č. 16/1958 Sb. rozh. tr., Garance

Krajský soud v Uherském Hradišti usnesením zamítb žádost odsouzeného o upuštění od výkonu zbytku trestu odnětí k- svobody podle § 347 odst. 3 tr. ř. s odůvodněním, že úředním lé- | kařem zjištěná choroba má povahu obvyklého telesného stavu, způsobeného postupujícím stářím, který se bude zhoršovat fysic- •' kým stárnutím, takže nejde o onemocnění s těmi důsledky, jak to má na mysli ustanovení § 347 odst. 3 tr. ř.

Nejvyšší soud zamítl stížnost odsouzeného.

Stěžovatel vytýká napadenému usnesení, že závěr prvého soudu, že nejde o onemocnění, nýbrž o obvyklý tělesný stav způsobený postupujícím stářím, který se bude stárnutím zhoršovat, není správný. Nelze totiž – jak uvádí stěžovatel – tvrdit, že postupující stáří přináší u každého zánět kloubových obratlů, degeneraci srdečního svalu, zbytnění levé srdeční komory atd., jak to bylo u odsouzeného zjištěno úředním lékařem, nýbrž nutno mít za to, že konkrétně zjištěný stav odsouzeného je chorobou nevyléčitelnou a životu nebezpečnou. Poněvadž tedy jde o chorobu, jak ji má na mysli ustanovení § 347 odst. 3' tr. ř., a poněvadž jsou také splněny podmínky, jak jsou vyjádřeny v důvodové zprávě k tomuto zákonnému ustanovení, navrhl stěžovatel, aby napadené usnesení bylo zrušeno a aby jeho žádosti za upuštění od výkonu trestu odnětí svobody bylo vyhověno.

Nejvyšší soud, přezkoumav správnost výroku napadeného usnesení i řízení jemu předcházející, shledal, že stížnost není důvodná.

Podie § 347 odst. 3 tr. ř. „soud může upustit od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku... tehdy, zjistí-li, že odsouzený onemocněl nevyléčitelnou, životu nebezpečnou chorobou...“

Základní podmínkou pro upuštění od výkonu trestu odnětí svo- oody podle citovaného ustanovení je zjištění, že odsouzený onemocněl nevyléčitelnou chorobou a že tato choroba je životu nebezpečná. Prvý soud si nezjednal dostatečný podklad pro závěr, zda odsouzený skutečně takovou chorobou trpí. Z lékařské zprávy i úředního lékaře, která označuje chorobu odsouzeného za chorobu chronickou a progresivní, lze dovodit, že jde o chorobu nevyléčitelnou; nikoliv však, zda jde o chorobu takového stupně, že je též životu nebezpečná. V tomto směru je napadené usnesení vadné, pokud se touto otázkou prvý soud nezabýval a pokud si v tomto směru nezjednal náležitý skutkový podklad.