č. 52/1955 Sb. rozh. tr., Garance
č. 52/1955 Sb. rozh. tr.
Pro otázku, zda pachatele nutno považovat za mladistvého, je rozhodné, kdy byl trestný čin dokonán a nikoli, kdy s činností zakládající trestný čin bylo započato. Okolnost, že část této činnosti spadá do doby před dovršením osmnáctého roku pachatele a část po tomto datu, je pro použití trestní sazby bez významu (§ 56 tr. zák.).
Snížení trestu peněžitého pod dolní hranici uvedenou v § 48 odst. 2 tr. zák. není přípustné ani u mladistvého.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 25. března 1955, 1 Tz 43/55.)
Lidový soud trestní v Brně uznal obviněného, narozeného 7. dubna 1936, vinným trestným činem ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák., protože jako hornický brigádník vynechal v době od 1. dubna do 31. července 1954 bezdůvodně 73 pracovních směn a od 31. července 1954 přestal vůbec docházet do práce, aniž s ním byl rozvázán pracovní poměr, čímž z nedbalosti ztížil provoz národního podniku, v němž byl zaměstnán. Za to mu lidový soud uložil podle § 135 odst. 1 zák. s poukazem na § 60 odst. 2 tr. zák. podmíněný trest odnětí svobody na deset dní se zkušební dobou jednoho roku a (s poukazem na § 60 odst. 3 tr. zák.) peněžitý trest 100 Kčs bez náhradního trestu. Rozsudek nabyl právní moci.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku o trestu a uvedenému soudu uložil, aby věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona dovozuje, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v ustanoveních § 60 odst. 2 a 3 a § 48 odst. 2 tr. zák., a to ve výroku o trestu, neboť soud jednak považoval obviněného nesprávně za mladistvého a proto mu uložil velmi mírný podmíněný trest odnětí svobody a nestanovil pro případ nedobytnosti peněžitého trestu náhradní trest odnětí svobody, jednak uložil trest peněžitý částkou nižší než…
