Input:

č. 74/1958 Sb. rozh. obč., Garance

č. 74/1958 Sb. rozh. obč.
K právnímu posouzení výjimečnosti případu a zřetele na zájem společnosti, které se podle § 30 odst. 4 zák. o právu rod. vyžadují k rozhodnutí o návrhu na rozvod vinného manžela proti vůli nevinného manžela, má soud zjistit i ty skutečnosti, které mu umožňují učinit si závěr o občanském profilu obou manželů a případně také družky (druha) toho manžela, který se rozvodu manželství domáhá.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 22. dubna 1958, Cz 38/58.)
Navrhovatel se domáhal v řízení vedeném u lidového soudu civilního v Praze v r. 1954 rozvodu svého manželství. Jeho návrh byl zamítnut soudy obou stolic proto, že odpůrkyně s rozvodem nesouhlasila a soud zjistil, že vinu na rozvratu manželství nesl navrhovatel sám, a rozvod by byl na újmu nezletilých dětí účastníků.
V roce 1956 podal navrhovatel nový návrh na rozvod a v něm poukázal na to, že již dlouhou dobu žije ve společné domácnosti s družkou a že s ní má dítě.
Lidový soud civilní v Praze návrh na rozvod opět zamítl. Uvedl, že i dosud by byl rozvod v rozporu se zájmy nezl. dětí účastníků. Předpoklady ustanovení § 30 odst. 4 dány nejsou.
Krajský soud v Praze rozhodnutí soudu prvé stolice potvrdil. Tento soud dospěl sice k závěru, že podmínky § 30 odst. 4 zák. o právu rod. v daném případě dány jsou, pubertální věk dětí a dobrý poměr navrhovatele k nim je však podle názoru odvolacího soudu okolností tak závažnou, že by bylo proti zájmu těcho dětí a tedy i proti zájmu společnosti, aby rozvod byl vysloven.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu rozsudky obou soudů zrušil.
Odůvodnění:
Jednotlivé podmínky, které zákon o právu rodinném v § 30 vytyčuje pro vyslovení rozvodu manželství, jsou uvedeny v určitém pořadí, které není nahodilé. Proto při zkoumání podmínek pro vyslovení rozvodu je nutno se především zabývat tím, zda jsou splněny obecné podmínky pro vyslovení rozvodu manželství (§ 30 odst. 1–3 zák. o právu rod.) a teprve pak lze uvažovat o tom, může-li. být použito ustanovení odst. 4. V daném případě krajský soud tento postup nezachoval a zřejmě k vůli úplnosti zabýval se předpoklady pro vyslovení rozvodu i podle § 30 odst. 4 cit. zák., ačkoli dospěl k závěru, že rozvod nelze vyslovit již proto, že by byl v rozporu se zájmem nezletilých dětí (§ 30 odst. 2 cit. zák.).
Aby mohla být správně posouzena výjimečnost případu a zřetel na zájem společnosti, které se podle ustanovení § 30 odst. 4 zák. o právu rod. vyžadují k rozhodnutí o návrhu na rozvod vinného manžela proti vůle nevinného manžela, má soud zjistit i ty skutečnosti, které mu umožňují učinit si závěr o občanského profilu obou manželů a případně i družky (druha) toho manžela, který se rozvodu manželství domáhá. V případě potřeby bude na místě se zabývat i nutností přivodit uklidnění rodinných poměrů v zájmu pracoviště i veřejnosti, neboť i v tom může být zájem společnosti.
V daném případě měly soudy i tuto stránku věci řešit a vyvodit z ní příslušné závěry. Krajský soud sice z popudu znalce lékaře zaměřil se i na pracoviště navrhovatele, ale nevyjádřil, jaký ohlas a jaké důsledky mají rozhárané rodinné poměry navrhovatelovy v prostředí, kde se nejvýrazněji projevuje po stránce