Input:

č. 34/1954 Sb. rozh. tr., Garance

č. 34/1954 Sb. rozh. tr.
Poranění způsobené kousnutím psa zakládá u majitele psa trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 221 (po př. § 222) tr. zák. jen tehdy, má-li poranění povahu poruchy zdraví ve smyslu cit. ustanovení a jestliže majitel, který psa neopatřil, znal nebo mohl znát jeho nebezpečnost.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 14. února 1954, 1 Tz 14/54.)
Lidový soud v Přelouči uznal obviněnou vinnou trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 221 odst. 1 tr. zák., jehož se podle skutkového zjištění rozsudku dopustila tím, že nechala na svém dvoře volně pobíhat psa neopatřeného náhubkem, který kousl do pravého lýtka ženu, jež přišla na dvůr za obviněnou. Poškozená tím utrpěla povrchní ránu 1 cm dlouhou, kterou jí vymyla nejprve obviněná a pak ošetřila manželka místního lékaře.
Rozsudek se stal pravomocným.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, zrušil rozsudek lidového soudu a tomuto soudu nařídil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Lidový soud vyvodil závěr, že si obviněná počínala nedbale a svou nedbalostí, spoléhajíc na to, že pes celkem drobné rasy nikomu neublíží, zavinila shora uvedený následek. Při tom v odůvodnění rozsudku v podstatě uvádí jen, že obviněná jako majitelka psa nedodržela příslušné předpisy, psa neuvázala a neopatřila jej náhubkem, ač tyto své povinnosti v době činu znala. V souvislosti s tím se vůbec nezmiňuje, o jaké předpisy se zde jedná, na př. zda byla v obci nařízena kontumace psů a pod., nehledíc k tomu, že pes se nepohyboval na veřejném prostranství, nýbrž pobíhal po dvoře obviněné, odděleném od ulice oplocenou zahradou.
Tato skutková zjištění nemohou být dostatečným podkladem pro závěr, k němuž lidový soud dospěl, nehledíc ani k tomu, že nemají dostatečné opory ve výsledcích provedeného dokazování.
Lidový soud především neuvažoval o tom, zda zranění způsobené poškozené v podobě povrchové rány na pravém lýtku 1 cm dlouhé, je ublížením na zdraví ve smyslu ustanovení § 221 odst. 1 tr. zák., t. j. zda jí tím byla způsobena porucha zdraví, jež nebyla jen nepatrného a zcela přechodného rázu, nýbrž zda v souzeném případě poranění mělo