Dětské skupiny - právní pohled na podmínky a proces jejich zřízení Garance

7.11

Dětské skupiny – právní pohled na podmínky a proces jejich zřízení

Ing. Zdeněk Morávek, JUDr. Jarmila Gajdošíková

Následující příspěvek nemá za cíl monitorovat vývoj populace v České republice a faktory, které jej ovlivňují. Účelem tohoto příspěvku je pouze stručně nastínit, jak ke vzniku idey dětských skupin došlo a co je jejím cílem.

 NahoruSituace

Populační vývoj, který v České republice probíhá spíše ve vlnách, způsobil před několika lety enormní nadbytek zařízení pečujících o děti v průběhu pracovních dnů, tedy zařízení předškolního vzdělávání (mateřské školy a obdobná zařízení), neboť v populaci České republiky došlo k propadu počtu narozených dětí. Následně po značné politické a sociologické kampani pobízející k populační explozi a podporující rodiny s dětmi a po zrušení velké části zařízení předškolního vzdělávání se nacházíme ve zcela nové etapě populačního vývoje, jež je značně ovlivněna novými trendy. Počet narozených dětí opět stoupl a naše země se snaží vyrovnat s nedostatkem míst v zařízeních pečujících o děti předškolního věku. I nadále platí, že stále není prostor pro přijetí všech žádostí o umístění dětí ve věku dvou a dokonce ani ve věku tří a čtyř let. Doplňme, že od roku 2005 umožňuje školský zákon přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání od dvou let věku. Novela školského zákona č. 178/2016 Sb. ukládá povinnost přijímat do mateřských škol zřízených obcí či svazkem obcí děti s trvalým pobytem v příslušném školském obvodu přednostně ve věku čtyř let od r. 2017 a ve věku tří let od roku 2018. Nárok na přednostní umístění dětí dvouletých od roku 2020 byl na základě poslaneckého návrhu zrušen, dle školského zákona nemá dítě mladší tří let na přijetí do mateřské školy právní nárok.

Obecně lze konstatovat, že populační útlum způsobil zvýšení průměrného věku matky při porodu prvního potomka. Nynější průměr pro hlavní město Prahu je 29 let. V současné době je zcela běžné, že ženy mateřství odkládají na dobu okolo třiceti let svého věku či později. Tendence uplatnit se a realizovat se nejen jako matka (a strávit rodičovskou dovolenou zcela bez pracovního/profesního zapojení) vedou k tomu, že po absolvování vzdělání se ženy více zapojují do formování a budování kariérních a pracovních pokroků a postupů a následně nemají zájem zcela svoji profesi opustit. Stále častěji se setkáváme s tím, že otec dítěte omezí své pracovní povinnosti a zcela, či částečně setrvá s dítětem na rodičovské dovolené.

Protože zaměstnavatelé čím dál častěji chtějí svým zaměstnancům poskytnout benefity, které by umožnily lépe propojit jejich pracovní a osobní život, došlo postupem času k tomu, že zaměstnavatelé chtějí zřídit prostor a prostředí pro péči o děti zaměstnanců, aby tito mohli vykonávat svou pracovní činnost a zároveň aby měli zajištěnu péči o své potomky de facto v nejbližším okolí. To vše má za cíl zabezpečit větší komfort při logistice rodičů a dětí v každodenních záležitostech.

Doplňme, že k 26. 10. 2021 MPSV eviduje 1 186 aktivních dětských skupin a 98 mikrojeslí, převážně jsou financovány z ESF.

Stát tuto ideu podporuje, a to zejména proto, aby jakýmsi způsobem kompenzoval nedostatek míst v oficiálním systému předškolního vzdělávání, tj. v klasických mateřských školách.

Základní cíle novely zákona jsou:

1. Stanovit podmínky péče v malém kolektivu při péči o nejmladší věkovou skupinu dětí (tj. pro děti od 6 měsíců věku v kolektivu maximálně 4 dětí).

2. Upravit na základě čtyřletého fungování dětských skupin s cílem flexibilizovat jejich provoz, zvýšit kvalitu poskytovaných služeb a odstranit problémy, které vznikají díky současné právní úpravě služby v dětské skupině.

3. Ukotvit změnu názvu dětských skupin na "jesle“ s ohledem na výstižnost a označení kvalitní a dostupné služby péče o nejmenší děti a upravit horní hranici věku dítěte, kterému může být poskytována péče v jeslích, a to do 31. 8. bezprostředně následujícího po dovršení 3. narozenin dítěte (s přechodným ustanovením pro stávající dětské skupiny).

4. Zavést stabilní financování jeslí ze státního rozpočtu za účelem zvýšení dostupnosti služeb péče o děti.

Menší děti potřebují více individuální péče zaměřené na rozvoj psychomotorického vývoje a socializaci, spíše než vzdělávání. Poskytovatel služby musí zajistit při péči o nejmenší děti (od 6 měsíců věku) minimálně jednu pečující osobu.

Na základě zájmu rodičů i poskytovatelů o tuto službu lze očekávat, že péče o nejmenší děti bude poskytována ve vyšší míře než doposud, současně existuje potenciál vyvést péči o nejmenší děti z šedé ekonomiky, kterou rodiče volí kvůli nedostatečné nabídce a nekomplexní právní úpravě. To je nevýhodné jak pro rodiče a děti z důvodu nedostatečného zabezpečení kvality, tak pro samotné chůvy, jelikož se jedná o prekarizovanou formu práce bez sociálních jistot, a v neposlední řadě rovněž pro stát, který přichází o příjmy z daní a odvodů na sociální zabezpečení.

Zásadní změna byla přijata také u požadavků na evidenci dětí, a to ve smyslu doplnění údaje o aktivitě pečujícího rodiče na trhu práce, přičemž bude stanoveno vymezení "aktivní účasti na trhu práce“. Tento nový údaj je naprosto nezbytný, neboť nárok na příspěvek na dítě ze státního rozpočtu pro poskytovatele péče se váže na podmínku účasti rodiče na trhu práce.

Zásadní změnou je zavedení financování na místo pokryté smlouvou, která je uzavřena s rodičem dítěte, maximálně do 31. 8. bezprostředně následujícího po dovršení 3. narozenin dítěte, za podmínky aktivity rodiče dítěte na trhu práce. Financování bude prováděno zálohově, a to ve třech zálohách na jednotlivé třetiny roku, na místo, které je pokryto smlouvou minimálně na 3 hodiny v daném dni (pokud je obsazeno méně než 5 hodin, bude státní příspěvek náležet jednou polovinou). Dále v případě, že je v jeslích poskytována strava, bude nárok na normativ na stravování, obdobně jako v soukromých mateřských školách.

Státní příspěvek ve stanovené výši může být využit k úhradě mezd, platů a odměn z dohod mimo pracovní poměr personálu zajišťujícího provoz jeslí a vzdělávání pečujících osob v rozsahu stanoveném zákonem a také na výdaje, jak bylo uvedeno výše, související se stravováním dětí, v případě splnění výživové normy stanovené prováděcím právním předpisem.

Pokud poskytovatel péče o dítě v jeslích nebude žádat o státní příspěvek, může službu poskytovat bez úhrady nákladů, s částečnou úhradou či s plnou úhradou nákladů rodičem.

Úprava financování je obsažena v nových § 20a až § 20i ZoDS.

Další právní předpisy, které zřízení a existenci dětských skupin regulují, jsou:

• vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů,

• vyhláška č. 350/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.

 NahoruPojem dětských skupin

Vytvořením dětské skupiny vzniká služba poskytovaná provozovatelem. Touto službou se dle ust. § 2 ZoDS rozumí nevýdělečná činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od 6 měsíců věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována mimo domácnost dítěte ve skupině dětí a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte, jeho výchovu a rozvoj schopností, kulturních, hygienických a sociálních návyků dítěte.

Kdo je poskytovatelem vymezuje § 3 ZoDS, vždy se ale jedná o osobu, která má oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle § 4 ZoDS. Evidenci poskytovatelů vede Ministerstvo práce a sociálních věcí. Oprávnění k poskytování je základním předpokladem pro možnost tyto služby poskytovat.

Důležité je doplnit, že nově se kvalita služby péče o dítě v dětské skupině bude ověřovat pomocí standardů kvality péče, které je poskytovatel povinen dodržovat. Standardy kvality péče jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím se posuzuje úroveň kvality poskytování služby péče o dítě v dětské skupině v oblasti péče o dítě a naplňování potřeb dítěte a personálního a provozního zabezpečení. Plnění standardů kvality péče se hodnotí systémem bodů. Blíže k tomu vyhláška č. 350/2021 Sb.

 NahoruPočet dětí a pečujících osob

Pro účely zákona o dětských skupinách je pečující osobou fyzická osoba, která je v základním pracovněprávním vztahu s poskytovatelem a která vykonává činnost přímo působící na dítě, spočívající v hlídání a péči o dítě. Tyto osoby jsou bezúhonné, odborně způsobilé, zdravotně způsobilé a zletilé.

Zákon uvádí, jaký má být poměr dětí a pečujících osob v ust. § 7 ZoDS. V jedné dětské skupině nesmí být více než 24 dětí.

Poskytovatel je povinen při stanovení počtu pečujících osob v jedné dětské skupině zohlednit zdravotní stav dětí, dobu pobytu dětí v dětské skupině a věk dětí, zejména počet dětí ve věku do dvou let. Nejnižší počet pečujících osob, který je poskytovatel povinen zajistit v jedné dětské skupině, činí:

• jedna pečující osoba pro dětskou skupinu do 6 dětí,

• dvě pečující osoby pro dětskou skupinu od 7 do 12 dětí,

• tři pečující osoby pro dětskou skupinu od 13 do 24 dětí.

 NahoruKdo je oprávněn dětskou skupinu založit

Obecně lze konstatovat, že založit dětskou skupinu je oprávněn zaměstnavatel poskytující službu dětské skupiny pro děti svých zaměstnanců, územní samosprávný celek, nestátní nezisková organizace, vysoká škola nebo církev.

Dle ust. § 3 ZoDS je tedy poskytovatelem této služby fyzická nebo právnická osoba, která za podmínek stanovených tímto zákonem poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině rodiči nebo jiné osobě, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno dítě do péče nahrazující péči rodičů, je-li zaměstnavatelem rodiče.

Poskytovatel nemusí být zaměstnavatelem rodiče, pokud je:

• ústavem, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jeho zakládací listinou,

• právnickou osobou registrovanou nebo evidovanou podle zákona o církvích a náboženských společnostech, pokud poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jejím předmětem činnosti,

• územním samosprávným celkem nebo jím založenou právnickou osobou,

• obecně prospěšnou společností, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s její zakládací listinou nebo zakládací smlouvou,

• nadací nebo nadačním fondem,

• vysokou školou,

• spolkem, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jeho stanovami,

• veřejnou výzkumnou institucí, nebo

• pečující osobou poskytující službu péče o dítě v dětské skupině o kapacitě nejvýše 4 dětí.

Do okruhu poskytovatelů byla doplněna veřejná výzkumná instituce a pečující osoba, která poskytuje službu péče o dítě v jeslích o kapacitě nejvýše 4 dětí. Péče o dítě v takových jeslích probíhá v zařízení poskytovatele. Pokud je poskytovatelem a pečující osobou totožná fyzická osoba, pak tato fyzická osoba jako poskytovatel nemusí být zaměstnavatelem rodiče, tak jako to vyžaduje § 3 odst. 1 ZoDS. Okruh možných poskytovatelů u jeslí se rozšířil s cílem umožnit co největší rozšíření nabídky služeb péče o děti a nastavit jasné podmínky, za nichž je tato péče poskytována. Rozšíření okruhu poskytovatelů o fyzickou osobu, která bude přímo poskytovatelem služby péče o dítě v jeslích, je předpokladem pro rozvoj tohoto typu služby, která má potenciál vyvést péči o dítě z šedé ekonomiky. V návaznosti na rozšíření okruhu poskytovatelů o pečující osobu, která poskytuje službu péče o dítě v jeslích, se upravuje vymezení pečující osoby v § 5 odst. 3 ZoDS.

Poskytovatel může poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině rodiči též na základě dohody se zaměstnavatelem tohoto rodiče a za podmínek, za kterých poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině jinému rodiči. Poskytovatelem tedy smí být i osoba odlišná od zaměstnavatele.

Zaměstnavatelem se pro účely zákona o dětských skupinách rozumí fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, dále organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce, nebo státní zaměstnanci ve služebním poměru a také útvar, složka nebo jiná organizační část bezpečnostního sboru anebo ozbrojených sil České republiky, která vyplácí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem, Ministerstvo obrany pro ozbrojené síly České republiky, které tvoří vojáci v činné službě a občanští zaměstnanci, popřípadě organizační složka státu nebo právnická osoba, do nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání.

 NahoruEvidence státem

Poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině lze jen na základě oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Oprávnění vzniká dnem zápisu fyzické nebo právnické osoby do evidence poskytovatelů. Zápis do evidence…