Input:

č. 11/1956 Sb. rozh. tr., Garance

č. 11/1956 Sb. rozh. tr.
Pomluva spáchaná pro výkon pravomoci veřejného činitele podle § 189 odst. 1 a 2 písm. b) tr. zák. je dána i tehdy, když poškozený už nevykonává funkci, pro kterou požíval ochrany veřejného činitele.
(Rozhodnutí krajského soudu v Uherském Hradišti z 21. července 1955, 3 To 111/55.)
Obviněný jednak na veřejném hřišti, jednak později za jízdy vlakem, tedy veřejně, napadl bývalého přednostu referátu ONV tím, že o něm nepravdivě tvrdil, že obviněného okradl, protože byl témuž majetek v trestním řízení konfiskován. Dále uvedl obviněný, že poškozený soudil lidi a že je při tom okrádal.
Lidový soud v Uherském Hradišti uznal obviněného vinným dvěma trestnými činy pomluvy podle § 189 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zák. a vyměřil mu podle § 189 odst. 2 a § 22 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest.
Krajský soud zamítl odvolání obviněného..
Z odůvodnění:
Ve svém odvolání vyslovuje obviněný názor jednak, že svým jednáním vůbec nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu pomluvy podle § 189 odst. 1 tr. zák., neboť prý nesděloval občanům o poškozeném nepravdu, jednak, že není dána v žádném případě kvalifikace podle § 189 odst. 2 písm. b) tr. zák., poněvadž obviněný úmyslně vyčkal še svými útoky na poškozeného až do té doby, káy poškozený již nevykonával funkci znamenající výkon pravomoci veřejného činitele.
Odvolací soud, přezkoumav napadený rozsudek ve smyslu § 194 tr. ř., neshledal odvolání důvodným.
Skutkové zjištění prvého soudu je správné a není v rozporu s výsledky provedeného dokazování. Ze svědecké výpovědi poškozeného i z výpovědí ostatních nezaujatých svědků je zjištěno, že obviněný pronesl při dvou příležitostech náhodného setkání s poškozeným v souvislosti s jeho funkcí přednosty referátu ONV, kterou poškozený dříve zastával, všecky