Input:

č. 4210/2021 Sb. NSS, Daňové řízení: výzva k podání prohlášení o majetku; námitky Garance

č. 4210/2021 Sb. NSS
Daňové řízení: výzva k podání prohlášení o majetku; námitky
k § 159 a § 180 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění zákonů č. 167/2012 Sb. a 375/2015 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. (v textu jen daňový řád“)
k § 65 soudního řádu správního
I. Výzva k podání prohlášení o majetku vydaná dle § 180 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.
II. Podání žaloby proti výzvě nemusí předcházet vyčerpání námitek podle § 159 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2021, čj. 51 Af 11/2019-19)
Prejudikatura: č. 3873/2019 Sb. NSS, č. 3931/2019 Sb. NSS.
Věc: První železářská společnost Kladno, s.r.o. proti Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj o výzvě k podání prohlášení o majetku.

Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výzvy k podání prohlášení o majetku ze dne 15. 5. 2019 (dále jen „výzva“) vydané podle § 180 odst. 1 daňového řádu. Touto výzvou uložil žalovaný žalobkyni povinnost podat prohlášení o majetku ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího doručení. Žalobkyně namítala, že pro vydání výzvy nebyly splněny zákonné podmínky ve smyslu § 180 odst. 1 daňového řádu.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě zejména uvedl, že výzvou nedochází k dotčení práv a povinností, které by žalobkyně již dříve neměla. Výzva je procesním úkonem, jehož cílem je získat přehled o majetku dlužníka, ze kterého by mohl správce daně uspokojit svoji daňovou pohledávku, nikoli rozhodnutím z materiálního hlediska. Současně je úkonem správce daně při placení daní, který není učiněn v řízení, jež by jejímu vydání předcházelo, a ani se vydáním výzvy žádné řízení nezahajuje nebo nekončí. Neexistuje tedy ani předmět řízení, o kterém by bylo výzvou rozhodnuto, a tím zasaženo do práv a povinností daňového dlužníka. Institut prohlášení o majetku je upraven i v § 260a a násl. o. s. ř. Prohlášení o majetku se podle o. s. ř. činí ve formě výslechu povinného, ke kterému je předvolán. Předvolání k ústnímu jednání k prohlášení o majetku a výzvu k písemnému podání prohlášení je možné postavit na roveň. Dle názoru žalovaného tak výzva k podání prohlášení o majetku není rozhodnutím podléhajícím soudnímu přezkumu podle § 65 s. ř. s., může ale představovat nezákonný zásah, vůči němuž by se žalobkyně mohla domáhat soudní ochrany podle § 82 a násl. s. ř. s., ale až po vyčerpání prostředků nápravy poskytovaných daňovým řádem (námitek podle § 159 daňového řádu).
Krajský soud v Praze žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
[14] Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a že splňuje všechny formální náležitosti na ně kladené. Soud přitom dospěl k závěru, že je žaloba přípustná, neboť výzva naplňuje znaky „rozhodnutí“ ve smyslu § 65 s. ř. s. jak z formálního, tak z materiálního hlediska, a zároveň lze dospět k závěru, že žalobkyně neměla vůči ní k dispozici žádné řádné opravné prostředky.
[15] Formální náležitosti rozhodnutí jsou uvedeny zejména v § 101 a § 102 daňového řádu, přičemž napadená výzva tyto náležitosti obsahuje. I když ji daňový řád přímo za rozhodnutí neoznačuje, to není rozhodné. Jak konstatoval rozšířený senát