Input:

č. 70/1954 Sb. rozh. tr., Garance

č. 70/1954 Sb. rozh. tr.
Trestný čin opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák. a trestný čin opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák. jsou samostatné trestné činy, mezi nimiž je možný jednočinný souběh. Dopustí-li se pachatel obou těchto trestných činů, nutno mu uložit trest podle § 22 tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Jihlavě z 15. března 1954, 3 To 16/54.)
Obviněný zajel svým motocyklem spolu s přítelem, kterého vezl na tandemu, do sousední obce, kde se v hostinci zúčastnil taneční zábavy. Při tom se obviněný opil, ač věděl jednak, že je v opilosti náchylný k výtržnosti, jednak, že bude řídit motocykl na zpáteční cestě domů. Že je v opilosti náchylný k výtržnosti mu bylo známo, neboť byl již pro takové jednání před tím trestán. Po požití většího množství alkoholických nápojů začal před hosty útočit na číšníka, vyvolal s ním hádku a všelijak mu vyhrožoval, zejména když se tento pokoušel zabránit zpáteční jízdě obviněného na motocyklu, čemuž nakonec nezabránil.
Lidový soud ve Velkém Meziříčí uznal obviněného vinným trestným činem opilství podle § 187 odst. 1, 2 tr. zák. a odsoudil jej podle § 187 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na tři týdny a výslovní podle § 51 odst. 2 písm. a) tr. zák. zákaz řízení motorových vozidel na tři roky.
Krajský soud zamítl odvolání obviněného.
Z odůvodnění:
Skutková zjištění nalézacího soudu odpovídají výsledkům provedeného dokazování a nedoznala změn ani po doplnění důkazů odvolacím soudem. Také po stránce právní nepochybil prvý soud, když jednání obviněného posuzoval podle § 187 odst. 1 i 2 tr. zák. Nalézací soud však pochybil v tom, že posuzoval jednání obviněného, jako by se jednalo jen o skutkovou podstatu