Input:

č. 4416/2023 Sb. NSS, Právo na informace: role „společenského hlídacího psa“ Garance

č. 4416/2023 Sb. NSS
Právo na informace: role „společenského hlídacího psa“
k § 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Pro posouzení, zda žadatel o informaci o platech (§ 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. společenského hlídacího psa (jak stanovil nález Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16, č. 188/2017 Sb. ÚS), je rozhodující, jakou úlohu žadatel reálně plní, nikoli jeho právní status nebo charakteristiky. Žadatel o informace o platech může být společenským hlídacím psem ad hoc, pokud v konkrétní věci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2022, čj. 6 As 188/2021-57)
Prejudikatura: č. 869/2006 Sb. NSS, č. 1514/2008 Sb. NSS, č. 3155/2015 Sb. NSS, č. 4044/2020 Sb. NSS a č. 4346/2022 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 57/2003 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 367/03), č. 188/2017 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 1378/16), č. 259/2013 Sb. a č. 54/2020 Sb., stanovisko pléna Ústavního soudu č. 297/2014 Sb.; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 27. 2. 2007, Associated Society of Locomotive Engineers and Firemen (ASLEF) proti Spojenému království (stížnost č. 11002/05) a rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. 11. 2016, Magyar Helsinki Bizottság proti Maďarsku (stížnost č. 18030/11).
Věc: ZO VOS fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze (FBMI ČVUT v Praze) proti Úřadu pro ochranu osobních údajů, za účasti Českého vysokého učení technického v Praze, o poskytnutí informací, o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení.

V této věci byla předmětem řízení před Nejvyšším správním soudem otázka poskytování informací o platech hrazených z veřejných prostředků na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 6. 2021, čj. 51 A 26/2019-100, zrušil rozhodnutí rektora Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen „ČVUT“) a děkana Fakulty biomedicínského inženýrství (dále jen „FBMI ČVUT“) a nařídil osobě zúčastněné na řízení, ČVUT, aby poskytlo žalobkyni informace o mzdových prostředcích vyplacených děkanovi a tajemníkovi FBMI ČVUT za rok 2015. Předmětem sporu bylo, zda žalobkyně splňovala kritéria pro poskytnutí informací, která byla Ústavním soudem poprvé vymezena v tzv. platovém nálezu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16, č. 188/2017 Sb. ÚS, a zda nebylo namístě žádost odmítnout pro zneužití práva.
Jako žalovaný v řízení vystupoval Úřad pro ochranu osobních údajů, neboť v průběhu řízení před krajským soudem přešla působnost rozhodovat v odvolacím řízení z rektora ČVUT na Úřad pro ochranu osobních údajů v důsledku novelizace § 20 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím, provedené zákonem č. 111/2019 Sb. Z tohoto důvodu mělo ČVUT v soudním řízení správním postavení osoby zúčastněné na řízení.
V říjnu 2015 založil Vysokoškolský odborový svaz žalobkyni jako další ze svých základních organizací. Ty představují základní organizační jednotky jmenované odborové organizace a mají „plnou právní osobnost a svéprávnost“ (čl. 10 odst. 1