č. 28/1954 Sb. rozh. obč., Garance

Navrhovateli byl vzhledem k následkům úrazu, který utrpěl v r. 1911, přiznán 75% úrazový důchod. Výměrem nositele pojištění z 24. října 1952 byl mu přiznán invalidní důchod od 13. listopadu 1952, který byl podle § £6 zák. o nár. poj. za současného zastavení výplaty úrazového důchodu zvýšen o 25% plného úrazového důchodu. V opravném prostředku proti tomuto výměru navrhovatel uplatňoval, že ustanovení § 86 zák. o nár. poj. nelze použít, poněvadž jde o úrazový důchod, který mu byl přiznán před účinností zákona o národním pojištění.

Lidový soud civilní v Praze opravnému prostředku nevyhověl. V odůvodnění uvedl, že k souběhu úrazového důchodu s důchodem invalidním došlo u navrhovatele 12. listopadu 1952 a proto se na případ vztahuje ustanovení § 86 zák. o nár. poj.

Krajský soud v Praze k odvolání navrhovatele zrušil výměr nositele pojištění, pokud jím bylo navrhovateli přiznáno úrazové zvýšení podle § 86 zák. o nár. poj. v částce 375 Kčs a pokud byla zastavena výplata dosud pobíraného úrazového důchodu. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že použití § 86 zák. o nár. poj. v případě, kde úrazový důchod napadl před 1. říjnem 1948 a nárok na invalidní důchod napadl za účinnosti zákona o národním pojištění, brání předpis § 267 odst. 1 poslední věta zák. o nár. poj.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, že rozsudkem krajského soudu byl porušen zákon.

Zákon o národním pojištění upravuje souběh nároku na důchod úrazový s důchodem invalidním v § 86. Podle tohoto ustanovení sejde-li se nárok ná úrazový důchod s nárokem na důchod invalidní, odpočívá nárok na úrazový důchod a invalidní důchod se zvyšuje při ztrátě výdělečné schopnosti způsobené úrazem od 20% do 60% o 15%, nad 60% do 80% o 25% a nad 80% o 40% plného úrazového důchodu. Takto zvýšený důchod nesmí však být nižší než úrazový důchod podle § 82 a nesmí přesahovat 85% průměrného ročního výdělku podle § 71 odst. 5 a 6 zák. o nár. poj.

Z tohoto právě uvedeného zákonného ustanovení a to ani z jeho dikce, ani z jeho účelu nelze vyvodit, že by se toto ustanovení nevztahovalo na případ, kdy úrazový důchod napadl před účinností zákona o národním pojištění. V tomto směru totiž zákon nerozlišuje, kdy úrazový důchod napadl. Pokud pak jde o účel tohoto ustanovení, je v § 86 zák. o nár. poj. vyjádřena jedna ze stěžejních zásad zákona o národním pojištění (srov. § 71 odst. 8, § 268 odst. 1 zák. o nár. poj.), že totiž odchod na odpočinek nemá vést ke vzniku vyššího důchodu pojištěnce, než by byl jeho důchod z práce. Podle odůvodnění rozsudku soudu druhé stolice brání použití § 86 zák. o nár. poj. v daném případě ustanovení § 267 odst. 1 zák. o nár. poj. Ustanovení § 267 odst. 1 zák. o nár. poj. je podle svého obsahu a umístění v zákoně přechodným ustanovením, které upravuje otázku, kterého…