č. 16/1957 Sb. rozh. tr., Garance
č. 16/1957 Sb. rozh. tr.
Podle vyšší trestní sazby je pachatel trestný za pokus též tehdy, jestliže měl v úmyslu způsobit těžší následek podmiňující použití vyšší trestní sazby, avšak tento těžší následek nenastal.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 30. listopadu 1956, 1 Tz 336/56.)
Obviněný byl stíhán žalobou okresního prokurátora pro trestný čin zkrácení a ohrožení daně podle § 148 odst. 1, 2 písm. d) tr. zák. za to, že jednak podal za sebe nesprávné přiznání k dani z příjmu obyvatelstva za rok 1954, jednak vypracoval nesprávné podklady pro daňové přiznání z příjmu obyvatelstva za týž rok za svou matku, což mělo podle tvrzení žaloby za následek, že byla u obou poplatníků vyměřena nižší daň z příjmu obyvatelstva za rok 1954 o 84.753 Kčs, čímž obviněný úmyslně ve značném rozsahu zkrátil daň, při čemž měl čin za následek značnou škodu.
Lidový soud ve Slaném na základě čl. VI č. 1 rozhodnutí presidenta republiky z 9. května 1955 o amnestii zastavil trestní stíhání obviněného. Toto usnesení, jež nabylo právní moci, lidový soud odůvodnil tím, že nakonec nebyla vyměřena nižší daň, nýbrž na základě vytýkacího řízení byl vydán daňový výměr, jímž byla stanovena pro obviněného daň ve výši 45.850 Kčs, pró jeho matku ve výši 57.820 Kčs a jímž tedy nebyla daň vyměřena v nijak zkrácené výši. Vyměřená daň byla poplatníky také řádně zaplacena. Obviněný tedy nesprávným daňovým přiznáním, po případě nesprávně vypracovanými podklady pro daňové přiznání týkající se jeho matky trestný čin podle § 148 odst. 1, 2 písm. d) tr. zák. nedokonal. U obviněného mohlo proto jít jen o pokus trestného činu zkrácení a ohrožení daně podle § 5 odst. 1, § 148 odst. 1 tr. zák., jenž neměl za následek značnou škodu.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil usnesení lidového soudu a tomuto soudu uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvádí, že je nesprávný…
