Input:

č. 71/1958 Sb. rozh. tr., Garance

č. 71/1958 Sb. rozh. tr.
Rozhodl-li soud v souvislosti s rozhodnutím presidenta republiky o amnestii o změně výměry trestu podle § 204 tr. ř. z r. 1950, nemůže v téže trestní věci znovu o tom rozhodnout v souvislosti s pozdějším rozhodnutím presidenta republiky o amnestii, a to ani vzhledem k změně ustanovení § 204 tr. ř. z r. 1950 v důsledku ustanovení § 392 tr. ř. z r. 1956.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 3. června 1958,1 Tz 106/58.)
Odsouzený byl rozsudkem lidového soudu trestního v Brně ze 16. července 1954 uznán vinným trestným činem vraždy podle § 216 odst. 1 tr. zák. a trestnými činy ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák. a rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. (ve znění před novelou). Za tyto trestné činy mu byl vyměřen podle § 216 odst. 1 tr. zák. a § 22 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody na dvacet roků a vedlejší trest ztráty čestných práv občanských. Odvolání obžalovaného bylo rozsudkem krajského soudu v Brně z 19. srpna 1954 zamítnuto.
Nato lidový soud trestní v Brně usnesením z 19. října 1955 stanovil podle § 204 tr. ř. z r. 1950 za trestný čin vraždy nedotčený amnestií z 9. května 1955 přiměřený trest v trvání devatenácti a půl roku odnětí svobody. Po právní moci tohoto usnesení pak dalším usnesením z 28. prosince 1955 prominul podle čl. I č. 5 rozhodnutí presidenta republiky o amnestii z 9. května 1955 trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, zbývající na trestné činy ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák. a rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák., na které se amnestie vztahovala.
Lidový soud trestní v Brně nato k návrhu okresního prokurátora usnesením z 11. ledna 1958 stanovil podie § 392 odst. 1 tr. ř. znovu přiměřený trest na trestný čin vraždy nedotčený amnestijním rozhodnutím presidenta republiky z 1. prosince 1957, a síce trest odnětí svobody v trvání devatenácti roků. Toto usnesení nabylo právní moci, načež lidový soud usnesením z 21. února 1958 prominul odsouzenému podle čl. I č. 5 rozhodnutí presidenta republiky z 1. prosince 1957 o amnestii trest odnětí svobody ve ! výši jednoho roku, zbývající na trestné činy ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák. a rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. (ve znění před novelou). I toto usnesení se stalo pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil jak usnesení' lidového soudu z