Input:

č. 4317/2022 Sb. NSS, Zdravotnictví: oční optik; činnosti související s poskytováním zdravotní péče Garance

č. 4317/2022 Sb. NSS
Zdravotnictví: oční optik; činnosti související s poskytováním zdravotní péče
k § 11 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) (v textu jen „zákon o nelékařských zdravotnických povoláních“)
Oční optik při výkonu své živnosti provádí určitá měření týkající se lidských očí a k nim přiléhajících částí těla (hlavy, uší, obličeje aj.). Zejména zjišťuje polohu zornic a měří a vyhodnocuje další parametry lidského těla (očí a k nim přiléhajících částí těla) potřebné ke zhotovení a přizpůsobení optických korekčních zdravotnických prostředků. Jím prováděná měření však nemohou nahrazovat ta, která má provádět lékař či optometrista (§ 11 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče) a která mají být podkladem (zjištěním o zdravotním stavu budoucího uživatele optického korekčního zdravotnického prostředku) pro navazující činnosti očního optika.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2022, čj. 2 As 11/2020-36)
Prejudikatura: č. 3936/2019 Sb. NSS.
Věc: L. S. proti Ministerstvu zdravotnictví o přestupek, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 2. 2019 potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 11. 2018, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 115 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) (dále jen „zákon o zdravotních službách“), kterého se měla dopustit tím, že v rozporu s § 11 odst. 2 téhož zákona poskytovala zdravotní služby bez oprávnění k jejich poskytování, když v době od 1. 11. 2017 do 2. 5. 2018 poskytovala vyšetření zrakových funkcí. Za uvedený přestupek byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 30 000 Kč a povinnost k náhradě nákladů přestupkového řízení ve výši 1 000 Kč.
Žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného brojila u Krajského soudu v Ostravě, který se však s postupem správních orgánů ztotožnil a její žalobu v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Dospěl k závěru, že vyšetření zrakových funkcí coby diagnostický výkon spadá mezi služby poskytované nelékařskými zdravotními pracovníky a jedná se o zdravotní službu podle § 2 odst. 2 písm. a) a odst. 4 písm. a) a b) zákona o zdravotních službách, a to i v případě, že je prováděno za účelem zhotovení brýlové pomůcky. Žalobkyně sporné zdravotní služby poskytovala, přestože k nim v rozhodné době neměla příslušné oprávnění, proto nezbývá než konstatovat, že uvedeným jednáním naplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 115 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách. Žalobkyně (stěžovatelka) v kasační stížnosti namítala, že ve spise není obsažena jakákoliv konkretizace, pokud jde o popis její údajně protiprávní činnosti, který by umožnil posouzení