Input:

č. 55/1955 Sb. rozh. tr., Garance

č. 55/1955 Sb. rozh. tr.
Trestný čin zběhnutí (§ 273 odst. 1 tr. zák.) trvá stále, pokud se pacnatel svémocně vzdaluje cd svého vojenského útvaru. Po celou tuto dobu je proto možná pomoc (§ 7 odst. 2 tr. zák.) k tomuto trestnému činu.
Soud nesmí zprostit pachatele žaloby pro trestný čin, jak byl žalobou kvalifikován, jestliže jej (podle § 160 odst. 1 tr. ř.) pro týž skutek uznává současně vinným jiným trestným činem.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 15. dubna 1955, 1 Tz 72/55.)
Obvinění manželé A a B poskytli oblek a prádlo svému příbuznému P (bratru obviněné B), když se k nim dostavil se sdělením, že prchá za hranice republiky, protože zběhl od vojenského útvaru, kde vykonával základní vojenskou službu.
Lidový soud trestní v Praze uznal obviněné pro tento skutek vinnými pomocí k trestnému činu opuštění republiky podle § 7 odst. 2, § 95 odst. 1 tr. zák., a zároveň je podle § 162 písm. c) tr. ř. vzhledem k témuž skutku zprostil žaloby pro pomoc k trestnému činu zběhnutí podle § 7 odst. 2, § 273 odst. 1 písm. a) tr. zák. Tento rozsudek se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, zrušil rozsudek lidového soudu a tomuto soudu uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona namítá, že se soud nesprávně domníval, že nemůže jít o pomoc k trestnému činu zběhnutí, ježto se pomoc stala po dokonaném trestném činu.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Okresní prokurátor v Praze žaloval obviněné pro pomoc k trestnému činu zběhnutí podle § 7 odst. 2, § 275 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zák. proto, že oba obvinění poskytli svému příbuznému P oblek, ačkoliv jim tento řekl, že zběhl s vojny a že prchá do ciziny. Lidový soud překvalifikoval jednání obviněných na pomoc k trestnému činu opuštění republiky podle § 7 odst. 2, § 95 odst. 1 tr. zák. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že jednání obviněných, které bylo prokázáno podle žaloby, nelze kvalifikovat jako pomoc k trestnému činu zběhnutí proto, že vojenský zběh dokonal trestný čin zběhnutí již tím, že opustil svůj vojenský útvar, takže jakákoliv pomoc pozdější zakládá jiný trestný čin, zejména trestný čin nadržování podle § 163 tr. zák. a trestný čin pomoci k trestnému činu opuštění republiky tak, jak bylo výrokem uznáno. [Pro trestný čin nadržování podle § 163 tr. zák. nemohli však obvinění být uznáni vinnými, protože jsou osobami blízkými v poměru k P (§ 163 odst. 3 tr. zák.)].
Právní názor lidového soudu není správný. Je sice pravda, že pomoci je možno se dopustit jen před činem nebo při činu přímého pachatele. Podpora přímého pachatele po dokonání trestného činu může být posuzována jen jako nadržování podle § 163 tr. zák., leč by byla podpora slíbena již před