Input:

č. 97/1957 Sb. rozh. obč., Garance

č. 97/1957 Sb. rozh. obč.
Odklad placení a úrokování pohledávek zajištěných zástavním právem na nemovitém majetku dlužníka podle § 2 odst. 1 písm. a) vl. nař. č. 36/1955 Sb., kterým se odkládá placení a úrokování některých peněžitých závazků členů jednotných zemědělských družstev.
Je nerozhodné, že úvěr byl poskytnut podle zákona č. 86/1946 Sb., o stavební obnově, ve znění zákona č. 115/1947 Sb., na obnovu budov, které do družstva nebyly vneseny. Stačí, že budovy ty sloužily provozu hospodářství, které do družstva bylo vneseno.
Zemědělský odbor rady okresního národního výboru může návrh podle § 12 nař. č. 36/1955 Sb. učinit i za řízení podle § 5 cit. vl. nařízení.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 6. června 1957, Cz 265/57.)
Státní spořitelna navrhla podle § 5 odst. 1 vl. nař. č. 36/1955 Sb., kterým se odkládá placení a úrokování některých peněžitých závazků členů jednotných zemědělských družstev, aby lidový soud rozhodl, zda jsou splněny podmínky odkladu placení a úrokování peněžitých závazků odpůrců, které jim vznikly ze dvou úvěrů, poskytnutých podle dlužních úpisů ze 17. června 1948 v částce 490.000 Kčs a ze 7. října 1955 v částce 30.600 Kčs, z nichž zbývá zaplatit 81.107,60 Kčs a 18.497,10 Kčs. Jde o úvěry podle zákona č. 86/1946 Sb., o stavební obnově, ve znění zákona č. 115/1947 Sb. se státní zárukou podle § 19 odst. 2 tohoto zákona. Obě pohledávky jsou zajištěny zástavním právem na nemovitostech dlužníků zapsaných ve vl. č. 44 poz. kat. úz. D.
Státní spořitelna projevila názor, že není odloženo placení a úrokování těchto závazků, protože jde o úvěry, které nevznikly v souvislosti s provozem zemědělského hospodářství, které bylo vneseno do jednotného zemědělského družstva, nýbrž o úvěry souvisící se stavbou zemědělské usedlosti. Bylo zjištěno, že odpůrci jsou od r. 1950 členy jednotného zemědělského družstva, ‘ které hospodaří jako družstvo III. typu podle vzorových stanov. Vnesli do družstva živý i mrtvý inventář se všemi pozemky, nedošlo však ke sdružení obytných ani hospodářských budov.
Zemědělský odbor rady ONV ve Vyškově ve svém vyjádření z 3. září 1956 uvedl, že dlužníci užívají záhumenku větší výměry, . než dovolují vzorové stanovy, a že se zřetelem k tomu navrhuje, aby placení a úrokování zmíněných pohledávek nebylo odloženo.
Lidový soud ve Vyškově rozhodl, že se úprava podle vládního nařízení č. 36/1955 Sb. nevztahuje na zmíněné úvěry. V odůvodnění uvedl, že pohledávky spořitelny jsou zajištěny na knihovním tělese skládajícím se z hospodářského stavení, stodoly, zahrady a polí, ale že z těchto nemovitostí byly do družstva vneseny jen pozemky. Dále uvedl, že úvěr sloužil k odstranění válečných škod, a to na obnovu budov. Závěrem dovozoval, že úprava podle vládního nařízení č. 36/1955 Sb. se na tuto pohledávku nevztahuje, protože zmíněné budovy nebyly vneseny do družstva, třebaže jde o úvěr podle zákona o stavební obnově.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že uvedeným usnesením lidového soudu byl porušen zákon.
Odůvodnění :
Podle § 2 odst. 3 vl. nař. č. 36/1955 Sb. se úprava vztahuje na peněžité závazky vzniklé z úvěru podle zákona č. 86/1946 Sb., o stavební obnově, ve znění zákona