Input:

č. 78/1957 Sb. rozh. tr., Garance

č. 78/1957 Sb. rozh. tr.
Padělání sázenek Sazky, jakož i každé zaviněné jednání směřující k výplatě neoprávněných výher v Sazce je útokem proti majetku v socialistickém vlastnictví a nikoli útokem proti osobnímu vlastnictví výherců.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 13. září 1957, 1 Tz 165/57.)
Obžalovaná A podala ve lhůtě k tomu určené u sběrny Sazky tři tiskopisy sázenek druhého sázkového týdne, kde v příslušných oddílech (A, B a C) vyplnil spoluobžalovaný B, vedoucí kontrolního oddělení Sazky po dohodě s ní po třech sloupcích. Po uveřejnění výsledků typovaných sportovních utkání připsal obžalovaný B opět v dohodě s obžalovanou A na dílcích A a B uvedených tiskopisů sázenek dalších 5 sloupců a pak tyto sloupce připsal i na oddílech C uvedených sázenek, jež byly uloženy v tresoru kontrolního oddělení .Sazky, k nimž měl obžalovaný B přístup. Na základě takto padělaných lístků uplatnila obžalovaná A nárok na osm výher různého pořadí v celkové výši 43.015 Kčs, o něž se chtěla s obžalovaným B rozdělit. Výhry jim však nebyly vyplaceny, neboť jejich podvodné manipulace byly včas odhaleny.
Lidový soud trestní v Praze uznal obžalované A a B vinnými pokusem podvodu podle § 5 odst. 1, § 249 odst. 1 písm. a) tr. zák., obžalovaného B též trestným činem porušení povinnosti veřejného činitele podle § 175 odst. 1 písm. a) tr. zák.
Krajský soud v Praze k odvolání obžalovaných zrušil rozsudek lidového soudu pouze ve výroku o trestu a obžalovaným uložil mírnější tresty.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, zrušil rozsudek lidového soudu a rozsudek krajského soudu a lidovému soudu nařídil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že oba soudy při zachování ustanovení § 239 odst. 2 tr. ř. měly jednání obžalovaných, spočívající v pokusu vylákat neoprávněně výhry v Sazce, kvalifikovat jako pokus rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a nikoli jako pokus podvodu, a to proto, že částky podle § 3 herního, plánu odeslané všemi sázejícími se stávají socialistickým vlastnictvím státního podniku Sazka. Tyto peníze jsou v socialistickém vlastnictví – jak tvrdí stížnost pro porušení zákona – dokud nedojdou vyplacením výhry adresátům.
Nejvyšší soud shledal, že byl porušen zákon.
Na základě vládního usnesení ze dne 18. července 1956 zřídil předseda Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport výnosem ze dne 3. srpna 1956 č. D/7-6786 podnik pro organisování sázek na výsledky sportovních utkání s označením „Sazka“ se sídlem v Praze a vydal pro tento podnik organisační řád. Čistého výtěžku z činnosti podniku je použito podle těchto norem na podporu tělesné výchovy, sportu a turistiky. Pro sázky na výsledky sportovních utkání organisované podnikem Sazka vydal Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport po dohodě s ministerstvem financí, ministerstvem spojů a s ÚRO dne 15. srpna 1956 pod č. D/7-7352/ 56 herní plán.
Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport byl zrušen a vládním usnesením ze dne 3. ledna 1957 byl ustanoven Československý svaz tělovýchovy, který je samostatnou dobrovolnou organisaci ve* smyslu § 1 zák. č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organisacích a