č. 36/1963 Sb. rozh., Garance

Okresní soud Brno-město schválil dohodu rodičů, podle níž se otec zavázal přispívat na úhradu osobních potřeb nezl. dítěte dosavadní částkou 350 Kčs měsíčně až do jeho zletilosti, a to tak, že peníze bude skládat na vkladní knížku Státní spořitelny v Brně, znějící na jména nezl. dítěte - která však bude vinkulována ve prospěch opatrovnického soudu. V odůvodnění usnesení o schválení této dohody uvedl soud, že zjistil, že nezletilý si po vyučení vydělá 495 Kčs měsíčně, bude si proto moci z vlastního výdělku opatřovat vše pro svoji potřebu a závazek otce je proto pro něj zřejmě výhodný.

Otec dítěte ve stížnosti proti usnesení o schválení dohody poukázal na to, že zdravotní stav jeho manželky a také jeho vlastní choroba se zhoršily, takže nebude moci vydělávat tolik jako dříve. Přesto však je ochoten přispívat na úhradu osobních potřeb nezl. dítěte částkou 200 Kčs měsíčně, kterou bude ukládat na vkladní knížku Státní spořitelny v Brně, znějící na jméno nezletilého a vinkulovanou pro opatrovnický soud až do zletilosti dítěte. Navrhl proto, aby napadené usnesení bylo v tomto smyslu pozměněno.

Krajský soud v Brně rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k doplnění řízení a novému rozhodnutí.

Při schvalování dohody rodičů o výživě nezl. dítěte v řízení podle § 251 odst. 1 o. s. ř. musí se soud řídit týmiž zásadami, podle nichž by postupoval, kdyby o výživě rozhodoval přímo.

V souzené věci soud prvního stupně se touto zásadou neřídil. Nerespektoval ustanovení § 39 odst. 1 zák. o právu rod., podle něhož pečují oba rodiče stejně o výživu a výchovu dítěte, při čemž…