Další povinnosti akciové společnosti jako podnikatele - ochrana slabší stranyGarance

12.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Další povinnosti akciové společnosti jako podnikatele - ochrana slabší strany

12.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.4 Další povinnosti akciové společnosti jako podnikatele - ochrana slabší strany

Mgr. Pavla Krejčí

Některá ustanovení občanského zákoníku stanoví pro akciovou společnost jako pro podnikatele zvláštní povinnosti. Jedním z těchto ustanovení je § 433 NOZ, který chrání slabší stranu v případě styku s akciovou společností, která vždy jedná v postavení podnikatele. Zákon vychází z toho, že postavení stran nemusí být rovné (a v praxi většinou nebývá), ale že jejich postavení se s ohledem na jejich znalosti nebo hospodářské postavení může výrazně lišit. Ochrana slabší strany je jedním ze základních principů, na jejichž základě je NOZ postaven. Podrobnější právní úprava ochrany slabší strany se pak prolíná celým občanským zákoníkem.

Slabší strana

Je však třeba upozornit, že za slabší stranu je považován nejenom spotřebitel, ale i osoba, která definici spotřebitele (§ 419 NOZ) nenaplňuje. Slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. Pod takovou definici spadá jak spotřebitel, tak i jiný podnikatel, který uzavírá smlouvu mimo obor svého podnikání - např. akciová společnost si bude kupovat do kanceláře myčku na nádobí. Jedná se o domněnku vyvratitelnou - lze tedy poskytnout důkaz o opaku (např. že nakupující myčky měl vystudovanou elektrotechnickou školu). V postavení slabší strany se tak může ocitnout i sama akciová společnost. “Charakteristické znaky slabší smluvní strany spočívají v nižších znalostech ohledně předmětu právního jednání, v menších zkušenostech s podobnými operacemi, v některých případech může být významné i rozrušení, menší soustředění a pozornost vycházející z konkrétních okolností případu.“1

Podmínky, za nichž se ustanovení aplikuje

Podnikatel (a tedy i akciová společnost) se musí vůči osobě, se kterou je v hospodářském styku, chovat tak, že:

  • nesmí zneužít svou kvalitu odborníka (např. odborné znalosti, zkušenosti, informovanost) a

  • nesmí zneužít své hospodářské postavení (např. finanční sílu, přístup k technologiím apod.)

a to k vytváření nebo využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

“Zákon zde neřeší problematiku využívání práva, ale pouze jeho zneužití - tedy jednání, které jinak obecně reguluje § 8 NOZ.“2 To neznamená, že by podnikatel nemohl v rámci svého podnikání využívat svou kvalitu odborníka nebo své hospodářské postavení. Zakázáno je pouze jednání, které jeví znaky zneužití práva, a to na úkor slabší strany. Slabší strana tak bude muset na straně jednajícího podnikatele “prokázat

 
 Nahoru