Input:

č. 23/1960 Sb. rozh. tr., Garance

č. 23/1960 Sb. rozh. tr.
Vrácení věci odsouzenému ve smyslu § 88 odst. 1 tr. ř. předpokládá, aby soud zjistil okolnosti nabytí peněz (původ věcí) v souvislosti s trestnou činností pro kterou byl pachatel odsouzen, aby nedošlo k obohacení z trestné činnosti.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 22. ledna 1960 - 1 Tz 52/59.)
Rozsudkem lidového soudu trestního v Praze ze dne 22. července 1959 ve spojení s rozsudkem krajského soudu v Praze ze dne 2. září 1959 byl obžalovaný uznán vinným trestnými činy rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 c) a 3 tr. zák. a přijímání úplatku podle § 181 odst. 1 tr. zák., spáchaným tím, že v době od 20. října 1958 do dubna 1959 jako zaměstnanec Státní spořitelny, vědom si toho, že veškerý majetek odsouzeného A byl rozsudkem lidového soudu trestního v Praze ze dne 20. června 1958 prohlášen propadlým ve prospěch státu, na požádání E tj. manželky odsouzeného A rozepsal šest vkladních knížek s celkovým vkladem 143.658,63 Kčs na nových 7 (sedm) vkladních knížek, u kterých změnil vkladatele na vymyšlená jména a hesla. Z této celkové částky si pro sebe ponechal 9588,63 Kčs. Za provedený přepis vkladů do nových knížek přijal kromě toho od E 200 Kčs úplatu.
Za to byl obžalovanému uložen trest nepodmíněného odnětí svobody na dobu 5 roků podle § 245 odst. 3 tr. zák. s použitím § 22 odst. 1 tr. zák., peněžitý trest 20 000 Kčs a pro případ nedobytnosti náhradní trest 1 rok odnětí svobody a konečně byl uložen zákaz činnosti v oboru peněžnictví na dobu 5 roků podle § 51 odst. 2 tr. zák.
Lidový soud trestní v Praze usnesením ze dne 8. 9. 1959 podle § 88 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že obžalovanému vydává mimo jiné i 14 vkladních knížek na různá jména, hesla a obnosy od 402,15 Kčs až 5000 Kčs a hotovost 4550 Kčs, které byly uloženy v trestních depozitech.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem vyslovil porušení zákona v ustanovení § 2 odst. 7 tr. ř., napadené usnesení zrušil a lidovému soudu trestnímu v Praze uložil, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Ve stížnosti pro porušení zákona se vytýká, že soud při rozhodování nezjistil okolnosti nabytí peněz uložených na vkladních knížkách u nichž z dat vkladů není vyloučeno, že pocházejí z trestné činnosti odsouzeného a také pro rozhodnutí o vydání ostatních věcí odsouzenému nezkoumal, jakého jsou původu, a svá rozhodnutí odůvodnil jen tím, že zjistil, že uvedené věci nepocházejí z trestné činnosti odsouzeného a že se na ně nevztahuje ustanovení § 55 odst. 1 tr. zák.
Nejvyšší soud podle § 293 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení a shledal, že jím byl