Input:

č. 12/1954 Sb. rozh. tr., Garance

č. 12/1954 Sb. rozh. tr.
K výkladu pojmu „nutná obrana“ podle § 8 tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 27. května 1953, 10 Tk 552/52.)
Obvinený A jel na motocyklu a zastavil se pozdě večer v hostinci, kde vypil dvě piva a čtyři odlivky likéru. Když se již za noci odebral z hostince a nastartoval motocykl k další jízdě, motor sice chytil, avšak po krátké jízdě na veřejné silnici zhasl, což se několikrát opakovalo. Když mu pak motor po několikáté zhasl, odtlačil motocykl k nedaleké samotě, kde si chtěl vypůjčit náčiní, aby motocykl spravil, pro případ však, že by se mu to nepodařilo, chtěl jej přes noc ponechat na samotě. Po požití alkoholu byl podnapilý a do samoty se dostal tím, že násilím rozbil zamčená vrátka vedoucí do dvora. Když přišel k domovním dveřím, bouchal na ně. Mezitím začali psi silně štěkat.
Obviněný B, bydlící na samotě, dlel v té době ještě s manželkou, obviněnou C, v přízemní kuchyni, kde svítili. Hřmotem, který dělal obviněný A, štěkotem psů a voláním dětí, které se probudily, byl obviněný B zneklidněn. Pod dojmem skutečnosti, že byl v předchozích létech několikrát vykraden, dostal strach před vloupáním. Proto poslal obviněnou B pro pistoli a když ji dostal, šel k domovním dveřím, otevřel je a namířil na obviněného A, kterého neznal a kterého se ulekl, protože ve sportovní kukle a dlouhé vestě působil na něho v noční tmě neobvyklým dojmem. Když obviněný A, stojící venku, zamířil ke dveřím, B ze strachu dveře přirazil a zavolal manželku. Sdělil jí, že venku stojí nějaký chlap. Protože pak slyšeli manželé B a C obviněného A venku obcházet dům a protože týž bušil do dalších dveří přístupných ze dvora, vystoupili do prvního poschodí domu, kam se mezitím uchýlily děti, otevřeli tam okno a volali o pomoc. Obviněný B přitom vystřelil v silném rozrušení na poplach. Když obviněný A stále chodil kolem domu a dále tloukl na dveře, sestoupili manželé B a C opět do přízemí a v obavě, aby neznámý nevnikl sklepem do domu, rozhodli se, že vyjdou ozbrojeni na dvůr. B měl při sobě dosud pistoli ostře nabitou, C si vzala motyku. Když vyšli na dvůr, spatřili na vzdálenost asi 20 metrů na zvýšeném tarásku obviněného A stojícího u stromu asi 20 cm silného. Přistoupili k němu blíže až na vzdálenost asi 3 metrů tak, že stáli pod taráskem vysokým něco přes metr, a sice právě u paty čtyř schodů vedoucích na tarásek. B volal na A, co tam chce, a poněvadž A neodpověděl, prohlásil B, že bude střílet. Na to opět nedostal odpověď. A se však vychýlil od stromu, za nímž stál, asi o půl kroku směrem k B pomalým pohybem. V té chvíli zvolala C na manžela B: »Nač čekáš, střílej!« Obviněný A odpověděl »neexistuje, neblbni«. V tom však B již vystřelil, obávaje se, že kdyby A na něj s rampy skočil, že by to bylo pro něho nevýhodné postavení. Vypálil dvě rány, z nichž první šla mimo a druhá zasáhla A do pravé nohy těsně nad kolenem.
Na to došlo k zápasu mezi A a B, při kterém A hned na počátku vyrval B pistoli z ruky a odhodil ji. B volal o pomoc manželku, která přispěchala a zasadila A patnáct ran do hlavy ostřím motyky. Tloukla jej do hlavy tak dlouho, až byla přesvědčena, že jejího manžela již neohrožuje. B i C opustili A. C ošetřila B tržnou ránu na