Input:

č. 1085/2007 Sb. NSS, Správní trestání: nakládání s nebezpečným odpadem Garance

č. 1085/2007 Sb. NSS
Správní trestání: nakládání s nebezpečným odpadem
k § 6 odst. 1 písm. b) a k § 66 odst. 4 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (v textu též „zákon o odpadech“)
Prokáže-li se v průběhu správního řízení, že odpad zařazený žalobcem do kategorie „ostatní“ má některou z nebezpečných vlastností odpadu uvedenou v příloze 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, je nutno jednání žalobce kvalifikovat jako jiný správní delikt uvedený v § 66 odst. 4 písm. a) citovaného zákona. Žalobce musí takovýto odpad zařadit do programu nebezpečných odpadů a nakládat s ním odpovídajícím způsobem. Pokud by se žalobce chtěl zprostit této odpovědnosti, musel by postupovat dle § 6 odst. 4 citovaného zákona a prokázat, že odpad nebezpečné vlastnosti nemá, např. předložením certifikovaného osvědčení o vyloučení nebezpečnosti kalu. Za této situace by již nemusel dodržovat režim stanovený pro nebezpečné odpady, byl by ovšem odpovědný za řádné ověřování, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2006, čj. 8 Ca 244/2004-44)
Prejudikatura: k nakládání s nebezpečnými odpady srov. Výběr soudních rozhodnutí ve věcech správních č. 135/1996, Soudní judikatura ve věcech správních č. 268/1998, č. 23/2003 Sb. NSS.
Věc: Akciová společnost S. proti Ministerstvu životního prostředí o uložení pokuty.

Ministerstvo životního prostředí rozhodnutím ze dne 20. 7. 2004 změnilo rozhodnutí České inspekce životního prostředí ze dne 15. 10. 2003 tak, že uložilo žalobci podle § 66 odst. 4 písm. a) zákona o odpadech pokutu ve výši 180 000 Kč za porušení § 6 odst 1 písm. b) téhož zákona tím, že žalobce v rozporu s právními předpisy nezařadil kal pocházející z čistírny komunálních odpadních vod do kategorie nebezpečný. Tento odpad byl smíšen nebo znečištěn složkou, která činí odpad nebezpečným, uvedenou v příloze č. 5 k tomuto zákonu (C35 - infekční látky) v takovém rozsahu, že v odpadu byla nalezena nebezpečná vlastnost - H 9 infekčnost podle přílohy č. 2 k zákonu o odpadech.
Žalobce v žalobě obsáhle namítal především porušení § 32 odst. 1 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)*) oba správní orgány si dle jeho názoru nezjistily přesně a úplně skutečný stav věci a neopatřily si potřebné podklady pro rozhodnutí.
Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že neprováděl kompletní hodnocení nebezpečných vlastností odpadů ve smyslu § 9 odst. 1 a 2 zákona o odpadech, ale ověření několika konkrétních sledovaných parametrů. Neztotožnil se s tvrzením, že napadené rozhodnutí vychází z nedostatečně zjištěného skutkového