Input:

č. 43/1954 Sb. rozh. obč., Garance

č. 43/1954 Sb. rozh. obč.
Jde-li o pracovní úraz, který nebyl přivoděn zaměstnavatelem nebo jeho zástupcem, který ho může zavazovat, úmyslně nebo hrubým zaviněním (§ 111 zák. o nár. poj.), neodpovídá zaměstnavatel za škodu způsobenou úrazem, který utrpěl zaměstnanec, jehož podle pracovní smlouvy používá jakýmkoliv způsobem při provozu motorového vozidla, při tomto provozu.
(Rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích z 23. října 1953, 5 Co 532/53.)
Manžel žalobkyně. zamestnaný u komunálního podniku pH odvozu popela speciálním autem, byl při práci přitisknut autem ke zdi a usmrcen. K nehodě došlo nedbalostí závozníka, který dával při couvání řidiči auta nesprávně znamení. Závozník byl proto pravomocně odsouzen pro trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti. Žalobkyně se domáhala žalobou náhrady škody jednak na závozníku, jednak na komunálním podniku jako provozovateli auta. Žalovaný závozník nárok proti němu uplatňovaný uznal. Komunální podnik navrhl zamítnutí žaloby a namítl, že jde o pracovní úraz, za který by odpovídal jedině za předpokladů § 112 zák. o nár. poj., jichž však není, neboť spolužalovaný závozník není osobou, která může zavazovat komunální podnik.
Lidový soud v Českých Budějovicích odsoudil k náhradě škody i komunální podnik. Soud vyslovil názor, že i když § 8 zák. č. 63/1951 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené dopravními prostředky, vyslovil, že předpisy o národním pojištění nejsou tímto zákonem dotčeny, není žalobkyně jako manželka zaměstnance žalovaného komunálního podniku vyloučena z uplatňování nároků na náhradu škody pokud převyšují dávky napadlé z důvodu pracovního úrazu (§ 112 odst. 2 zák. o nár. poj.). Ustanovení § 112 zák. o nár. poj. je podle názoru prvého soudu třeba vykládat v souvislosti s § 110 a § 111 tohoto zákona tak, že se vztahuje na případy běžných pracovních úrazů ve smyslu § 77 zák, o nár. poj., u nichž jde c nárok složek národního pojištění proti zaměstnavateli, který úraz způsobil úmyslně nebo z hrubého zavinění, případně o nárok na náhradu do výše poskytnutých dávek národního pojištění podle § 110 zák. o nár. poj. Zákon č. 63/1951 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené dopravními prostředky, stanovil odpovědnost provozovatele motorového vozidla za škodu vyvolanou zvláštní povahou vlastní provozu (§ 1 zákona) a zprostil ho toliko tehdy, když škoda vzešla ze zavinění poškozeného nebo z takového úkonu osoby třetí, který nemohl být odvrácen, anebo když škoda nemohla být odvrácena a nelze ji odvozovat ani ze stavu dopravního prostředku nebo jiných provozních zařízení, ani ze selhání nebo z nedostatku činnosti provozních zařízení, nebo organismu osob v provozu užitých (§ 4 zákona). Zákon tedy vyloučil odpovědnost provozovatele motorového vozidla za škodu pouze v případech