Input:

č. 23/1958 Sb. rozh. tr., Garance

č. 23/1958 Sb. rozh. tr.
Požije-li pachatel, věda, že pojede motorovým vozidlem, byť i jen malé množství alkoholického nápoje, ačkoli na sobě ještě pociťuje účinky předtím požitého většího množství alkoholických nápojů, dopouští se trestného činu opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák. a nikoli jen přestupku proti ochraně silničního provozu podle § 144 odst. 3 tr. zák. spr.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 29. listopadu 1957, 1 Tz 222/57.)
Lidový soud trestní v Ostravě uznal obžalovaného, řidiče nákladního auta, vinným mimo jiné přestupkem proti ochraně silničního provozu podle § 144 odst. 3 tr. zák. spr. Pokud jde o tento přestupek, uvedl lidový soud v odůvodnění rozsudku, že sice zjistil, že obžalovaný již v době, kdy věděl, že pojede nákladním autem, vypil jedno 10° pivo, což však je množství tak malé, že jízda motorovým vozidlem po požití tohoto malého množství alkoholického nápoje nemohla ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku.
Krajský soud v Ostravě zamítl odvolání, které podal pouze obžalovaný.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu, pokud jím byl obžalovaný uznán vinným mimo jiné přestupkem proti ochraně silničního provozu podle § 144 odst. 3 tr. zák. spr., jakož i ve výroku o trestu a usnesení krajského soudu v celém rozsahu a lidovému soudu uložil, aby v rozsahu zrušení znovu ve věci jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Nejvyšší soud shledal, že skutkové zjištění v rozhodnutích obou soudů odpovídá výsledkům vykonaného dokazování.
Pokud však lidový soud uznal obžalovaného vinným přestupkem proti ochraně silničního provozu podle § 144 odst. 3 tr. zák. spr. a krajský soud v tomto směru rozsudek lidového soudu ponechal nedotčeným, nelze s tímto právním posouzením skutku souhlasit.
Jak lidový soud, tak i krajský soud ve shodě s doznáním obžalovaného výslovně zjišťují, že obžalovaný již v době, kdy věděl, že pojede motorovým vozidlem (nákladním autem), vypil jedno 10° pivo, tedy požil alkoholického nápoje. Vzhledem k tomu však, že se jednalo pouze o jedno pivo, dospěly nižší soudy k závěru, že se obžalovaný nedopustil trestného činu opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák., jak byl též žalován, nýbrž pouze naznačeného přestupku podle § 144 odst. 3 tr. zák. spr. Oba soudy přehlédly, že obžalovaný – jak opět sám doznal –