Input:

č. 28/1957 Sb. rozh. tr., Garance

č. 28/1957 Sb. rozh. tr.
Příjmy, které plynou pachateli z trestných činů jím spáchaných, nemohou být zásadně základem jakékoli daně. Jestliže však výdělečná činnost jinak nezávadná je trestná jen proto, že ji pachatel provozuje bez oprávnění, může se dopustit trestného činu zkrácení a ohrožení daně podle § 148 tr. zák., zatají-li příjmy z takové činnosti.
(Rozhodnutí krajského soudu v Olomouci z 30. srpna 1956, 2 To 365/56.)
Obviněný byl žalován mimo jiné jednak pro přestupek v jiném podnikání podle § 46 odst. 2 tr. zák. spr., jednak pro trestný čin zkrácení a ohrožení daně podle § 148 odst. 1, 2 písm. d) tr. zák. Přestupek podle § 46 odst. 2 tr. zák. spr. spatřovala žaloba v tom, že obviněný výrobu a prodej bylinných výtažků provozoval po živnostenskú, aniž k tomu měl oprávnění. Trestného činu zkrácení a ohrožení daně podle § 148 odst. 1, 2 písm. d) tr. zák. se obviněný podle tvrzení žaloby dopustil, ježto po celou dobu, po kterou prodával bylinné výtažky, nepřihlásil podle zákona o dani z příjmů obyvatelstva ke zdanění příjmy tím získané a dostupující výše přes 1 milion Kčs, čímž zkrátil československý stát na dani o částku 855.960 Kčs.
Lidový soud v Prostějově uznal mimo jiné obviněného vinným přestupkem v jiném podnikání podle § 46 odst 2 tr. zák. spr. Naproti tomu zprostil obviněného žaloby pro trestný čin zkrácení a ohrožení daně podle § 148 odst 1, 2 písm. d) tr. zák. s odůvodněním, že za základ pro vyměření daně nemohou sloužit příjmy pramenící z trestné činnosti, tedy ani z přestupku, a odkázal v tomtc směru na rozhodnutí uveřejněné pod č. 85/53 sb. rozh. tr.
Krajský soud v Olomouci k odvolání okresního prokurátora zrušil rozsudek lidového soudu ve zprošťujícím výroku a ve výroku o trestu a uznal obviněného vinným též trestným činem zkrácení a ohrožení daně podle § 148 odst 1, 2 písm. d) tr. zák.; obviněnému pak uložil nový trest Odvolání obviněného zamítl. Pokud jde o změnu zprošťujícího výroku napadeného rozsudku týkajícího se trestného činu zkrácení a ohrožení daně podle § 148 odst 1, 2 písm. d) tr. zák. uvedl krajský soud
v odůvodnění:
Pokud jde o to, zda obviněný se dopustil trestného činu podle § 148 tr. zák., je nutno řešit otázku, zda obviněný byl povinen platit daň z příjmu obyvatelstva podle zák. č. 78/1952 Sb. (o kterou se zde jedná), či nikoliv.
Podle § 1 odst 1 vyhlášky min. financí z 31. prosince 1952 čís. 4/1953 Ú. 1. částka 4, kterou se provádí zákon č. 78/1952 Sb. o dani z příjmů obyvatelstva, podléhají této dani fysické osoby, které mají příjmy z pramenů na území Československé republiky, pokud tyto příjmy nejsou podrobeny dani ze mzdy, dani z literární a umělecké činnosti, nebo dani zemědělské.
Podle § 1 odst. 4 cit. vyhl. podléhají této dani též příjmy ze živností, řemesel a jiných výdělečných zaměstnání, pokud tato zaměstnání jsou dosud provozována jako soukromé podnikání nikoliv v pracovním nebo jemu podobném poměru.
Ježto citovaná vyhláška nerozlišuje mezi výdělečným zaměstnáním provozovaným podle zvláštních předpisů nebo po případě bez oprávnění tam, kde by ho bylo třeba, je s hlediska daňového nerozhodné, jde-li o činnost, jejíž provozování je podle zvláštních předpisů podmíněno povolením nebo oprávněním, na př.