Input:

č. 4632/2024 Sb. NSS, Kompetenční spory: rozsah pravomoci Energetického regulačního úřadu Garance

č. 4632/2024 Sb. NSS
Kompetenční spory: rozsah pravomoci Energetického regulačního úřadu
k § 52 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o POZE“)
Ustanovení § 52 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění účinném od 1. 1. 2022, na rozdíl od předchozích znění zakládá pravomoc Energetického regulačního úřadu pouze k rozhodování sporů, jejichž předmětem je splnění povinnosti úhrady podpory. Od 1. 1. 2022 tak do pravomoci Energetického regulačního úřadu podle § 52 citovaného zákona spadají pouze spory o nesplnění povinnosti k úhradě podpory, tedy jen takové spory, které zahájili samotní výrobci jako věřitelé, nikoli spory jiné, zahajované jinými subjekty, ani spory o vrácení zaplacených plateb z titulu bezdůvodného obohacení, ať už v oblasti financování podpory nebo v oblasti podpory samotné.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 27. 6. 2024, čj. Konf 16/2023-19)
Prejudikatura: č. 3859/2019 Sb. NSS.
Věc: Spor o pravomoc mezi Energetickým regulačním úřadem a Obvodním soudem pro Prahu 4 a Městským soudem v Praze jako soudem druhého stupně, za účasti žalobkyně OTE, a. s., a žalovaného ČEZ Prodej, ve věci zaplacení peněžní částky s příslušenstvím.

Návrhem ze dne 24. 10. 2023 se Energetický regulační úřad (dále jen „navrhovatel“ nebo „ERÚ“) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon č. 131/2002 Sb.“) rozhodl kompetenční spor vzniklý mezi ním na straně jedné a Obvodním soudem pro Prahu 4 a Městským soudem v Praze na straně druhé ve věci vedené u obvodního soudu pod sp. zn. 21 C 389/2022.
Ze spisu předloženého obvodním soudem vyplynulo že společnost OTE, a. s., jako operátor trhu (dále jen „žalobkyně“) podala dne 2. 12. 2022 u obvodního soudu proti společnosti ČEZ Prodej, a. s., jako povinně vykupující (v textu jen „žalovaná“) žalobu o zaplacení 129 404 645,90 Kč s příslušenstvím jakožto bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2018 od společnosti SOLAR 6, s. r. o., (v textu jen „výrobce elektřiny“) povinně vykupovala elektřinu za výkupní cenu jako formu podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona o POZE. Žalobkyně hradila žalované finanční prostředky odpovídající této podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v podobě rozdílu mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za činnost povinně vykupujícího (§ 13 odst. 2 zákona o POZE). Licence k podnikání v energetických odvětvích byla výrobci elektřiny vydaná navrhovatelem v rozporu se zákonem, a proto byla později zrušena. Výrobci elektřiny tak nevznikl nárok na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů za uvedené období, a neoprávněně tedy byly vyplaceny i finanční prostředky odpovídající této podpoře, které uhradila žalobkyně žalované ve výše uvedené částce. Žalobkyně spatřovala v těchto neoprávněně vyplacených prostředcích bezdůvodné obohacení žalované.
Obvodní soud zastavil usnesením ze dne 10. 5. 2023, čj. 21 C 389/2022-39,