nebudou archivovat datové zprávy v rámci spisové služby, mají následující možnosti:

  • - Pořídí si službu Datový trezor pro dlouhodobé uchovávání datových zpráv. Česká pošta nabízí několik velikostí datového trezoru s ročními poplatky od 360 do 29 500 Kč včetně DPH. Tato služba je poměrně drahá, v závislosti na volbě konkrétní varianty zaplatí zákazník zpravidla 6–10 Kč za každou datovou zprávu archivovanou v Datovém trezoru.
  • - Obec si bude každou zprávu ručně ukládat do elektronického archivu. Jednotlivé zprávy se ukládají ve formátu *.zfo. K prohlížení zpráv je pak nutné používat program Software602 Form Filler, který je možné stáhnout ze stránek www.602.cz. Tuto variantu lze doporučit pouze tehdy, když adresát dostává do datové schránky extrémně nízký počet datových zpráv (max. několik desítek ročně, ale obce určitě budou dostávat mnohem více datových zpráv).
  • - Pokud se obec rozhodne vést spisovou službu v listinné podobě, nezbývá jí nic jiného nežli poměrně zdlouhavý postup: převádět datové zprávy do listinné podoby včetně autorizované konverze (§ 22 až 26 ZEÚ).

Z výše uvedených způsobů se zdá být časově nejefektivnější archivace pomocí elektronického systému spisové služby, ostatní varianty mají zpravidla nějaké nevýhody. Obce, které vedou spisovou službu v elektronické podobě, musejí své datové zprávy uchovávat v bezpečném dlouhodobém úložišti. V opačném případě by porušovaly zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů a zároveň by podstupovaly riziko, že pravost některých důležitých datových zpráv bude v budoucnu zpochybněna.

ČASTO KLADENÉ OTÁZKY

Obsahují datové schránky nějakou funkci, kterou nemá e-mail?

Ano, takových funkcí je několik. Po dodání datové zprávy se odesílateli na datové zprávě začne zobrazovat, že zpráva byla dodána, společně s uvedením času, kdy se tak stalo (s přesností na jednu sekundu). Po doručení datové zprávy se analogicky začne zobrazovat také čas doručení (opět s přesností na jednu sekundu). I když se zdá, že podobné informace o průběhu doručování můžeme dostat i u zpráv odesílaných e-mailem, datové schránky mají něco navíc. Přehled událostí, které se udály s datovou zprávou (např. odeslání, dodání, doručení), společně s časovými údaji těchto událostí je opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem a uznávanou elektronickou pečetí; tyto údaje se ukládají společně s datovou zprávou. Pomocí těchto nástrojů Česká pošta jako nezávislá třetí strana zajišťuje nepopiratelnost dodání a doručení, takže tyto „kvalifikované elektronické doručenky“ mohou sloužit jako důkaz o doručení. Odesílatel může prokázat, co přesně bylo obsahem datové zprávy. Jelikož se k datové zprávě po odeslání připojuje kvalifikované časové razítko, nelze do obsahu zprávy po odeslání nijak zasahovat. Také z tohoto důvodu může datová zpráva sloužit jako důkaz o tom, že byl v konkrétní okamžik odeslán konkrétní dokument, a jaký měl obsah.

Jaké technické parametry musí datová zpráva splňovat?

V informačním systému datových schránek mohou být doručovány zprávy o maximální velikosti 20 MB (§ 5 odst. 1 vyhlášky č. 194/2009 Sb.). V případě tzv. dalších datových schránek orgánu veřejné moci, které byly zřízeny po 31. říjnu 2018, se tento limit zvyšuje dokonce na 50 MB (§ 5 odst. 2 vyhlášky). Uživatel datové schránky bohužel při odeslání není schopen rozeznat, zda svou datovou zprávu odesílá do datové schránky s limitem 20 MB, anebo 50 MB. Pokud ale datová zpráva překračuje limit příslušné datové schránky, nedojde k odeslání této datové zprávy. Jestliže máte datovou schránku s limitem 50 MB na jednu datovou zprávu, můžete o tom Vaše klienty informovat. Další informace o schránkách se zvýšeným limitem: https://www.datoveschranky.info/-/zvyseni-max-velikosti-datovych-zprav.

V příloze č. 3 vyhlášky jsou definovány také přípustné formáty datové zprávy. Výčet přípustných formátů je velmi široký; sahá od nejrozšířenějších výměnných formátů přes formáty běžných kancelářských aplikací, formáty elektronické fakturace, grafické formáty a geodatabázové formáty až po audiovizuální formáty. Konkrétně jde o formáty PDF, PDF/A, RTF, TXT/CSV, XML, EDI, ISDOC/ISDOCX, HTM/HTML, FO/ZFO, DOC/DOCX, ODT, XLS/XLSX, ODS, PPT/PPTX, ODP, JPG/JPEG/JFIF, GIF, TIF/TIFF, PNG, DWG, SHP/DBF/SHX/PRJ/QIX/SBN/SBX, DGN, GML/GFS/XSD, WAW, MPEG1/MPEG2, MP2/MP3.

Ve vyhlášce nejsou uvedeny některé další formáty, které se v informačním systému datových schránek smějí používat. Jedná se o formáty elektronických podpisů, elektronických pečetí a časových razítek. Jejich přípustnost se opírá o právní výklad Ministerstva vnitra, podle něhož zákon č. 300/2008 Sb. přímo vyžaduje, aby v informačním systému datových schránek byly používány technické prostředky umožňující zabezpečit integritu, případně i původ dat.

Které dokumenty nemusí obec doručovat do datové schránky?

Na úvod je nutné sdělit, že povinnost obce doručovat do datové schránky se vztahuje pouze na situace, kdy obec vykonává svoji působnost v roli orgánu veřejné moci. Jestliže obec koná např. nějaký úkon v rámci své hospodářské činnosti (např. objednávka potravin nebo elektrické energie) nebo úkon pracovněprávní povahy, a při tomto úkonu tedy nemá vůči druhé straně postavení orgánu veřejné moci, není povinna s dodavatelem služeb nebo svým zaměstnancem komunikovat prostřednictvím datové schránky.

Naopak v případě úkonů, kdy obec vystupuje v roli orgánu veřejné moci, platí následující pravidla. Orgán veřejné moci nemusí dodávat do datové schránky dokumenty, jejichž povaha to vylučuje. Týká se to hlavně dokumentů, které nelze převést do elektronické podoby, dokumentů v nepřípustných formátech (spustitelné soubory nebo soubory ve formátech, které nejsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky). Do datové schránky také nelze doručovat dokumenty, které se na základě jiného právního předpisu doručují do vlastních rukou výhradně adresáta (na rozdíl od dokumentů doručovaných do vlastních rukou, které takto doručovat lze). Do datové schránky se nedodávají ani písemnosti obsahující utajované informace (§ 1 odst. 2 ZEÚ) a jiné písemnosti dopravované přísně zabezpečenými komunikačními kanály. Mimo to není nutné dodávat do datové schránky dokumenty, které se doručují veřejnou vyhláškou nebo předáním na místě (například při úředním jednání, § 17 odst. 1 ZEÚ).

Jak se liší povinnosti orgánů veřejné moci a ostatních subjektů s datovou schránkou?

Pokud má adresát zpřístupněnu datovou schránku, orgán veřejné moci musí dodávat do datové schránky všechny dokumenty, jejichž povaha to nevylučuje (pokud se tyto dokumenty nedoručují veřejnou vyhláškou ani na místě). Ostatní subjekty mohou dodávat dokument do datové schránky, ale zároveň smějí použít i jiný způsob (výjimkou jsou některá podání v daňových věcech, u nichž je předepsána elektronická forma podání, např. § 247a odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů).

Jaké další elektronické služby můžeme využívat prostřednictvím datových schránek?

Existuje několik aplikací, kde se pro autentizaci podatele nebo uživatele používají přístupové údaje k datové schránce. Poté, co uživatel prokáže svou totožnost přihlášením do datové schránky, jsou mu poskytnuty personalizované informace, které je oprávněn vidět. Případně je podateli umožněno odeslat nějaké podání teprve poté, co prokáže svoji totožnost úspěšným přihlášením do datové schránky.

Pomocí přístupových údajů do datové schránky může obec podávat několik formulářů. Ve věcech důchodového pojištění se to týká třeba evidenčních listů důchodového pojištění, oznámení o nástupu do zaměstnání, přehledu o výši pojistného a přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění. Kompletní přehled je na webové stránce https://www.cssz.cz/cz/e-podani/zakladni-informace/. Autentizace prostřednictvím přístupových údajů do datové schránky se dá použít také pro přihlašování k některým specializovaným portálům a dále k identifikaci osoby, která učinila podání prostřednictvím těchto portálů. Příkladem podobných portálů jsou ePortál ČSSZ ( https://eportal.cssz.cz , provozovaný Českou správou sociálního zabezpečení) nebo Daňový portál ( www.daneelektronicky.cz , provozovaný Finanční správou ČR); uživatel se na nich může identifikovat také prostřednictvím služeb Národní identitní autority (NIA). Oba portály nabízejí obdobné služby též soukromoprávním subjektům: občané či právnické osoby zde mohou např. odesílat různá oznámení vůči orgánu finanční správy nebo orgánu důchodového (případně nemocenského) pojištění, podávat daňová tvrzení, přehledy o příjmech a výdajích, nahlížet do své Daňové informační schránky nebo žádat o dávky důchodového (případně nemocenského) pojištění či o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění.

Prostřednictvím přístupových údajů do datové schránky může obec podávat formuláře též na Portálu veřejné správy: tento nový koncept portálu vychází z nových možností elektronické identifikace zavedených od 1. července 2018 zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. Na Portálu veřejné správy, v jeho sekci Formuláře / Pro úřady ( https://seznam.gov.cz/urednik/formulare ) může obec např. podávat žádosti o využití údajů z evidence obyvatel, ale také zveřejňovat věstníky, zveřejňované informace nebo záznamy v rejstříku nepotřebných movitých věcí. V sekci Formuláře / K registru smluv (https://seznam.gov.cz/registr-smluv/formulare) může obec zveřejňovat záznamy týkající se Registru smluv, modifikovat je, znepřístupňovat je, přidávat k nim přílohy, zmocňovat k publikaci nebo udělené zmocnění rušit. Prostřednictvím sekce Formuláře / Pro občany (https://portal.gov.cz/obcan/formulare) mohou občané žádat o různé výpisy z úředních evidencí, které se těchto občanů týkají (např. rejstřík trestů, bodové hodnocení řidiče, registr obyvatel, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík) nebo žádat o výpis o využívání dat z registru obyvatel či registru osob.

Přístupová data k datové schránce je dnes možné používat pro autentizaci uživatele při přístupu k různým službám, přestože zde nejsou splněny požadavky na vysokou míru záruky dle článku 8 odst. 2 nařízení eIDAS, tedy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Do budoucna je proto pravděpodobné, že možnost autentizace prostřednictvím datové schránky bude omezována, pokud nebude stanoveno, že pro přístup ke konkrétní službě není vyžadována vysoká míra záruky (přístupová data k datové schránce mají pouze nízkou úroveň záruky).

Jaké náklady má obec při provozu datových schránek?

Zřízení datové schránky je pro všechny subjekty bezplatné, bez ohledu na počet

 
 Nahoru