Input:

č. 79/1954 Sb. rozh. obč., Garance

č. 79/1954 Sb. rozh. obč.
Rodiče nejsou povinni poskytovat prostředky na osobní potřeby nezletilci, který, ač měl a má možnost opatřit si prostředky k úhradě osobních potřeb vlastní prací, sám si svou nedbalostí zavinil, že s ním byl pracovní poměr zrušen.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 12. listopadu 1953, 9 Co 579/53.)
Lidový soud civilní v Brně zprostil otce na jeho návrh vyživovací povinnosti vůči nezletilé dceři. Soud zjistil, že nezletilá je s to živit se sama, neboť i při nízkém výkonu, který podávala jako zaměstnankyně národního podniku – ač měla všechny předpoklady k mnohem vyššímu normálnímu výkonu – vydělá si tolik, že to stačí k úhradě jejích osobních potřeb.
Matka nezletilé napadla usnesení soudu prvé stolice stížností a navrhla, aby otec byl i nadále uznán povinným poskytovat nezletilé dceři prostředky k úhradě osobních potřeb, a to tím spíše, že nezletilá není nyní zaměstnána, poněvadž pracovní poměr s ní byl zrušen.
Krajský soud stížnosti matky nevyhověl.
Z odůvodnění:
Podle § 39 odst. 2 zákona o právu rodinném trvá povinnost rodičů k výživě dítěte, pokud dítě není s to se živit samo.
Jak zjistil prvý soud, byla nezletilá zaměstnána jako dělnice u národního podniku, kde měla čistých 420 Kčs měsíčně, a to při nízkém výkonu, ačkoliv u ní byly dány předpoklady pro výkon Plný.
I když mezitím byl s ní pracovní poměr rozvázán, stalo