Input:

č. 76/1954 Sb. rozh. obč., Garance

č. 76/1954 Sb. rozh. obč.
Ustanovení § 21 vl. nař. č. 47/1953 Sb., o státní arbitráži, se netýká soudní exekuce, kterou mají být podle § 20 uvedeného nařízení vykonána rozhodnutí státní arbitráže netýkající se peněžitého plnění.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 22. března 1954, Cz 66/54.)
Lidový soud ve Vsetíně povolil na návrh vymáhajícího věřitele podle rozhodnutí státní arbitráže republiky Československé exekuci vyklizením baráků užívaných dosud povinnou stranou.
Krajský soud v Uherském Hradišti změnil ke stížnosti povinné strany rozhodnutí prvého soudu tak, že návrh na povolení exekuce zamítl. Krajský soud dal za pravdu povinné straně, že povolení exekuce v konkrétním případě brání ustanovení § 20 odst. 2 a § 21 vl. nař. č. 47/1953 Sb., o státní arbitráži, z nichž prý je zřejmo, že zákonodárce nepomýšlel převzít pro exekuční řízení, týkající se subjektů odkázaných na arbitrážní řízení, předpisy občanského soudního řádu, nýbrž že právě pro jejich zvláštní povahu hodlá upravit způsob výkonu exekuce jinak. K této úpravě však dosud nedošlo a není proto pro povolení exekuce zákonného podkladu.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že usnesením krajského soudu byl porušen zákon, toto usnesení zrušil a vrátil věc krajskému soudu, aby o stížnosti povinné strany rozhodl znovu.
Z odůvodnění:
Podle § 20 odst. 2 vl. nař. č. 47/1953 Sb. vykonávají se rozhodnutí státní arbitráže, která se netýkají peněžitého plnění, správní nebo soudní exekucí. Arbitrážní nález, o nějž jde, je exekučním titulem podle § 428 odst. 2 písm. h) o. s. ř. a soud je povinen podle něho, obsahuje-li údaje potřebné podle § 434 o. s. ř. a jsou-li splněny i náležitosti exekučního návrhu (srov. § 432 o. s. ř.), exekuci povolit.
Na tom