č. 78/1955 Sb. rozh. obč., Garance
č. 78/1955 Sb. rozh. obč.
Děti mají být zásadně v přímé péči svých rodičů. V rodičovské péči nemají být děti jedině tehdy, když by to bylo proti jejich zájmům.
Rozhodnutí, jímž se dítě odnímá z péče rodičů a umísťuje jinde (na př. v kolektivní péči), zasahuje hluboce jak do práv rodičů, tak i do práv dítěte. Musí proto soud, než přikročí k takovému opatření, pečlivě a úplně vyšetřit všechny okolnosti pro posouzení věci rozhodné a věc pečlivě uvážit.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 24. března 1955, Cz 572/54.)
Lidový soud civilní v Praze nařídil ochrannou výchovu nezletilé, která byla již jednou umístěna v Domově mládeže. Učinil tak k návrhu Domova mládeže, který uvedl, že nezletilá pod vlivem dřívějšího způsobu života a prostředí, v němž žila, vyhledávala společnost osob mravně narušených, k domluvám zůstávala netečnou nebo zapírala a lhala. Takové rodinné prostředí nezletilé neposkytovalo záruky, aby byla vychována tak, jak ji může vychovávat ústavní kolektiv.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, že usnesením lidoyého soudu byl porušen zákon, rozhodnutí to zrušil a věc vrátil soudu prvé stolice, aby o ní dále jednal a znovu rozhodl.
Z odůvodnění:
Podle § 35 zák. o právu rod. se rodiče starají o tělesný a duševní rozvoj dítěte, zejména pečují o jejich výživu a výchovu tak, aby byly náležitě připraveny přispívat svou prací, podle svých možností a náklonností, k prospěchu společnosti. Z tohoto ustanovení plyne, že děti, mají být zásadně v přímé péči svých rodičů. To ostatně vyplývá také z ustanovení § 55 zák. o právu rod. o obsahu rodičovské moci a dále i z § 8 zák. č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže. V rodičovské péči nemají být děti jedině tehdy, když by to bylo proti jejich zájmům.
Každé rozhodnutí, kterým se dítě odnímá z péče rodičů a umisťuje jinde, na př. v kolektivní péči, zasahuje hluboko jak do práv rodičů, tak i do práv samého nezletilce, který je omezován potud, že se musí podřídit ústavnímu řádu.…
