Archiv aktualit ze Sbírky zákonůGarance

10.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Archiv aktualit ze Sbírky zákonů

10.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1.1 Archiv aktualit ze Sbírky zákonů

Mgr. Jan Břeň

PŘEHLED OD ČÁSTKY 80/2017 DO ČÁSTKY 109/2017

Částka 80 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. července 2017

Vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních

Touto vyhláškou se například stanoví

  • obsahová náplň teoretické a praktické části zkoušky odborné způsobilosti, celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu a výše odměny zkušebního komisaře,

  • požadavky na zabezpečení zbraní, střeliva a munice v průběhu přepravy,

  • povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice,

  • způsob vedení evidencí o zbraních, střelivu a munici při podnikání v oblasti zbraní a střeliva nebo při nakládání s municí a o provedení cvičných střeleb.

Účinnost od 1. srpna 2017

Částka 82 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. července 2017

Zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novelou stavebního zákona se například stanoví, že souborem staveb se rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem. Stavbou hlavní souboru staveb se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.

Stavební zákon nově zakotvuje zmocnění pro vymezení správních obvodů obecných stavebních úřadů prováděcím právním předpisem.

Územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změna a úplné znění územně plánovací dokumentace po vydání poslední aktualizace nebo změny se vyhotovuje rovněž v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu.

Zavádí se pojem oprávněného investora – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen „oprávněný investor”) je oprávněn požadovat, aby byl o úkonech správního orgánu při projednávání návrhů zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu vyrozuměn jednotlivě; za tím účelem podává žádost místně příslušnému krajskému úřadu. V žádosti uvede své identifikační údaje včetně údajů umožňujících zasílání do datové schránky, seznam obcí, kterých se žádost o doručování týká, a doklad prokazující skutečnost, že je oprávněným investorem s územní působností na území uvedených obcí. Je-li žádost úplná, krajský úřad zaznamená oprávněného investora do seznamu oprávněných investorů, který zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oprávněný investor zaznamenaný v seznamu oprávněných investorů je o úkonech správního orgánu informován tímto správním orgánem.

Novela stavebního zákona upravuje např. územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a dále společné územní a stavební řízení a rovněž společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.

Účinnost od 1. ledna 2018

Zákon č. 226/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Novelou zákona se stanoví nové významné dny České republiky, a to 9. březen – Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince; 18. červen – Den hrdinů druhého odboje; nově došlo k přejmenování následujícího významného dne České republiky: 10. červen – Den památky obětí vyhlazení obce Lidice.

Účinnost od 31. července 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 227/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. listopadu 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Hradce (okres České Budějovice).

Částka 84 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. července 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 30. května 2017, sp. zn. Pl. ÚS 3/15, o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu“, a ustanovení přílohy č. 3 oddílu C tohoto zákona v částech, kde jsou definovány symboly úhradových limitů „A” a „B” a kde je těmito symboly limitována výše úhrady jednotlivých typů zdravotnických prostředků (publikovaný pod č. 231/2017 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedená ustanovení ruší uplynutím dne 31. prosince 2018.

Právní věty nálezu:

I. Vymezení rozsahu zdravotní péče či zdravotních pomůcek, které musejí být občanům poskytovány bezplatně, případně za částečnou úhradu, vyžaduje stanovení podmínek a současně mezí základního práva na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny základních práv a svobod.

II. Zákonem stanovené podmínky, za nichž mohou být zdravotnické prostředky poskytovány za úhradu z veřejného zdravotního pojištění, představují meze základního práva dodavatelů zdravotnických prostředků podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. Zákon, který stanoví meze základních práv a svobod natolik obecně či vágně, že určení jejich obsahu fakticky přenechá praxi státních orgánů či jiných subjektů, je v rozporu s výhradou zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ze stejných důvodů, pro které nelze stanovení mezí základních práv přenechat podzákonnému právnímu předpisu.

IV. Ustanovení § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., ve slovech „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu”, a ustanovení přílohy č. 3 oddílu C tohoto zákona v částech, kde jsou definovány symboly úhradových limitů „A” a „B” a kde je těmito symboly limitována výše úhrady jednotlivých typů zdravotnických prostředků, nejsou dostatečně určitá a bez další konkretizace ani použitelná. Pojištěnec ani dodavatel zdravotnických prostředků na základě těchto ustanovení nemohou zjistit, jaké zdravotnické prostředky poskytované při ambulantní zdravotní péči mohou být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jakým způsobem byly posouzeny jejich vlastnosti (provedena jejich kategorizace), zjištěna jejich cena, respektive náklady, a provedeno srovnání jejich „ekonomické náročnosti”. Není stanovena ani forma, jakou se mají dozvědět o zařazení zdravotnického prostředku do systému úhrad a o zdravotní pojišťovnou „zjištěné” výši úhrady. O obsahu práv pojištěnců a dodavatelů zdravotnických prostředků tak fakticky rozhoduje zdravotní pojišťovna, která tím současně – v rozporu s výhradou zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod – konkretizuje meze základního práva občanů na zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny základních práv a svobod, respektive meze základního práva dodavatelů zdravotnických prostředků podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Rozhodující je totiž vždy až konkrétní postup zdravotní pojišťovny, z něhož teprve lze vyvozovat kritéria, na jejichž základě byl „zjištěn” obsah práva pojištěnce na poskytnutí zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Právě z tohoto postupu zároveň vyplyne, zda zdravotnický prostředek bude hrazen z veřejného zdravotního pojištění a v jaké výši.

Částka 87 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. srpna 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 242/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 6. ledna 2018 nové volby do Zastupitelstva obce Prameny (okres Cheb).

Částka 88 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. srpna 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 13. června 2017, sp. zn. Pl. ÚS 34/15, o návrzích Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., Veřejné ochránkyně práv, na zrušení ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Litvínova č. 3/2013, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a zlepšení vzhledu města, a na zrušení ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Varnsdorfu č. 2/2012, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města (publikovaný pod č. 245/2017 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedená ustanovení se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Právní věty nálezu:

I. Z hlediska posouzení toho, zda lze zákaz sezení, stanovený vyhláškami obcí Varnsdorfu a Litvínova, podřadit pod zákonem stanovenou působnost pro vydávání obecně závazných vyhlášek podle § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, je rozhodné, že všechna zákonná vymezení působnosti obce ve vztahu k pravomoci vydávat obecně závazné vyhlášky předpokládají, že na jejich základě stanovená povinnost, resp. zákaz, bude sledovat jimi vymezený účel, v tomto případě zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Zakázané sezení na všech těchto ostatních než vyhrazených místech nemůže být samo o sobě místní záležitostí, která by mohla veřejný pořádek narušit. K tomu by bylo třeba nastoupení dalšího kvalifikovaného jednání.

II. Z předmětného širokého zákazu sezení nelze totiž dovodit ani účel vymezený v § 10 písm. c) zákona o obcích. V posuzovaném případě nejde např. o zákaz sezení jen na vybraných travnatých plochách v obci, kterým by byla alespoň implicitně sledována ochrana veřejné zeleně a bylo by tak možné z takového zákazu dovodit jeho podřaditelnost pod zákonem stanovenou působnost podle § 10 písm. c) zákona o obcích.

III. Blanketní skutková podstata přestupku, obsažená v § 46 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nebo v § 4 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, účinného od 1. 7. 2017, ve spojení s § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, neposkytují dostatečný zákonný základ tomu, aby mohla prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, jakožto podzákonného právního předpisu, vzniknout skutková podstata předčasně dokonaného přestupku fakticky spočívajícího v jednání, které samo o sobě není způsobilé veřejný pořádek narušit a může být jen přípravou k jeho narušení. Takový rozšiřující výklad § 10 písm. a) zákona o obcích – na základě kterého by obsah podzákonné právní úpravy (obecně závazné vyhlášky) mohl založit trestnost přípravného jednání, kterou právní úprava obecných podmínek odpovědnosti za přestupek v zákoně neobsahuje a není zákonem stanovena ani zvlášť ve vztahu k povinnostem ukládaným obecně závaznou vyhláškou – se dostává do kolize se zásadou zákonnosti, ústavně garantovanou v čl. 2 odst. 3 Ústavy.

Částka 89 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. srpna 2017

Zákon č. 246/2017 Sb., o evropských politických stranách a evropských politických nadacích a o změně některých zákonů

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie některá pravidla součinnosti České republiky s Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „Úřad”) a další pravidla týkající se evropských politických stran se sídlem na území České republiky (dále jen „evropská politická strana”) a evropských politických nadací se sídlem na území České republiky (dále jen „evropská politická nadace”).

Název a zkratka evropské politické strany se musí lišit od názvů a zkratek politických stran a politických hnutí registrovaných podle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

Kdo podává Úřadu žádost o registraci evropské politické strany, přiloží osvědčení o souladu stanov evropské politické strany s právním řádem České republiky vydané Ministerstvem vnitra.

Nejvyšší orgán spolku může rozhodnout o změně právní formy spolku na evropskou politickou nadaci. Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat

  • název, sídlo a identifikační číslo spolku,

  • název evropské politické nadace po změně právní formy a

  • rozhodný den.

Rozhodnutí o změně právní formy spolku na evropskou politickou nadaci nabývá účinnosti dnem, kdy je rozhodnutí o registraci evropské politické nadace zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Evropské politické strany a evropské politické nadace využívají ke své vnitrostátní identifikaci vůči orgánům veřejné moci a vůči třetím osobám registrační číslo přidělené jim Úřadem.

Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách zveřejňuje pro informační účely přehled evropských politických stran a k nim přidružených evropských politických nadací s využitím údajů z rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací spravovaného Úřadem.

Vnitrostátním kontaktním místem, jehož prostřednictvím se Česká republika s Úřadem a schvalující osobou Evropského parlamentu vzájemně informují o otázkách souvisejících s financováním, kontrolou a sankcemi ve věcech evropských politických stran a evropských politických nadací, je Ministerstvo financí.

Vyžádá-li si Úřad v rámci jím vykonávané kontroly vůči evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím spolupráci České republiky, jsou orgány veřejné moci povinny poskytnout vnitrostátnímu kontaktnímu místu součinnost.

Účinnost od 18. srpna 2017

Zákon č. 248/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o obecní policii např. stanoví, že obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy. Uvedená veřejnoprávní smlouva vyžaduje ke svému uzavření nebo změně obsahu souhlas krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti.

K plnění úkolů podle § 2 zákona o obecní policii nebo podle zvláštního zákona na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav”) nebo kde je pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společenská akce, v souvislosti s níž lze předpokládat účast většího počtu osob, je starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav nebo je společenská akce pořádána, oprávněn uzavřít se starostou jiné obce veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků. O uzavření této veřejnoprávní smlouvy informuje starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, hejtmana kraje, na jehož území se obec nachází; v případě, že je na území obce pořádána společenská akce, informuje starosta obce o uzavření veřejnoprávní smlouvy krajský úřad kraje, na jehož území se obec nachází.

Strážníkem může být občan České republiky, který je starší 18 let (dosud platila věková hranice 21 let).

Účinnost od 1. ledna 2018

Zákon č. 249/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb.

Novela zákona o registru smluv např. rozšiřuje výjimky z povinnosti uveřejnění smluv; konkrétně se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nově nevztahuje např. na

  • smlouvu uzavřenou veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,

  • smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování,

  • smlouvu, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize nebo Český rozhlas,

  • smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., která se týká používání veřejných prostředků,

  • kolektivní smlouvu.

Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv dále nabývá účinnosti smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky.

Účinnost od 18. srpna 2017

Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující elektronickou identifikaci

  • využití elektronické identifikace,

  • působnost Ministerstva vnitra a Správy základních registrů na úseku elektronické identifikace a

  • přestupky na úseku elektronické identifikace.

Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti, lze umožnit prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný systém”).

Kvalifikovaným systémem je systém elektronické identifikace,

  • který spravuje kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný správce”),

  • který splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro jednu z úrovní záruky stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci,

  • který umožňuje poskytnutí služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci,

  • v jehož rámci jsou osobní identifikační údaje jedinečně identifikující osobu v okamžiku vydání prostředku pro elektronickou identifikaci spojeny s danou osobou v souladu s technickými specifikacemi, normami a postupy pro příslušnou úroveň záruky stanovenými příslušným předpisem Evropské unie a

  • v jehož rámci je vydáván a používán pouze prostředek pro elektronickou identifikaci, který je spojen s osobou, kterou identifikuje, v souladu s technickými specifikacemi, normami a postupy pro příslušnou úroveň záruky stanovenými příslušným předpisem Evropské unie.

Kvalifikovaným systémem je dále systém elektronické identifikace oznámený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci, v jehož rámci je vydáván a používán pouze prostředek pro elektronickou identifikaci s úrovní záruky alespoň značnou.

Kvalifikovaným správcem může být pouze

  • státní orgán, nebo

  • osoba, které byla udělena akreditace pro správu kvalifikovaného systému.

Národní bod je informační systém veřejné správy podporující proces elektronické identifikace a autentizace prostřednictvím kvalifikovaného systému. Správcem národního bodu je Správa základních registrů.

Účinnost od 1. července 2018

Částka 90 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. srpna 2017

Zákon č. 257/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Tento zákon vložil do příslušných zákonů o územních samosprávných celcích ustanovení, které zmírňuje dosud kategoricky znějící (některé) principy hospodaření územních samosprávných celků (obcí, krajů a hlavní město Praha) spočívající v tom, že majetek příslušného územního samosprávného celku musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti a dále, že územní samosprávný celek je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Nově však již není porušením uvedených povinností takové nakládání s majetkem územního samosprávného celku, které sleduje jiný důležitý zájem územního samosprávného celku, který je řádně odůvodněn.

Účinnost od 18. srpna 2017

Zákon č. 260/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o rozpočtovém určení daní např. zvýšila u obcí jako daňový příjem stávající podíl 21,4 % na 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.

Při stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Poprvé se vyhláška podle § 4 odst. 11 zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá tak, aby nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2018 s počty obyvatel obcí a výměrou katastrálních území obcí k 1. lednu 2017, s počty zaměstnanců k 1. prosinci 2016 a s počty dětí a žáků k 30. září 2016.

Účinnost od 1. ledna 2018

Částka 94 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. srpna 2017

Nařízení vlády č. 271/2017 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra

Ministerstvo vnitra může udělovat tato ocenění:

  • Medaile ministra vnitra,

  • medaile „Za zásluhy o české archivnictví”,

  • titul „Přívětivý úřad”,

  • Cena Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě,

  • Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě,

  • Cena za nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni,

  • Cena za nejlepší projekt národního kola Evropské ceny prevence kriminality,

  • titul „Nejlepší sportovec Ministerstva vnitra”,

  • Cena Ministerstva vnitra za mimořádný počin nebo přínos v oblasti sportu,

  • uvedení sportovce do Sportovní síně slávy Ministerstva vnitra.

Medaile ministra vnitra se uděluje fyzické osobě za zásluhy nebo celoživotní práci v oblastech svěřených Ministerstvu vnitra anebo za zásluhy při mezinárodní propagaci Ministerstva vnitra a jeho činnosti. Titul „Přívětivý úřad” se uděluje 3 obecním úřadům obce s rozšířenou působností a 3 obecním úřadům obce s pověřeným obecním úřadem za šíři a kvalitu služeb poskytovaných občanům. Cena Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě se uděluje správnímu úřadu, územnímu samosprávnému celku nebo dobrovolnému svazku obcí za využívání moderních postupů řízení kvality ve veřejné správě. Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě se uděluje správnímu úřadu, územnímu samosprávnému celku nebo dobrovolnému svazku obcí za dlouhodobé zlepšování jeho činnosti v důsledku využívání nového nástroje, přístupu, postupu anebo inovativního způsobu využívání existujících nástrojů. Cena za nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni se uděluje územnímu samosprávnému celku, dobrovolnému svazku obcí, útvaru Policie České republiky nebo právnické osobě věnující se prevenci kriminality k ocenění 3 nejlepších projektů v oblasti prevence kriminality. Cena za nejlepší projekt národního kola Evropské ceny prevence kriminality se uděluje územnímu samosprávnému celku, dobrovolnému svazku obcí, útvaru Policie České republiky nebo středisku Probační a mediační služby České republiky k ocenění 3 nejlepších realizovaných projektů v oblasti prevence kriminality, které byly přihlášeny do národního kola Evropské ceny prevence kriminality.

Účinnost od 1. září 2017

Částka 97 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. srpna 2017

Vyhláška č. 276/2017 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů

Účinnost od 1. září 2017

Vyhláška č. 277/2017 Sb., o postupu obce při zajištění slušného pohřbení

Tato vyhláška upravuje postup obce při zajištění pohřbení těla zemřelého slušným způsobem podle místních zvyklostí (dále jen „slušné pohřbení”).

Obec zajistí slušné pohřbení těla zemřelého bez zbytečného odkladu. Řídí se rozhodnutím zemřelého, je-li jí známo. Obec při zajištění slušného pohřbení postupuje tak, aby nevznikaly zbytečné náklady a aby byla co nejméně zatěžována osoba, u které je tělo zemřelého uloženo. Obec informuje o zajištění slušného pohřbení matriční úřad, který provedl zápis úmrtí fyzické osoby do knihy úmrtí.

V případě zajištění slušného pohřbení do hrobu nebo hrobky na veřejném pohřebišti obec postupuje tak, aby s tím související náklady byly tvořeny nejméně těmito položkami: hrobnické práce, nájem hrobového místa na dobu tlecí a opatření hrobového místa včetně hrobové desky.

V případě zajištění slušného pohřbení v krematoriu obec postupuje tak, aby s tím související náklady byly v závislosti na způsobu uložení lidských ostatků na pohřebišti tvořeny nejméně těmito položkami: kremace, nájem hrobového místa na dobu 10 let, opatření hrobového místa včetně hrobové desky, urna, uložení popela do pevně uzavíratelné urny s označením, převoz urny s lidskými ostatky na veřejné pohřebiště a uložení urny s lidskými ostatky do úložiště jednotlivých uren na veřejném pohřebišti, uložení urny s lidskými ostatky do hrobu nebo hrobky na veřejném pohřebišti, rozptyl zpopelněných lidských ostatků na veřejném pohřebišti, nebo vsyp zpopelněných lidských ostatků na veřejném pohřebišti.

Obec při zajištění slušného pohřbení postupuje tak, aby s tím související náklady byly v závislosti na způsobu pohřbení dále tvořeny nejméně těmito položkami: odměna pro provozovatele pohřební služby, použití chladicího zařízení, použití mrazicího zařízení, konečná rakev, vložka do konečné rakve, vystýlka do konečné rakve, transportní vak, úprava těla zemřelého (svlečení, umývání, holení, stříhání, kosmetické úpravy), rubáš, návleky na chodidla, oblečení do šatů nebo rubáše, uložení těla zemřelého do rakve, manipulace s rakví, jinou obdobnou schránkou nebo transportním nosítkem a přeprava těla zemřelého, kromě přepravy na pitvu a z pitvy, do místa pohřbení.

Účinnost od 1. září 2017

Částka 99 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. září 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 27. června 2017, sp. zn. Pl. ÚS 21/16, o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení § 24 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod č. 282/2017 Sb.)

Ústavní soud návrh na zrušení § 24 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zamítl.

Právní věty nálezu:

K uzavření pozemní komunikace, na níž se má konat ohlášené shromáždění, může správní orgán přikročit pouze a jen tehdy, pokud toto uzavření bude odpovídat i požadavkům čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tzn., že komunikace bude uzavřena za účelem dosažení jednoho z legitimních cílů uvedených v čl. 19 odst. 2 Listiny, uzavření dané komunikace bude k dosažení tohoto cíle nezbytné a že omezení shromažďovacího práva bude vůči sledovanému cíli přiměřené.

Částka 104 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. září 2017

Zákon č. 300/2017 Sb., o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (stykový zákon)

Tento zákon upravuje některé zásady jednání a styku Poslanecké sněmovny (dále jen „Sněmovna”) a Senátu mezi sebou a navenek.

Jestliže Sněmovna vysloví souhlas s návrhem ústavního zákona nebo návrhem jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor a Senát takový návrh schválí, je návrh zákona přijat. Jestliže Senát takový návrh zákona nepřijme, jeho projednávání končí.

Vysloví-li Sněmovna s návrhem zákona souhlas, může pověřit poslance, aby v Senátu odůvodnil pozměňovací návrhy, které Sněmovna přijala. Zamítne-li Senát návrh zákona nebo vrátí-li jej Sněmovně s pozměňovacími návrhy, může pověřit senátora, aby ve Sněmovně odůvodnil usnesení Senátu. Při odůvodňování usnesení komory, jejímiž jsou členy, na schůzi druhé komory nebo jejího orgánu mají pověřený poslanec a pověřený senátor obdobné postavení jako navrhovatel; nemohou však vzít předložený návrh zpět. Účastní-li se jednání navrhovatel, udělí se slovo pověřenému poslanci nebo pověřenému senátorovi po navrhovateli.

Komory mohou zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek shodnými usneseními pracovní skupinu komor.

Pokud jednací řád Sněmovny poskytuje práva a ukládá povinnosti poslanci, orgánu Sněmovny nebo poslaneckému klubu, mají na společné schůzi komor stejná práva a povinnosti též senátor, orgán Senátu a senátorský klub.

Účinnost od 1. září 2018

Zákon č. 304/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony)

Novela zákona o silniční dopravě např. stanoví, že vnitrostátní linkovou osobní dopravu může provozovat jen podnikatel v silniční dopravě, který je držitelem licence k jejímu provozování vydané dopravním úřadem.

Podnikatel v silniční dopravě může po dobu nejdéle 60 dnů provozovat vnitrostátní linkovou osobní dopravu i bez licence, jde-li o její provozování v souladu

  • s rozhodnutím, kterým mu bylo poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících uloženo v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících,

  • se smlouvou uzavřenou na základě přímého zadání v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, nebo

  • se smlouvou uzavřenou na základě zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

O udělení licence k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy rozhoduje na základě žádosti dopravce dopravní úřad, v jehož správním obvodu má být výchozí zastávka linky. Žádost lze podat nejdříve 1 rok přede dnem, kdy žadatel hodlá zahájit provoz linkové osobní dopravy.

Provozovat mezinárodní linkovou osobní dopravu může jen podnikatel v silniční dopravě, a to na základě

  • licence udělené Ministerstvem dopravy a licence vydané příslušným orgánem jiného státu pro území tohoto státu, jímž linka vede, nebo

  • povolení k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie uděleného Ministerstvem dopravy nebo příslušným orgánem jiného členského státu.

Jízdní řád pro veřejnou linkovou osobní dopravu nebo jeho změnu schvaluje na žádost dopravce

  • dopravní úřad, který udělil licenci, jde-li o vnitrostátní linkovou osobní dopravu,

  • Ministerstvo dopravy, jde-li o mezinárodní linkovou osobní dopravu.

Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit

  • řidiči taxislužby jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce povinnost prokázat zkouškou znalosti místopisu, obsluhy taxametru a právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele a mít při provozování taxislužby na území obce u sebe osvědčení o složení zkoušky; osvědčení o složení zkoušky je veřejnou listinou,

  • způsob organizace a provádění zkoušky a opravného opakování této zkoušky, dobu a podmínky platnosti této zkoušky a vzor osvědčení o složení zkoušky.

Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit dopravcům jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce splnění zvláštních požadavků na vozidla taxislužby, kterými mohou být požadavek na barvu karoserie vozidla nebo technické požadavky. Jako technický požadavek lze stanovit pouze požadavek na minimální nebo maximální rozměry vozidla, maximální zdvihový objem motoru, stupeň plnění emisní úrovně nebo druh paliva. Zvláštní požadavky na vozidla taxislužby nesmí zvýhodňovat určitého výrobce, tovární značku nebo typ vozidla.

Účinnost od 4. října 2017 (s výjimkami)

Částka 109 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. října 2017

Nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků

Výše odměn poskytovaných uvolněným členům zastupitelstva obce, zastupitelstva městského obvodu nebo městské části statutárního města, zastupitelstva kraje, zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městské části hlavního města Prahy za měsíc a maximální výše odměn poskytovaných neuvolněným členům zastupitelstva obce, zastupitelstva městského obvodu nebo městské části statutárního města, zastupitelstva kraje, zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městské části hlavního města Prahy za měsíc je stanovena v příloze k tomuto nařízení.

Účinnost od 1. ledna 2018

PŘEHLED OD ČÁSTKY 55/2017 DO ČÁSTKY 78/2017

Částka 55 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. června 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 161/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. listopadu 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Dvakačovice (okres Chrudim).

Částka 61 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. června 2017

Zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní

V části čtvrté zákona dochází k novelizaci zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Touto novelou se např. stanoví, že sazba místního poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst činí až 200 Kč za každý započatý den (dosud sazba tohoto místního poplatku činila pouze až 20 Kč za každý započatý den). V případě místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace se pro obec časově omezuje možnost vydání obecně závazné vyhlášky, kterou obec stanoví výši sazby na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku, a to tak, že předmětnou obecně závaznou vyhlášku může obec vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. V procesní části zákona o místních poplatcích se specifické pravidlo spočívající v tom, že – penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut, se neuplatňují – nově doplňuje rovněž o pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. Nově se dále stanoví, že obec může obecně závaznou vyhláškou upravit další způsob placení a jemu odpovídající den platby místního poplatku, než je způsob placení a den platby podle daňového řádu. Lze zmínit i další nové pravidlo, které stanoví, že v případě, že poplatník nesplní povinnost ohlásit údaj rozhodný pro osvobození nebo úlevu od místního poplatku ve lhůtě stanovené obecně závaznou vyhláškou nebo ve lhůtě podle 14a odst. 3 zákona o místních poplatcích (tj. dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník nebo plátce povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala), nárok na osvobození nebo úlevu od tohoto místního poplatku zaniká; za nesplnění této povinnosti nelze uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.

Účinnost od 1. července 2017

Částka 63 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. června 2017

Vyhláška č. 172/2017 Sb., o podrobnostech obsahu a provádění zkoušky odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích a o náležitostech osvědčení o vykonání zkoušky odborné způsobilosti

Přihlašování úřední osoby ke zkoušce odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích (dále jen „zkouška”) provádí správní orgán, ve kterém je úřední osoba zařazena (dále jen „příslušný orgán”). Příslušný orgán zasílá přihlášku Ministerstvu vnitra, nebo jím zřízené státní příspěvkové organizaci, je-li pověřena zajištěním zkoušky (dále jen „zkušební instituce”); pověření státní příspěvkové organizace zveřejňuje Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách. Termín konání zkoušky určuje zkušební instituce tak, aby úřední osobě bylo umožněno konat zkoušku do 90 dnů ode dne doručení přihlášky.

Zkouška se koná formou ústních odpovědí na zkušební otázky. Seznam zkušebních otázek se člení na části A (Ověření znalostí organizace a činnosti veřejné správy), B (Ověření znalostí v oblasti odpovědnosti za přestupek) a C (Ověření znalostí v oblasti řízení o přestupku). Každá část obsahuje 10 otázek. Úřední osoba si losuje po jedné otázce z každé části. Rozsah právní úpravy, která je předmětem zkušebních otázek, je stanoven v příloze k této vyhlášce. Zkušební otázky zveřejňuje zkušební instituce na svých internetových stránkách. Zkouška trvá nejdéle 60 minut včetně přípravy. Zkouška se koná před zkušební komisí sestávající ze tří členů, které zkušební instituce vybere ze seznamu zkušebních komisařů. Seznam zkušebních komisařů sestavuje Ministerstvo vnitra.

Jestliže úřední osoba odpoví na každou z vylosovaných otázek tak, že prokáže znalosti organizace a činnosti veřejné správy a právních předpisů v oblasti odpovědnosti za přestupek, je zkouška vykonána úspěšně a úřední osoba se hodnotí výrokem „vyhověl”/„vyhověla”; v opačném případě zkouška není vykonána úspěšně a úřední osoba se hodnotí výrokem „nevyhověl”/„nevyhověla”. V případě, že zkouška nebyla vykonána úspěšně, zkušební instituce písemně sdělí den, místo a čas konání opakované zkoušky příslušnému orgánu, a to nejméně 15 dnů před jejím konáním.

V případě úspěšného vykonání zkoušky vydá Ministerstvo vnitra úřední osobě do 15 dnů ode dne konání zkoušky osvědčení o vykonání zkoušky.

Účinnost od 1. července 2017

Vyhláška č. 173/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů

Zvláštní odbornou způsobilost prokazují úředníci územních samosprávných celků, kteří vykonávají správní činnosti uvedené v § 1 odst. 1 vyhlášky č. 512/2002 Sb. Dosavadních 30 správních činností bylo novelou doplněno o novou správní činnost „při výkonu veřejného opatrovnictví”. Stávající správní činnost „při správě daní a poplatků” byla změněna na správní činnost „při správě daní, poplatků a jiných peněžitých plnění do veřejných rozpočtů“; stávající správní činnost „při přestupkovém řízení ve věci veřejného pořádku, občanského soužití a majetku” byla změněna na správní činnost „při přestupkovém řízení ve věci pořádku ve státní správě, pořádku v územní samosprávě, veřejného pořádku, občanského soužití a majetku” a stávající správní činnost „při ochraně zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky chemických látek a chemických přípravků a prevenci havárií způsobených těmito látkami” byla změněna na správní činnost „při prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi”. Novela dále např. stanoví, že v případě dalšího ověření zvláštní odborné způsobilosti, jde-li o úředníka, který je držitelem platného osvědčení vydaného před 1. lednem 2003 pro některou správní činnost, přiloží územní samosprávný celek k přihlášce originál osvědčení převedený do elektronické podoby.

Účinnost od 1. července 2017

Částka 65 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. června 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 23. května 2017, sp. zn. Pl. ÚS 10/16, o návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) ve slovech „... dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.” (publikovaný pod č. 182/2017 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Z odůvodnění nálezu:

Pokud byl proveden vklad vlastnického práva k nemovitostem, které posléze byly vydány v restitučním řízení oprávněným osobám, ve prospěch osob, které však účastníky tohoto restitučního řízení nebyly, má se za to, že převod na tyto osoby je třeba považovat za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ, neboť bylo porušeno kogentní ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, jehož obsahem je mj. zákaz zcizování majetku dotčeného restitucemi.

Při řešení kolize mezi zásadou ochrany osoby, jíž svědčí skutečný právní stav (rozporný se stavem zapsaným do veřejného seznamu), a zásadou materiální publicity podle § 984 NOZ, poskytující ochranu osobě, která uskutečnila právní jednání s důvěrou v stav potvrzený zápisem do veřejné evidence, je možné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 165/2011, podle něhož je nutno najít praktickou konkordanci mezi oběma protikladně působícími principy tak, aby zůstalo zachováno maximum z obou, a není-li to možné, aby výsledek byl slučitelný s obecnou představou spravedlnosti.

Osoby, jimž jako oprávněným svědčí skutečný právní stav, potvrzený výsledkem restitučního řízení, mohou uplatněním poznámky spornosti podle § 986 NOZ u toho, kdo veřejný seznam vede, a podáním žaloby na určení vlastnictví usilovat o výmaz vlastnického práva dosud zapsaných osob. Toto řešení dovoluje zabránit výmazu práv těchto osob, aniž by se mohly proti tomu bránit, neboť jako účastníci řízení o žalobě na určení vlastnictví budou jeho výsledkem vázány.

Takový, ústavně konformní výklad § 17 odst. 4 KTZ, ukládajícího katastrálnímu úřadu přezkoumat před povolením vkladu závaznost soudního rozhodnutí i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru nemovitostí dosud zapsáno, naplňuje i právo na účast při projednání vlastní věci, ústavně zaručené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Částka 66 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. června 2017

Zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích

Změnový zákon novelizoval celkem 251 zákonů na různých úsecích veřejné správy (v jednotlivých zákonech se např. stávající pojem „správní delikt” nahradil jednotným pojmem „přestupek”). Zákon např. novelizoval i správní řád, kde mj. stanovil, že pokud je při vyřizování rozkladu zapotřebí přezkoumat také písemnosti nebo záznamy obsahující utajované informace, které jsou uchovávány odděleně mimo spis, usnáší se na návrhu rozhodnutí zvláštní senát rozkladové komise. Zvláštní senát rozkladové komise je nejméně tříčlenný, každý jeho člen musí být státním občanem České republiky a držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení přezkoumávaných utajovaných písemností nebo záznamů, nebo pro stupeň utajení vyšší, a předem poučen předsedou zvláštního senátu rozkladové komise podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost. Písemný záznam o poučení zašle správní orgán do 30 dnů ode dne jeho vyhotovení Národnímu bezpečnostnímu úřadu (tento postup se neuplatní, prokáže-li se člen zvláštního senátu rozkladové komise poučením provedeným podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost). Většina přítomných členů zvláštního senátu rozkladové komise musejí být odborníci, kteří nejsou zaměstnanci ústředního správního úřadu.

Účinnost od 1. července 2017

Částka 67 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. června 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 184/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. listopadu 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Vrbová Lhota (okres Nymburk) a Dolní Hradiště (okres Plzeň-sever).

Částka 68 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. června 2017

Vyhláška č. 189/2017 Sb., o stanovení diplomatických a konzulárních hodností, podmínkách a postupu při jejich přiznávání a propůjčování

Pro státní zaměstnance a zaměstnance vykonávající zahraniční službu (dále jen „zaměstnanec”) zařazené na služební místo nebo jmenované na služební místo v Ministerstvu zahraničních věcí s oborem státní služby „Zahraniční vztahy a služba” se v souladu s mezinárodní praxí k výkonu zahraniční služby užívají v pořadí od nejnižší do nejvyšší diplomatické hodnosti attaché, III. tajemník, II. tajemník, I. tajemník, velvyslanecký rada, rada-vyslanec, velvyslanec.

Pro zaměstnance ve stanoveném oboru služby v konzulárních úřadech se v souladu s mezinárodní smlouvou užívají v pořadí od nejnižší do nejvyšší konzulární hodnosti konzulární jednatel pro hodnost attaché, vicekonzul pro hodnosti III. a II. tajemník, konzul pro hodnosti I. tajemník a velvyslanecký rada, generální konzul pro hodnosti rada-vyslanec a velvyslanec.

Účinnost od 1. července 2017

Částka 71 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. července 2017

Zákon č. 193/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o pohřebnictví např. stanoví, že nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí pohřbení těla zemřelého žádný vypravitel pohřbu ani žádný poskytovatel zdravotních služeb nebo univerzitní vysoká škola, která provádí anatomické pitvy v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem, neprojeví zájem o využití těla zemřelého pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí, zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku. O zajištění pohřbení může obec uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí.

Zajišťuje-li obec pohřbení těla zemřelého zpopelněním, je jeho součástí uložení urny s lidskými ostatky na veřejném pohřebišti.

Tělo zemřelého, u něhož nebyla zjištěna totožnost, může být pohřbeno pouze uložením do hrobu nebo hrobky. Je-li prokázáno, že se jedná o tělo zemřelého státního příslušníka cizího státu, může obec zajistit jeho zpopelnění v krematoriu až po obdržení souhlasu příslušného státu s tímto druhem pohřbení na území České republiky; pokud obec tento souhlas do 1 měsíce od oznámení úmrtí neobdrží, zajistí pohřbení uložením do hrobu nebo hrobky.

Uvedené činnosti jsou zajišťovány obcí v přenesené působnosti. Prováděcí právní předpis stanoví postup obce při zajišťování slušného způsobu pohřbení.

Obec, která zajistila pohřbení, přihlásí svoji pohledávku z titulu účelně vynaložených nákladů na slušné pohřbení podle místních zvyklostí do pasiv pozůstalosti. Bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, nebo nebyla-li k němu dána pravomoc českých soudů, uplatní obec náhradu těchto nákladů u Ministerstva pro místní rozvoj.

Veřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obce nebo registrované církve a náboženské společnosti jen na pozemku v jejich vlastnictví na základě rozhodnutí o změně využití území podle zvláštního právního předpisu a následného povolení stavby, je-li podle tohoto právního předpisu vyžadováno. Dotčenými orgány jsou vždy také krajská hygienická stanice, která vydává stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví, obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydává stanovisko z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, a vodoprávní úřad, který vydává stanovisko z hlediska ochrany podzemních vod. Mají-li být součástí veřejného pohřebiště hroby nebo hrobky, je obec nebo registrovaná církev a náboženská společnost povinna kromě podkladů stanovených zvláštním právním předpisem předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání vhodný. Ke zřizování jednotlivých hrobů, hrobek, úložišť jednotlivých uren a hrobových zařízení na pohřebišti není třeba rozhodnutí o jejich umístění podle zvláštního právního předpisu ani povolení stavby.

Účinnost od 1. září 2017

Zákon č. 195/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o občanských průkazech zavádí tzv. e-občanské průkazy pro všechny držitele občanského průkazu. Novela např. upravuje bezpečnostní osobní kód (slouží k autentizaci držitele občanského průkazu při fyzickém prokázání jeho totožnosti), identifikační osobní kód (slouží k přístupu k identifikačnímu certifikátu a je využíván při vzdálené autentizaci držitele občanského průkazu a k přístupu k identifikačním údajům držitele občanského průkazu) a deblokační osobní kód (slouží k odblokování přístupu k identifikačnímu certifikátu). Bezpečnostní osobní kód, identifikační osobní kód a deblokační osobní kód je tvořen nejméně 4 a nejvýše 10 číslicemi, které si zvolí držitel občanského průkazu.

Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup podmínky pro používání prostředků pro elektronickou identifikaci uložených v kontaktním elektronickém čipu občanského průkazu a doporučená bezpečnostní opatření spojená s používáním těchto prostředků.

Účinnost od 1. července 2018

Částka 72 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. července 2017

Zákon č. 198/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o Veřejném ochránci práv doplňuje jeho novou kompetenci spočívající v tom, že Veřejný ochránce práv sleduje naplňování mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením (tj. jedná se o Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášenou pod č. 10/2010 Sb. m. s.).

Účinnost od 1. ledna 2018

Zákon č. 199/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o silničním provozu např. stanoví, že držitel řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění podmíněno, omezeno nebo odňato nebo pozastaveno podle § 95 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu nebo podle exekučního řádu, je povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o podmínění, omezení, odnětí nebo pozastavení řidičského oprávnění nebo kdy mu byl doručen exekuční příkaz. Neplatný řidičský průkaz je jeho držitel povinen bez zbytečného odkladu odevzdat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností je příslušný např. k vedení řízení o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění, vydání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu, vydání paměťové karty řidiče, výměně řidičského průkazu členského státu nebo řidičského průkazu vydaného cizím státem. Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností je dále příslušný např. k přijetí oznámení změny údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu, přijetí vrácené nebo odevzdané paměťové karty řidiče, přijetí ohlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu a k dalším souvisejícím úkonům; poskytnutí údajů z registru řidičů nebo k vydání výpisu z registru řidičů o záznamech bodového hodnocení řidiče.

Pro účely vedení v registru řidičů a vyhotovení řidičského průkazu nebo paměťové karty řidiče si obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti o udělení řidičského oprávnění, rozšíření řidičského oprávnění nebo o vydání řidičského průkazu nebo paměťové karty řidiče opatří digitalizovanou fotografii žadatele a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců nebo došlo-li k podstatné změně podoby žadatele, pořídí ji obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti.

Účinnost od 1. července 2018

Částka 76 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. července 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 212/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. listopadu 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Tuřany (okres Kladno) a Kly (okres Mělník).

Částka 78 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. července 2017

Nařízení vlády č. 215/2017 Sb., o stanovení výjimek z vízové povinnosti a z osvobození od vízové povinnosti

Držitelé platných cestovních dokladů vydávaných Svatým Stolcem nepodléhají vízové povinnosti pro pobyty na území České republiky, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Držitelé těchto cestovních dokladů vydávaných Svatým Stolcem, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli cestovních dokladů vydávaných Svatým Stolcem.

Držitelé platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů nepodléhají vízové povinnosti pro pobyty na území České republiky, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Držitelé platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů.

Držitelé platných diplomatických nebo úředních pasů Japonska a Nového Zélandu, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických nebo úředních pasů těchto zemí.

Držitelé platných diplomatických pasů Andorského knížectví, Bosny a Hercegoviny, Makedonie/FYROM, Republiky Srbsko a Republiky Černá Hora, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických pasů těchto zemí.

Účinnost od 18. července 2017

PŘEHLED OD ČÁSTKY 5/2017 DO ČÁSTKY 28/2017

Částka 5 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. ledna 2017

Zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o střetu zájmu např. novým způsobem vymezila veřejné funkcionáře z oblasti územní samosprávy, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí

  • člen zastupitelstva kraje nebo člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn [§ 2 odst. 1 písm. o)],

  • člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn [§ 2 odst. 1 písm. p)], nebo

  • starosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy nebo členové rady obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni [§ 2 odst. 1 písm. q)].

Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který je krajem, hlavním městem Prahou, obcí, městskou částí nebo městským obvodem územně členěného statutárního města nebo městskou částí hlavního města Prahy určen, aby vykonával funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj, hlavní město Praha, obec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města nebo městská část hlavního města Prahy nebo jimi ovládaná právnická osoba má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10 000 Kč ročně.

Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit

  • majetek, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a

  • majetek, který nabyl v průběhu výkonu funkce.

V oznámení o majetku veřejný funkcionář uvede

  • věci nemovité,

  • cenné papíry, zaknihované cenné papíry nebo práva s nimi spojená,

  • podíl v obchodní korporaci nepředstavovaný cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, a

  • jiné věci movité určené podle druhu,

    • jejichž cena, která je v daném místě a čase obvyklá, přesahuje v jednotlivém případě částku 500 000 Kč, jde-li o oznámení o majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, nebo

    • pokud je nabyl v průběhu kalendářního roku a jejich hodnota ve svém souhrnu, do něhož se nezapočítávají věci, jejichž cena je nižší než 50 000 Kč, přesáhla částku 500 000 Kč, jde-li o oznámení o majetku, který nabyl v průběhu výkonu funkce.

Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit nesplacené závazky, které má ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce. V tomto oznámení uvede nesplacené závazky převyšující v jednotlivém případě částku 100 000 Kč.

Účinnost od 1. září 2017 (s výjimkami)

Sdělení Ministerstva vnitra č. 16/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Košátky (okres Mladá Boleslav).

Částka 7 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. února 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 22/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Svárov (okres Uherské Hradiště).

Částka 8 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 6. února 2017

Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí v sektoru veřejných institucí a působnost Národní rozpočtové rady.

Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž vhodně podporují hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost.

Stát, územní samosprávné celky a další veřejné instituce uvedené v § 3 dodržují při výkonu své činnosti pravidla transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financemi.

Stát, územní samosprávné celky a další veřejné instituce uvedené v § 3 dbají o takový vývoj dluhu sektoru veřejných institucí, který nenarušuje dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí.

Veřejnou institucí v sektoru veřejných institucí pro účely rozpočtové odpovědnosti je např.

  • stát, organizační složka státu a zařízení státu, které má obdobné postavení jako organizační složka státu,

  • státní příspěvková organizace,

  • státní fond,

  • veřejná výzkumná instituce,

  • veřejná vysoká škola,

  • zdravotní pojišťovna,

  • územní samosprávný celek,

  • dobrovolný svazek obcí,

  • regionální rada regionu soudržnosti,

  • příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí, nebo městskou částí hlavního města Prahy.

Činí-li výše dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu nejméně 55 % nominálního hrubého domácího produktu, uplatní se od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení takto upravené výše dluhu následující opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí

  • vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí; byl-li již návrh zákona o státním rozpočtu nebo návrh rozpočtu státního fondu předložen bez splnění této podmínky, vláda takový návrh vezme zpět a neprodleně předloží návrh nový,

  • vláda předloží Poslanecké sněmovně návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven; návrhy schodkových rozpočtů může předložit jen při splnění podmínek stanovených zákony upravujícími veřejné zdravotní pojištění,

  • územní samosprávný celek schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový; rozpočet územního samosprávného celku může být schválen jako schodkový jen při splnění podmínek stanovených zákonem upravujícím rozpočtová pravidla územních rozpočtů,

  • „další” veřejné instituce nesmí po období, v němž výše dluhu činí nejméně 55 % hrubého domácího produktu, zřizovat nové závazky ze smluv, s výjimkou závazků týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo závazků nezbytných k plnění rozhodnutí soudu nebo orgánu státní moci, vedoucí k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než jeden kalendářní rok.

Výše uvedená opatření se neuplatní

  • v případě významného zhoršení ekonomického vývoje po dobu 24 měsíců od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž Český statistický úřad ve čtvrtletních národních účtech zveřejní mezičtvrtletní pokles hrubého domácího produktu upraveného o cenové a sezónní vlivy a počet pracovních dní za poslední čtvrtletí o nejméně 2 % nebo meziroční pokles hrubého domácího produktu upraveného o cenové vlivy za poslední čtvrtletí o nejméně 3 %,

  • v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,

  • po dobu mimořádných opatření vyhlášených vládou ke zvýšení obranyschopnosti státu v případě zhoršování bezpečnostní situace státu, nebo

  • po dobu 24 měsíců od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž ministerstvo zveřejní, že úhrn nezbytných výdajů státního rozpočtu spojených s odstraňováním následků živelních pohrom, které zasáhly území České republiky, a výdajů vyplývajících z plnění mezinárodních smluv a jiných mezinárodních závazků České republiky přesáhl 3 % nominálního hrubého domácího produktu.

Územní samosprávný celek hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

Překročí-li dluh územního samosprávného celku k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, územní samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh a jeho dluh k následujícímu rozvahovému dni převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém určení daní o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní.

Příjmy územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn všech peněžitých plnění přijatých do rozpočtu v průběhu rozpočtového roku, konsolidovaných podle jiného právního předpisu.

Dluhem územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí hodnota nesplacených závazků z

  • vydaných dluhopisů,

  • přijatých úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí,

  • realizace plnění ze záruk,

  • vystavených směnek.

Účinnost od 1. ledna 2017 (s výjimkou)

Částka 9 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. února 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 27/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Vinaře (okres Kutná Hora) a Horní Blatná (okres Karlovy Vary).

Částka 11 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. února 2017

Nařízení vlády č. 35/2017 Sb., kterým se stanoví sazba jednorázového poplatku za ukládání radioaktivních odpadů a výše příspěvků z jaderného účtu obcím a pravidla jejich poskytování

Výše příspěvku z jaderného účtu pro obec, na jejímž katastrálním území je stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech (dále jen „průzkumné území”), činí 600 000 Kč ročně, a dále 0,40 Kč ročně za každý m2 katastrálního území obce, na němž je průzkumné území stanoveno. Tento příspěvek převede Správa úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa”) obci poprvé do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení průzkumného území a následně vždy v prvním pololetí kalendářního roku.

Výše příspěvku z jaderného účtu pro obec, na jejímž katastrálním území je stanoveno chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech (dále jen „chráněné území”), činí 600 000 Kč ročně, a dále 0,60 Kč ročně za každý m2 katastrálního území obce, na němž je chráněné území stanoveno. Tento příspěvek převede Správa obci poprvé do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení chráněného území a následně vždy v prvním pololetí kalendářního roku.

Výše příspěvku z jaderného účtu pro obec, na jejímž katastrálním území je povoleno provozování úložiště radioaktivního odpadu, činí 4 000 000 Kč ročně. Tento příspěvek převede Správa obci v prvním pololetí daného kalendářního roku. Dále tato obec obdrží příspěvek ve výši 10 000 Kč za každý m3 uloženého radioaktivního odpadu v daném kalendářním roce. Tento příspěvek převede Správa obci v prvním pololetí následujícího kalendářního roku.

Obci, na jejímž katastrálním území je stanoveno chráněné území, převede Správa jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši 50 000 000 Kč do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení chráněného území.

Obci, na jejímž katastrálním území je ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení stanoveno chráněné území, převede Správa jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši 50 000 000 Kč do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

Účinnost od 14. února 2017

Částka 12 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. února 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 39/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Čachrov (okres Klatovy).

Částka 19 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. února 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 54/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 19. srpna 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Zádub-Závišín (okres Cheb).

Částka 21 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. března 2017

Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

Tento zákon upravuje opatření k ochraně před škodami působenými užíváním návykových látek a působnost správních úřadů a územních samosprávných celků při přijímání a provádění opatření podle tohoto zákona.

Pro účely tohoto zákona se rozumí návykovou látkou alkohol, tabák, omamné a psychotropní látky a jiné látky s psychoaktivními účinky, jejichž užívání může vést nebo se podílet na vzniku a rozvoji duševních poruch a poruch chování.

Kraj v samostatné působnosti provádí protidrogovou politiku na území kraje; za tím účelem kraj přijímá nejméně jednou za 10 let krajskou strategii protidrogové politiky; za účelem koordinace protidrogové politiky může zřídit funkci krajského koordinátora pro protidrogovou politiku.

Obec v samostatné působnosti provádí protidrogovou politiku na území obce. V případě potřeby může zřídit funkci místního koordinátora pro protidrogovou politiku.

Účinnost od 31. května 2017

Částka 26 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. března 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 20. prosince 2016, sp. zn. Pl. ÚS 3/14, o návrhu Nejvyššího soudu na vyslovení protiústavnosti § 37 odst. 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění účinném do dne 30. 6. 2009 (publikovaný pod č. 73/2017 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

Účelem přijetí zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, bylo poskytnout osobám pronásledovaným represívními složkami totalitního státu důkazní materiál pro potřeby řízení o soudních a mimosoudních rehabilitacích, lustracích, majetkových restitucích aj. Vzhledem k veřejnosti těchto řízení bylo nutno chránit osobní údaje dotčených osob (nikoliv pronásledovatelů samotných) jejich anonymizací. Účel napadeného ustanovení zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, je však jiný: je jím zpřístupnění archiválií pocházejících z těchto svazků badatelům pro potřeby poznání minulosti jako předpoklad společenské sebereflexe. Podmínka předchozího souhlasu dotčených osob se zpřístupněním jejich údajů, které takto získané informace obsahují, obecně uplatňovaná podle § 37 odst. 2 a 3 při nahlížení do archiválií mladších třiceti let, jejíž praktické naplnění lze však v daném kontextu sotva reálně očekávat, není s tímto účelem slučitelná; vedla by totiž ve svých důsledcích k deformovanému „odosobnění dějin”, resp. de facto k uzavření takových archiválií. Výjimka z podmínky předchozího souhlasu podle odst. 6 (nyní odst. 11) proto sleduje cíl v demokratické společnosti legitimní ve smyslu čl. 8 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Oba zákony působí vedle sebe, není mezi nimi konkurenční vztah zvláštního a obecného předpisu a přechodné ustanovení § 82 odst. 4 upravuje jejich aplikaci do budoucna ve prospěch zákona posléze uvedeného, při zachování účinků již předtím nastalých podle zákona prvně uvedeného až do uplynutí zmíněné ochranné lhůty.

Ochrana osobních údajů se v režimu zákona o archivnictví přesouvá do fáze jejich dalšího zpracování, kdy badatelé jsou povinni opatřit si, zvláště před zveřejněním takto získaných informací, souhlas dotčených osob. Přiměřenost zásahu do práva na soukromý život a informační sebeurčení, ústavně zaručeného čl. 10 Listiny základních práv a svobod, k němuž dochází v rámci otevřeného režimu podle tohoto zákona, je zajištěna v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ústavně konformním výkladem pojmu „nahlížení”, který znamená zpřístupnění archiválie na základě individuální žádosti badatele pro jeho potřebu, tzn. pouze pro jednotlivý konkrétní případ; nejedná se tedy o „zpřístupnění veřejnosti”. Takový omezující zásah automaticky nezahrnuje oprávnění badatele k dalšímu zpracování získaných informací, je nesrovnatelně méně citelný, než jejich zveřejnění pro neznámý a neomezený počet uživatelů, nedosahuje intenzity poškození lidské důstojnosti, cti a dobrého jména a je vyvážený vůči právu na přístup k informacím, v dané specifické oblasti pak i ospravedlněný významným společenským zájmem na autentickém poznání vlastní minulosti. Předmětné ustanovení zákona o archivnictví neupřednostňuje žádné z dotčených základních práv na úkor druhého způsobem ústavně nepřijatelným.

Přípustnost zásahu do práva na ochranu osobních údajů je ústavním, unijním i mezinárodním lidskoprávním katalogem vázána na účinnou kontrolu dodržování s tím spjatých omezení nezávislým orgánem. Pokud tedy archiv jako správce osobních údajů poruší svou povinnost – uloženou § 5 a 11 zákona o ochraně osobních údajů – nastavit v badatelském řádu a při jeho použití podmínky nahlížení do archiválií způsobem respektujícím tato omezení a vylučujícím neoprávněné zpracování, popř. pokud takto nastavené podmínky poruší badatel, je v první řadě úkolem Úřadu pro ochranu osobních údajů zjednat svou dozorovou činností a uplatněním postihu v případě přestupků a správních deliktů nápravu. Stejnou funkci plní i nástroje moci soudní – civilní žaloba na ochranu osobnosti popř. trestní odpovědnost jednotlivce i právnické osoby za neoprávněné nakládání s osobními údaji. To platí zejména pro ochranu nejintimnější osobní sféry dotčených osob, kam spadají citlivé stigmatizující informace o sexualitě, zdravotním stavu či duševním a mentálním postižení, o nezletilých dětech či obdobně zranitelných osobách, potřeba ochrany jejich soukromí a důstojnosti vyžaduje mimořádnou pozornost.

Částka 28 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. března 2017

Vyhláška č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů

Tato vyhláška stanoví strukturu a formát pro podávání oznámení o činnostech, o majetku a o příjmech a závazcích podle § 9 až 11 zákona o střetu zájmů.

Oznámení se podávají na elektronickém formuláři ve formátu HTML nebo PDF, který je dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Účinnost od 1. září 2017

PŘEHLED OD ČÁSTKY 139/2016 DO ČÁSTKY 2/2017

Částka 139 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. října 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 354/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. února 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Krásné (okres Chrudim) a Ostašov (okres Třebíč).

Částka 147 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. listopadu 2016

Zákon č. 369/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Podle novely zákona o ochraně ovzduší např. obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává závazné stanovisko k umístění, provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle jiného právního předpisu.

Rada obce může za účelem omezení znečištění ovzduší z dopravy na svém území nebo jeho části opatřením obecné povahy vydaným v přenesené působnosti stanovit zónu s omezením provozu silničních motorových vozidel (dále jen „nízkoemisní zóna”), do které mohou vjet pouze

  • silniční motorová vozidla označená emisní plaketou s uvedením příslušné emisní kategorie podle prováděcího právního předpisu,

  • silniční motorová vozidla uvedená v příloze č. 8 k tomuto zákonu a

  • silniční motorová vozidla označená emisní plaketou vydanou v jiném státě, pokud podmínky pro označení silničních motorových vozidel emisní plaketou a podmínky provozu v nízkoemisní zóně v tomto státě jsou obdobné jako podmínky stanovené tímto zákonem; vzory emisních plaket vydaných v jiném státě, s nimiž je povolen vjezd do nízkoemisní zóny podle tohoto zákona, zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

V opatření obecné povahy může být stanoveno, že do nízkoemisní zóny mohou vjet také silniční motorová vozidla, jejichž provozovatel má na území nízkoemisní zóny trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na základě povolení k dlouhodobému pobytu.

V opatření obecné povahy se stanoví území nízkoemisní zóny, emisní kategorie silničních motorových vozidel, které mají do nízkoemisní zóny dovolen vjezd, a způsob označení silničního motorového vozidla. Na průjezdním úseku dálnice nebo silnice lze nízkoemisní zónu stanovit pouze v případě, že na území obce mimo nízkoemisní zónu nebo mimo zastavěné území téže nebo sousední obce existuje jiná dálnice nebo silnice stejné nebo vyšší třídy, po které je možné zajistit obdobné dopravní spojení. Proti návrhu opatření obecné povahy nelze podat námitky. Účinnost opatření obecné povahy lze stanovit nejdříve 12 měsíců ode dne jeho oznámení veřejnou vyhláškou. Obec informuje Ministerstvo životního prostředí o přijetí opatření obecné povahy nejpozději 1 měsíc ode dne jeho oznámení veřejnou vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí vede seznam stanovených nízkoemisních zón způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Pro případy vzniku smogové situace mohou být v opatření obecné povahy stanoveny zvláštní podmínky provozu v nízkoemisní zóně, které spočívají v dodatečném omezení okruhu emisních kategorií silničních motorových vozidel, která mají do nízkoemisní zóny dovolen vjezd po dobu trvání smogové situace.

V opatření obecné povahy může být stanoveno, že do nízkoemisní zóny mohou vjet také silniční motorová vozidla, pro něž byla na žádost jejich provozovatele povolena dočasná nebo trvalá individuální výjimka. O žádosti rozhoduje obecní úřad obce, která stanovila nízkoemisní zónu. Na udělení výjimky není právní nárok. Výjimku lze povolit, prokáže-li žadatel vážný zájem na jejím povolení, který spočívá

  • v nemoci, bezmoci nebo jiném postižení žadatele, který nesplňuje podmínky pro přiznání označení pro osobu těžce zdravotně postiženou,

  • v pracovní době žadatele, která mu neumožňuje přepravovat se hromadnou dopravou,

  • v podnikání žadatele, které by bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno omezením provozu v nízkoemisní zóně, nebo

  • v potřebě zajištění přepravy věcí na kulturní, sportovní, společenskou, vzdělávací nebo výchovnou akci.

Výrobu emisních plaket zajišťuje Státní fond životního prostředí. Distribuci emisních plaket zajišťují obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ministerstvo. Emisní plaketa se vydává za úplatu, jejíž výši stanoví na základě nákladů na výrobu a distribuci emisních plaket prováděcí právní předpis. Polovina z této úplaty je příjmem Státního fondu životního prostředí a polovina je příjmem osoby, která plaketu distribuuje.

Vznikne-li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinností podle § 17 odst. 1, avšak toto porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje, jeho příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených v § 17 odst. 1 a o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle § 17 odst. 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům.

Účinnost od 1. ledna 2017 (s výjimkami)

Zákon č. 370/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Podle novely zákona o pozemních komunikacích např. platí, že v zastavěném území obce mohou být podélně umísťována vedení, kromě případů uvedených v § 36 odst. 3 a za podmínek uvedených v tomto odstavci, i v chodnících a v přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči vegetaci. V případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického řešení, mohou být vedení dále umístěna i ve vozovkách těchto pozemních komunikací.

Obecní úřad

  • rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie,

  • vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Účinnost od 14. prosince 2016

Částka 155 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. listopadu 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 385/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Kozlov (okres Olomouc).

Částka 160 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. prosince 2016

Nález Ústavního soudu ze dne 21. října 2016, sp. zn. Pl. ÚS 5/16, o návrhu na zrušení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky (publikovaný pod č. 393/2016 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že návrh na zrušení ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, se zamítá.

Právní věty nálezu:

  1. Ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství, neukládá Ministerstvu vnitra, aby nesdělovalo žádné důvody nevyhovění žádosti o udělení občanství, nýbrž aby nesdělovalo toliko ty důvody, které vyplývají ze stanovisek Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky, jejichž obsahem je utajovaná informace, podle které žadatel ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty. Přitom je třeba zdůraznit, že proto, aby bylo možno toto omezení akceptovat, musí ohrožení zde uvedených jednotlivých hodnot, které představují bezpečnostní riziko pro stát, dosahovat obdobně vysokého stupně. Pouze v takovém případě se důvod nevyhovění žádosti podrobně nesdělí, ale v odůvodnění rozhodnutí se pouze konstatuje, že k zamítnutí žádosti došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Ve všech ostatních případech nevyhovění žádosti o udělení občanství pro nesplnění podmínek stanovených zákonem o státním občanství se důvody nevyhovění v odůvodnění takového rozhodnutí mají řádně uvádět.
  2. Napadená právní úprava je projevem optimalizace případného protichůdného působení ochranných mechanismů dvou Ústavou chráněných hodnot (právo na spravedlivý proces a bezpečnost státu a jeho základů), kdy by naopak bylo nepřiměřené, pokud by zákon o státním občanství zajistil úplné odůvodnění zamítnutí žádosti z důvodu ohrožení bezpečnosti státu na úkor ochrany bezpečnostních zájmů státu, která by tak musela požadavku takto pojímaného práva na spravedlivý proces bezvýhradně ustoupit. Ústavní soud nepovažuje proto napadené ustanovení za rozporné s čl. 36 odst. 1 Listiny ani s principem materiálního právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy.

Částka 166 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. prosince 2016

Nařízení vlády č. 407/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb.

Podle této novely se úhorem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná orná půda ležící ladem, včetně ploch vyňatých z produkce v souladu s požadavky stanovenými v předpise Evropské unie, která byla v bezprostředně předcházejícím období nejméně po dobu 1 roku vedena v evidenci půdy s kulturou standardní orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, jiná trvalá kultura nebo školka. Úhor vznikne přírodním osemeněním, založením porostu plodiny nebo udržováním bez porostu. Úhor je nejméně jedenkrát ročně sečen, mulčován nebo pasen, včetně sečení nedopasků, a to v době od 1. června do 31. srpna příslušného kalendářního roku. Úhor bez porostu je udržován mechanickou kultivací nebo chemickými prostředky.

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 167 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. prosince 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 412/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Podolí (okres Uherské Hradiště).

Částka 168 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. prosince 2016

Vyhláška č. 413/2016 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Podle novely „matriční” vyhlášky matriční úřad zašle v případě změny matrikáře úřadu s rozšířenou působností v jednom vyhotovení a krajskému úřadu ve dvou vyhotoveních do pěti pracovních dnů vzor jeho podpisu a vzor otisku úředního razítka.

Úřad s rozšířenou působností zašle v případě změny matrikáře krajskému úřadu ve dvou vyhotoveních do pěti pracovních dnů vzor jeho podpisu a vzor otisku úředního razítka.

Krajský úřad zašle v případě změny matrikáře matričního úřadu, úřadu s rozšířenou působností, nebo krajského úřadu Ministerstvu zahraničních věcí v jednom vyhotovení do pěti pracovních dnů vzor jeho podpisu a vzor otisku úředního razítka.

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 169 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. prosince 2016

Nařízení vlády č. 414/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů

Novela nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev zvyšuje odměny za výkon funkce uvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků o 4 %, a dále zvyšuje maximální částky, které lze poskytnout neuvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků (rovněž až o 4 %). Tato novela mění nařízení vlády pouze v přílohách č. 1, č. 2 a č. 3, které stanoví jednotlivé kalkulační prvky (pevné složky a příplatky podle počtu obyvatel) pro výpočet konkrétní výše měsíční odměny člena zastupitelstva.

Účinnost od 1. ledna 2017

Vyhláška č. 415/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí

Tato novela vyhlášky např. stanovuje, že pokud se název části obce ani název ulice neuvádí, před číslem popisným se uvádí text „č.p.”. Před číslem evidenčním se text „č.ev.” uvádí vždy (jedná se o způsob zápisu adresy v registru územní identifikace, adres a nemovitostí).

Změnu údajů o části obce sdělí obec Ministerstvu vnitra bezodkladně po vydání příslušného rozhodnutí. Obec vyhotoví sdělení v elektronické podobě a zašle je spolu s usnesením zastupitelstva obce, kterým bylo rozhodnuto o vzniku, změně nebo zániku části obce, Ministerstvu vnitra. Technické požadavky na formu sdělení zveřejní úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Při vzniku nové části obce sdělí obec Ministerstvu vnitra název nové části obce, dále kód a název obce, o jejíž část se jedná, výčet stavebních objektů, které k nové části obce přísluší, a údaje o definičním bodu části obce. Součástí sdělení je grafická příloha s vyznačením souvislého území, ve kterém část obce leží, na podkladě mapy základního státního mapového díla v měřítku 1 : 10 000 nebo větším či na podkladě digitální mapy veřejné správy. Dochází-li při vzniku nové části obce k přečíslování stavebních objektů, které dosud tvořily jinou část téže obce, zašle obec Ministerstvu vnitra též kopii rozhodnutí o jejich přečíslování. Stavební objekty, kterým se přidělují čísla popisná nebo evidenční v rámci nově vznikající části obce, musí ležet na území příslušné obce.

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 173 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. prosince 2016

Nařízení vlády č. 425/2016 Sb., o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data

Vláda nařizuje podle § 21 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, seznam informací zveřejňovaných jako otevřená data, kterými jsou:

  1. Účetní záznamy obsažené v centrálním systému účetních informací státu podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou účetních záznamů, které jsou zjišťovány a využívány výhradně pro potřeby monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností orgánů veřejné správy a nemají povahu účetních výkazů nebo finančních výkazů
  2. Informace obsažené v celostátním informačním systému o jízdních řádech podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
  3. Informace obsažené v centrální evidenci, v níž se zpracovávají údaje o dotacích, návratných finančních výpomocích a dalších obdobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv a Národního fondu podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
  4. Informace obsažené v centrální evidenci volných pracovních míst podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
  5. Informace obsažené v evidenci agentur práce podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
  6. Informace obsažené v registru poskytovatelů sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
  7. Informace obsažené v seznamu fyzických osob, podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku, podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů
  8. Informace obsažené v seznamu o osobách zapsaných v České republice ve veřejném rejstříku zveřejňovaném Ministerstvem financí podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů
  9. Informace obsažené v evidenci obsazovaných služebních míst podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
  10. Metadata smluv obsažená v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů
  11. Informace obsažené v informačním systému o veřejných zakázkách podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Účinnost od 1. ledna 2017 (s výjimkou bodu 2, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2018)

Částka 177 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. prosince 2016

Vyhláška č. 435/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky např. stanovuje, že doba uložení datové zprávy v datové schránce činí

  1. 90 dnů ode dne, kdy se do datové schránky přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění k dokumentu obsaženému v datové zprávě přístup,
  2. 90 dnů ode dne, kdy bylo do datové schránky přistoupeno prostřednictvím elektronického systému spisové služby nebo jiné elektronické aplikace s užitím certifikátu,
  3. 3 roky ode dne, kdy byla datová zpráva dodána do datové schránky, nedojde-li k přístupu do datové schránky podle písmene a) nebo b).

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 181 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. prosince 2016

Nařízení vlády č. 446/2016 Sb., o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v období do 31. prosince 2017

K plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti s cílem ochránit životy, zdraví a majetek osob v souvislosti se střežením areálu muničních skladů Květná se povolává nejvýše 84 vojáků v činné službě. Vojáci v činné službě plní příslušné úkoly pod velením příslušníka Policie České republiky.

Účinnost od 1. ledna 2017 (pozbytí platnosti uplynutím dne 31. prosince 2017)

Částka 183 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2016

Zákon č. 456/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Podle přechodných ustanovení novely zákona o evidenci obyvatel platí, že:

  1. Krajský úřad v přenesené působnosti ve spolupráci s obecními úřady a úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud vykonávají státní správu podle zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a se zvláštní matrikou (dále jen „obecní úřad”) v územním obvodu kraje poskytne do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení Ministerstvu vnitra seznam obecních úřadů v územním obvodu kraje, s jejichž adresou sídla je shodná adresa, na níž se lze při splnění podmínky podle § 10 odst. 6 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlásit k trvalému pobytu.
  2. Ministerstvo vnitra na základě seznamů obecních úřadů podle bodu 1 vytvoří jmenné seznamy občanů s trvalým pobytem na adrese sídla obecního úřadu a do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tyto seznamy poskytne dotčeným obecním úřadům.
  3. Obecní úřad v přenesené působnosti ve jmenném seznamu poskytnutém Ministerstvem vnitra podle bodu 2 označí občany, kteří mají mít podle § 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, údaj o adrese trvalého pobytu označený jako adresu úřadu, a do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne tento seznam obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
  4. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti u občanů označených v seznamu podle bodu 3 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona označí v informačním systému evidence obyvatel údaj o adrese místa trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako adresu úřadu.
  5. Ministerstvo vnitra v případě obecních úřadů neuvedených v seznamu podle bodu 1 označí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v informačním systému evidence obyvatel u občanů s trvalým pobytem na adrese sídla obecního úřadu údaj o adrese místa trvalého pobytu v souladu s § 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako adresu úřadu.

Účinnost od 1. června 2017 (s výjimkami)

Částka 184 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. prosince 2016

Zákon č. 457/2016 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2017

Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2017 (dále jen „státní rozpočet”) se stanoví částkou 1 249 272 037 180 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 309 272 037 180 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 60 000 000 000 Kč.

Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 140 548 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotace a příspěvky v celkové výši 8 190 527 028 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 906 192 600 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu.

Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu.

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 185 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. prosince 2016

Zákon č. 458/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Podle první novely zákona o obchodních korporacích platí, že neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada tři členy. Počet členů dozorčí rady musí být dělitelný třemi, jde-li o společnost s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru.

Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak. Jde-li o společnost s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru, volí dvě třetiny členů dozorčí rady valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti. Stanovy mohou určit vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci, avšak tento počet nesmí být větší, než počet členů volených valnou hromadou; mohou rovněž určit, že zaměstnanci volí část členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců společnosti.

Právo volit členy dozorčí rady mají pouze zaměstnanci, kteří jsou ke společnosti v pracovním poměru. Člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci může být zaměstnanci odvolán.

Přechodné ustanovení novely zákona stanoví, že společnost s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru uvede ujednání stanov a složení dozorčí rady do souladu s tímto zákonem do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Neučiní-li tak, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

Účinnost od 14. ledna 2017

Zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony

První novela občanského zákoníku např. stanoví, že nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.

Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let.

Uplynutím doby omezení svéprávnosti právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.

Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

Spoluvlastník se může vzdát předkupního práva podle § 1124 s účinky pro své právní nástupce. Jde-li o nemovitou věc zapsanou do veřejného seznamu, vzdání se předkupního práva se do něj zapíše.

Zemře-li nájemce, nájem bytu zvláštního určení skončí a pronajímatel vyzve členy nájemcovy domácnosti, kteří v bytě žili ke dni smrti nájemce a nemají vlastní byt, aby byt vyklidili nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží. Nejsou-li v bytě takové osoby, pronajímatel vyzve nájemcovy dědice, aby byt vyklidili nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží.

Pokud v bytě zvláštního určení žila ke dni smrti nájemce osoba zdravotně postižená nebo osoba, která dosáhla věku sedmdesáti let, která žila s nájemcem nejméně jeden rok ve společné domácnosti a nemá vlastní byt, přejde na ni nájem ke dni smrti nájemce, pokud se pronajímatel s touto osobou nedohodnou jinak.

Nájem bytu zvláštního určení může pronajímatel vypovědět pouze s předchozím souhlasem toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, popřípadě jeho právního nástupce.

Účinnost od 30. prosince 2016 (s výjimkami)

Částka 186 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. prosince 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 466/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Kly (okres Mělník).

Částka 2 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. ledna 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 9/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Josefov (okres Sokolov) a Dobrovíz (okres Praha-západ).

PŘEHLED OD ČÁSTKY 101/2016 DO ČÁSTKY 134/2016

Částka 101 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. srpna 2016

Vyhláška č. 261/2016 Sb., o tabákových výrobcích

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

  • způsob poskytování informací o tabákových výrobcích,

  • požadavky na vzhled, vlastnosti, obsah, složení a způsob uvádění tabákových výrobků na trh,

  • maximální úrovně emisí cigaret,

  • umístění a vlastnosti jedinečného identifikátoru a rozsah údajů v něm obsažených,

  • umístění a vlastnosti bezpečnostního prvku,

  • zakázané prvky a rysy tabákových výrobků a jejich jednotkových a zvláštních balení,

  • informace týkající se odvykání kouření a skupiny kombinovaných zdravotních varování,

  • rozsah, lhůty, způsob informování a způsob nakládání s informacemi při uvádění tabákových výrobků na trh,

  • prioritní seznam přísad, rozsah, prvky, způsob zpracování, zaměření a způsob předložení studie pro přísady uvedené v prioritním seznamu a rozsah, lhůtu a způsob předložení zprávy o výsledku studie pro přísady uvedené v prioritním seznamu,

  • rozsah údajů požadovaných pro registraci před zahájením uvádění tabákových výrobků na trh formou přeshraničního prodeje na dálku a způsob provedení této registrace,

  • seznam zakázaných látek, které nesmí obsahovat tabákové výrobky uváděné na trh,

  • rozsah, lhůtu a způsob informování o novém tabákovém výrobku,

  • druhy tabákových výrobků a jejich členění na skupiny a podskupiny.

Účinnost od 7. září 2016

Částka 102 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. srpna 2016

Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Euratom”) a Evropské unie zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Euratomu a Evropské unie a upravuje

  • podmínky mírového využívání jaderné energie,

  • podmínky vykonávání činností v rámci expozičních situací,

  • nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem,

  • schvalování typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva,

  • monitorování radiační situace,

  • zvládání radiační mimořádné události,

  • podmínky zabezpečení jaderného zařízení, jaderného materiálu a zdroje ionizujícího záření,

  • požadavky k zajištění nešíření jaderných zbraní a

  • výkon státní správy v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření..

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 103 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. srpna 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 267/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. února 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Lechovice (okres Znojmo).

Nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2016, sp. zn. Pl. ÚS 18/16, o návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Všeň č. 2 ze dne 30. 6. 2015, o místní úpravě provozu na veřejně přístupových účelových komunikací v územním obvodu obce Všeň (publikovaný pod č. 268/2016 Sb.)

Ústavní soud výše uvedenou obecně závaznou vyhlášku obce Všeň zrušil dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Právní věta nálezu:

Veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů jejího vlastníka, může v rámci výkonu přenesené působnosti podle § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, na žádost vlastníka a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností; obec tak proto nemůže učinit formou obecně závazné vyhlášky, a to ani tehdy, pokud jsou účelové komunikace v jejím vlastnictví.

Částka 106 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. srpna 2016

Vyhláška č. 272/2016 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů

Účinnost od 1. září 2016

Částka 109 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. září 2016

Vyhláška č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních

Tato vyhláška upravuje požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, a dále stanovuje výjimky, za nichž lze v odůvodněných případech nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny, které nesplňují požadavky stanovené touto vyhláškou, pokud se nejedná o nabízení k prodeji nebo prodej žákům do splnění povinné školní docházky. Tato vyhláška se nevztahuje na školní stravování.

Ve školách a školských zařízeních lze nabízet k prodeji, prodávat potraviny nebo umísťovat reklamu na potraviny, které splňují požadavky stanovené v příloze této vyhlášky a které

  • neobsahují sladidla vyjma žvýkaček bez cukru, nebo kofein, nejde-li o čaj a nealkoholické nápoje s čajovým extraktem,

  • neobsahují trans mastné kyseliny pocházející z částečně ztužených tuků, nebo

  • nejsou energetickým nebo povzbuzujícím nápojem nebo potravinou určenou pro sportovce nebo pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu.

Ve školách a školských zařízeních lze dále nabízet k prodeji, prodávat nebo umísťovat reklamu na

  • nezpracované ovoce a nezpracovanou zeleninu, kterými se rozumí ovoce a zelenina, které neprošly žádnou úpravou, jejímž důsledkem je podstatná změna původního stavu; za takové úpravy se nepovažuje omytí, loupání, okrajování, dělení, krájení, blanšírování, drcení, mělnění nebo balení, nebo

  • ovocné a zeleninové šťávy a nektary bez přidaného cukru, kterým se rozumí všechny monosacharidy a disacharidy s energetickou hodnotou vyšší než 3,5 kcal/g pocházející z jiných zdrojů než ovoce a zelenina a mléčné výroby, pokud jde o mléčný cukr; za přidaný cukr se považují rovněž cukry obsažené v potravinách, zejména med, slad, melasa, veškeré sirupy, nebo dvakrát a více koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy, jsou-li použity pro své sladivé vlastnosti.

Účinnost od 20. září 2016

Částka 110 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. září 2016

Nařízení vlády č. 283/2016 Sb., o stanovení prioritních dopravních záměrů

Prioritní dopravní záměry jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

Prioritní dopravní záměry, u nichž oznamovatel v podkladu obsahujícím popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví uvede i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí, jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

Účinnost od 12. září 2016

Částka 111 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. září 2016

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 288/2016 Sb., o zveřejnění seznamu států, do nichž lze překročit vnější hranici s občanským průkazem

Ministerstvo zahraničních věcí podle § 3 odst. 1 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že v seznamu států, do nichž lze ode dne publikace tohoto sdělení ve Sbírce zákonů překročit vnější hranici s občanským průkazem, jsou zařazeny tyto státy: Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Makedonská republika, Moldavská republika (občanské průkazy ve formátu ID1 a ID2), Srbská republika.

Částka 112 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. září 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 291/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. února 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Závist (okres Blansko).

Sdělení Ministerstva vnitra č. 292/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. února 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Lančov (okres Znojmo).

Částka 115 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. září 2016

Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie

  • některé postupy poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru,

  • některé požadavky na služby vytvářející důvěru,

  • působnost Ministerstva vnitra v oblasti služeb vytvářejících důvěru a

  • sankce za porušení povinností v oblasti služeb vytvářejících důvěru.

Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru uchovává po dobu 10 let dokumenty související s vydáváním

  • kvalifikovaných certifikátů pro elektronické podpisy nebo elektronické pečetě,

  • kvalifikovaných certifikátů pro autentizaci internetových stránek a

  • kvalifikovaných elektronických časových razítek.

K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým právně jedná,

  • stát, územní samosprávný celek (obec, kraj), právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem (dále jen „veřejnoprávní podepisující”), nebo

  • osoba neuvedená v předchozí odrážce při výkonu své působnosti.

K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti.

Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

Nestanoví-li jiný právní předpis jako náležitost právního jednání obsaženého v dokumentu podpis nebo tato náležitost nevyplývá z povahy právního jednání, veřejnoprávní podepisující a jiná právnická osoba, jedná-li při výkonu své působnosti, zapečetí dokument v elektronické podobě kvalifikovanou elektronickou pečetí.

K pečetění elektronickou pečetí lze použít pouze uznávanou elektronickou pečeť, pečetí-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti.

Uznávanou elektronickou pečetí se rozumí zaručená elektronická pečeť založená na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť nebo kvalifikovaná elektronická pečeť.

Účinnost od 19. září 2016

Částka 117 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. září 2016

Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů

Tento zákon upravuje práva a povinnosti související s vytvořením, užíváním a provozem centrální evidence účtů jako jednoho z prostředků sloužících k odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů, zajištění významných hospodářských a finančních zájmů a bezpečnosti České republiky nebo Evropské unie.

Zřizuje se centrální evidence o účtech vedených bankami, zahraničními bankami, které vykonávají svou činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, a spořitelními a úvěrními družstvy pro jejich klienty.

Správcem centrální evidence účtů je Česká národní banka.

Účinnost od 6. října 2016 (s výjimkami)

Zákon č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Podle novely zákona č. 424/1991 Sb. např. mohou strana a hnutí založit nebo být členem jednoho politického institutu; politickým institutem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v oblasti

  • rozvoje demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv,

  • rozvoje občanské společnosti a společenské soudržnosti,

  • podpory aktivní účasti občanů na veřejném životě,

  • zlepšení kvality politické kultury a veřejné diskuse, nebo

  • přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci.

Politický institut musí způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňovat veškeré výsledky své činnosti, jejichž povaha to umožňuje. Politický institut nesmí vykonávat činnost školy nebo školského zařízení podle školského zákona ani působit jako vysoká škola podle zákona o vysokých školách.

Příspěvek na podporu činnosti politického institutu lze poskytnout, má-li politický institut zapsaný status veřejné prospěšnosti. Příspěvek na podporu činnosti politického institutu nelze použít na financování volební kampaně strany nebo hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta.

Účetní závěrky stran a hnutí musejí být ověřeny auditorem podle zákona o auditorech. Auditora určí statutární orgán strany nebo hnutí; téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let.

Strany a hnutí a politické instituty používají ke své činnosti pouze finanční prostředky vedené na účtech u banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz nebo u pobočky zahraniční banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky. To neplatí, jde-li o výdaje nepřevyšující částku 5 000 Kč; tyto výdaje lze hradit v hotovosti.

Strany a hnutí a politické instituty vedou oddělené účty pro

  • příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění,

  • plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu ke straně a hnutí a politickému institutu,

  • financování volebních kampaní za podmínek stanovených volebními zákony,

  • ostatní příjmy a výdaje.

Zřizuje se Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad”) se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí v zákonem stanoveném rozsahu. Úřad je účetní jednotkou. Úřad tvoří předseda Úřadu, 4 členové Úřadu a další zaměstnanci státu v něm zařazení. Předseda Úřadu a členové Úřadu jsou zaměstnanci státu zařazení v Úřadu. Předsedovi Úřadu přísluší plat jako předsedovi výboru Poslanecké sněmovny. Členovi Úřadu přísluší plat jako místopředsedovi výboru Poslanecké sněmovny. Předsedu Úřadu jmenuje a odvolává prezident republiky. Předsedu Úřadu jmenuje prezident republiky ze dvou kandidátů, z nichž jednoho navrhuje Poslanecká sněmovna a jednoho navrhuje Senát. Předseda Úřadu je jmenován na dobu 6 let a nemůže být jmenován na více než 2 po sobě jdoucí funkční období.

Účinnost od 1. ledna 2017 (s výjimkami)

Částka 123 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. září 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 315/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. února 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Jarpice (okres Kladno) a Držovice (okres Prostějov).

Částka 125 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. října 2016

Zákon č. 320/2016 Sb., o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje postavení, působnost a organizaci Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen „Úřad”) a právní poměry při zaměstnávání některých fyzických osob zařazených v Úřadu. Zřizuje se Úřad se sídlem v Praze.

Úřad je ústředním správním úřadem pro

  • užívání drážní a letecké dopravní infrastruktury a přístup k této infrastruktuře,

  • užívání zařízení služeb na drážní dopravní infrastruktuře a přístupu k těmto zařízením,

  • cenovou kontrolu v oblasti užívání drážní dopravní infrastruktury a zařízení služeb podle zákona upravujícího působnost orgánů České republiky v oblasti cen a

  • poskytování podpory provozování evropské služby elektronického mýtného.

Úřad je při výkonu své působnosti nezávislý, postupuje nestranně a řídí se přitom pouze zákony a jinými právními předpisy.

Účinnost od 1. prosince 2016 (s výjimkami)

Částka 126 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. října 2016

Zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku

Novela zákona o daních z příjmů mj. stanovuje, že správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním v případě, že

  • má důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a nejsou mu známy skutečnosti, které by nárůst jmění, spotřebu nebo jiné vydání ozřejmovaly, a

  • po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč.

Správce daně ve výzvě k prokázání příjmů uvede své pochybnosti způsobem, který umožňuje poplatníkovi, aby se k nim vyjádřil a předložil důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností.

Poplatník je povinen prokázat skutečnosti požadované ve výzvě k prokázání příjmů, ledaže prokáže, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně.

Správce daně poplatníka vyzve k podání prohlášení o majetku, pokud

  • nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů,

  • informace potřebné ke zjištění stavu jmění nelze získat jiným způsobem, nebo je lze získat pouze s nepoměrnými obtížemi a

  • správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 000 000 Kč.

Poplatník je povinen podat prohlášení o majetku ve lhůtě 60 dnů od oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku; tuto lhůtu lze prodloužit.

Poplatník není v prohlášení o majetku povinen uvést

  • movitou věc, jejíž hodnota nepřesahuje 100 000 Kč, nebo

  • peněžitý dluh nepřesahující 100 000 Kč.

Účinnost od 1. prosince 2016

Zákon č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony

Například novela zákona o volbách do Parlamentu České republiky upravuje nově otázky volebního účtu, financování volební kampaně, výdaje na volební kampaň (které nesmí přesáhnout pro volby do Poslanecké sněmovny částku 90 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, pro volby do Senátu částku 2 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každého kandidáta, účastní-li se pouze prvního kola voleb, nebo částku 2 500 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastní-li se kandidát prvního i druhého kola voleb), zveřejnění údajů o financování volební kampaně, dohled nad financováním volební kampaně, atd.

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 129 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. října 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 331/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. února 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Černá u Bohdanče (okres Pardubice).

Částka 131 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. října 2016

Nález Ústavního soudu ze dne 7. června 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/16, o návrhu na zrušení čl. 2 odst. 2 písm. e) obecně závazné vyhlášky města Chrastava č. 2/2014, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích, kterou se stanovuje kratší doba nočního klidu, výjimečné případy, ve kterých lze rozhodnutím vymezit dobu nočního klidu kratší, a vymezují činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek v obci, včetně omezení těchto činností (publikovaný pod č. 335/2016 Sb.)

Ústavní soud výše uvedené ustanovení obecně závazné vyhlášky města Chrastava zrušil dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Právní věta nálezu:

Vymezení výjimečných případů, kdy je doba nočního klidu stanovena dobou kratší než stanoví zákon nebo není stanovena vůbec, nelze vázat na konkrétního pořadatele akce, byť by jím byla obec samotná.

Částka 134 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. října 2016

Nařízení vlády č. 342/2016 Sb., o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu

Toto nařízení stanoví příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu (dále jen „příspěvek”) a podmínky a způsob jeho poskytování.

Příspěvek poskytuje z prostředků státního rozpočtu Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

  • určenou těžební společností právnická osoba zabývající se těžbou uhlí nebo uranu, uvedená v příloze č. 1 k tomuto nařízení,

  • restrukturalizací částečné uzavření provozu nebo ukončení části činnosti určené těžební společnosti,

  • útlumem činnosti snižování těžby nebo její ukončení.

Příspěvek se poskytuje měsíčně ve výši

  • 8 000 Kč, pokud se jedná o zaměstnance určené těžební společnosti s převažujícím výkonem práce v podzemí hlubinného dolu, nebo

  • 5 300 Kč, pokud se jedná o zaměstnance určené těžební společnosti s převažujícím výkonem práce mimo podzemí hlubinného dolu.

Nestanoví-li toto nařízení jinak, příspěvek se poskytuje po dobu

  • 3 měsíců, jestliže pracovní poměr oprávněné osoby k určené těžební společnosti trval méně než 5 let, nebo

  • 6 měsíců, jestliže pracovní poměr oprávněné osoby k určené těžební společnosti trval alespoň 5 let; za každý další rok nepřetržitého trvání pracovního poměru k určené těžební společnosti se poskytování příspěvku prodlužuje o 3 měsíce, nejvýše však o 30 měsíců.

Nárok na příspěvek vzniká dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru oprávněné osoby u určené těžební společnosti.

Účinnost od 1. prosince 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 344/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. února 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Županovice (okres Příbram).

PŘEHLED OD ČÁSTKY 66/2016 DO ČÁSTKY 100/2016

Částka 66 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. června 2016

Nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje

  • finanční limity pro určení nadlimitní veřejné zakázky,

  • částky pro účely možnosti vyčlenění jednotlivé části veřejné zakázky, která nemusí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

Podle tohoto nařízení vlády tak např. činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky 3 686 000 Kč (není-li stanoveno jinak). Finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na dodávky nebo pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky v oblasti obrany nebo bezpečnosti činí 11 413 000 Kč.

Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce činí 142 668 000 Kč.

Částka pro jednotlivou část veřejné zakázky, která nemusí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky podle § 18 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, činí

  • 2 184 000 Kč v případě dodávek nebo služeb,

  • 27 305 000 Kč v případě stavebních prací.

Účinnost od 1. října 2016

Nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje stanovení závazných zadávacích podmínek při zadávání veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem je pořízení silničního vozidla kategorie N1, N2, N3, M1, M2 nebo M3 podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Zadavatel při stanovení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je pořízení silničních vozidel kategorie N1, N2, N3, M1, M2 nebo M3, zohlední za podmínek stanovených tímto nařízením energetické a ekologické dopady provozu vozidel za dobu jejich životnosti. Těmito dopady se pro účely tohoto nařízení rozumí spotřeba energie, vyprodukované emise oxidu uhličitého (CO2), oxidů dusíku (NOx), uhlovodíků jiných než metan (NMHC) a pevných částic.

Zadavatel není povinen stanovit maximální spotřebu pohonných hmot v případě veřejných zakázek na dodávky vozidel kategorie N1 a M1, pokud jsou předmětem

  • vozidla zvláštního určení podle vyhlášky o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, nebo

  • vozidla s alternativním pohonem, jejichž alespoň jedním alternativním palivem nebo zdrojem energie jsou zkapalněné ropné plyny (LPG), stlačený zemní plyn (CNG), zkapalněný zemní plyn (LNG), směsné motorové palivo s obsahem biosložky nejméně 50 %, čisté biopalivo, vodík nebo elektrická energie.

Náklady životního cyklu u vozidel kategorie M1 nebo N1 stanoví zadavatel za dobu jejich životnosti součtem

  • nabídkové ceny, případně i ostatních pořizovacích nákladů stanovených zadavatelem,

  • peněžní hodnoty provozních nákladů na spotřebu energie podle a

  • peněžní hodnoty provozních nákladů na emise CO2, NOx, NMHC a pevných částic.

Účinnost od 1. října 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 176/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 5. listopadu 2016 nové volby do Zastupitelstva obce Újezd u Plánice (okres Klatovy).

Částka 68 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. června 2016

Zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

Novela školského zákona např. stanoví, že zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 2. května do 16. května. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým.

Od 1. září 2017 bude platit, že do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně čtvrtého roku věku (od 1. září 2018 nejméně třetího roku věku a od 1. září 2020 nejméně druhého roku věku), pokud mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu nebo jsou umístěné v tomto obvodu v dětském domově, a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku. Pro uvedené účely obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod mateřské školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu seznam dětí. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.

Za lesní mateřskou školu se považuje mateřská škola, ve které vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Zázemí lesní mateřské školy nesmí být stavbou.

Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinné předškolní vzdělávání vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením.

Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. Dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu (dále jen „spádová mateřská škola”), pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání. Je-li dítě přijato do jiné než spádové mateřské školy, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové mateřské školy.

Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy.

Přestupky na úseku školství a výchovy mládeže se z dosavadního § 31 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, přesouvají do § 182a školského zákona.

Účinnost od 1. září 2016 (s výjimkami)

Částka 70 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. června 2016

Zákon č. 183/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim přehodnocuje okruh trestných činů, za které může být právnická osoba trestně postižitelná. Novela zákona přichází s koncepční změnou v dosavadním přístupu k úpravě této otázky, kdy právnické osoby nebudou trestně odpovědné za vyjmenované trestné činy, ale budou odpovědné za veškeré trestné činy s výjimkou těch, u kterých to zákon výslovně vyloučí (tj. místo pozitivního výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně stíhána, zákon nově obsahuje negativní výčet trestných činů, jejichž spáchání nebude možné právnické osobě přičítat).

Konkrétně se trestnými činy pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou trestných činů zabití (§ 141 trestního zákoníku), vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku), účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku), rvačky (§ 158 trestního zákoníku), soulože mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku), dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku, vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 trestního zákoníku), osvobození vězně (§ 338 trestního zákoníku), násilného překročení státní hranice (§ 339 trestního zákoníku), vzpoury vězňů (§ 344 trestního zákoníku), nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), opilství (§ 360 trestního zákoníku), proti branné povinnosti uvedených ve zvláštní části hlavě jedenácté trestního zákoníku, vojenských uvedených ve zvláštní části hlavě dvanácté trestního zákoníku a použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku).

Účinnost od 1. prosince 2016

Zákon č. 184/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

Podle novely zákona zasílají orgány ochrany zemědělského půdního fondu údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, včetně údajů o odvodech za odnětí do evidence odnětí zemědělské půdy vedené Ministerstvem životního prostředí prostřednictvím k tomu určené elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanoveném Ministerstvem životního prostředí. Údaje z rozhodnutí o souhlasu s odnětím a údaje z rozhodnutí o odvodech zasílají do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, údaje z rozhodnutí, jehož podkladem je souhlas s odnětím, do 7 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Novela doplňuje případy, kdy se nestanoví odvody za trvale odňatou půdu, jde-li o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, a to např. pro registrovaný významný krajinný prvek nebo přechodně chráněnou plochu; změnu druhu pozemku na druh pozemku lesní pozemek se způsobem využití pozemek určený k plnění funkcí lesa, s výjimkou půdy v I. a II. třídě ochrany; vodní nádrže; stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků.

Účinnost od 28. června 2016

Zákon č. 185/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona stanoví, že Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle

  • tohoto zákona,

  • zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (tj. zákon č. 428/2012 Sb.),

  • zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a

  • zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

Státní pozemkový úřad zajišťuje činnosti související s aktualizací a vedením celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek; správu této databáze zajišťuje Ministerstvo zemědělství.

Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen „rezerva”), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k

  • výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu a

  • uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.

Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy zajišťuje Státní pozemkový úřad zejména směnou a koupí. Celková výměra části rezervy sloužící k výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu nesmí klesnout pod 50 000 ha.

Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v jejím katastrálním území v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, který je pravomocným rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění stavbou ve prospěch této obce.

Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho nezbytnou oddělenou část v podobě parcely v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určený pro projekty rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení tohoto pozemku nepožádala obec.

Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí,

  • zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku, a

  • zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem.

Účinnost od 1. srpna 2016 (s výjimkami)

Částka 71 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. června 2016

Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách

Tento zákon upravuje hazardní hry a jejich druhy, podmínky jejich provozování, opatření pro zodpovědné hraní a působnost správních orgánů v oblasti provozování hazardních her.

Tento zákon se vztahuje na provozování hazardních her na území České republiky. Hazardní hra provozovaná dálkovým přístupem prostřednictvím internetu se považuje za provozovanou na území České republiky, je-li i jen z části zaměřena nebo cílena mimo jiné na osoby, které mají bydliště na území České republiky.

Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí na smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému, na jinou smlouvu, jejímž předmětem je investiční nástroj podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo na smlouvu, jejímž předmětem je pojištění.

Hazardní hrou se rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.

Tento zákon upravuje tyto druhy hazardních her: loterii, kursovou sázku, totalizátorovou hru, bingo, technickou hru, živou hru, tombolu, turnaj malého rozsahu.

Obec může vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které stanoví, že bingo, technická hra, živá hra nebo turnaj malého rozsahu mohou být provozovány pouze na místech a v čase určených obecně závaznou vyhláškou, nebo stanoví, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování těchto hazardních her zakázáno, anebo stanoví, že provozování těchto hazardních her je na celém území obce zcela zakázáno. Obec je povinna bez zbytečného odkladu zaslat Ministerstvu financí tuto obecně závaznou vyhlášku, nejpozději však do 5 kalendářních dnů ode dne jejího vyhlášení.

K provozování binga, technické hry a živé hry je nutné mít povolení k umístění herního prostoru, jež uděluje v přenesené působnosti obecní úřad obce, v jejímž územním obvodu se má nacházet herní prostor, ve kterém mají být příslušné hazardní hry provozovány.

Hazardní hry se ohlašují obecnímu úřadu obce, na jejímž území má být hazardní hra provozována, a to nejméně 30 dní přede dnem předpokládaného zahájení provozování hazardní hry.

Účinnost od 1. ledna 2017 (s výjimkami)

Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her

Poplatníkem daně z hazardních her je

  • držitel základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je takového povolení potřeba, nebo

  • ohlašovatel hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je potřeba ohlášení.

Předmětem daně z hazardních her je provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry, pokud

  • je k provozování této hry potřeba základní povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebo

  • tato hra má být podle zákona upravujícího hazardní hry ohlášena.

V případě sdílené loterie se za provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry považuje rovněž přijímání vkladů ze sdílené herní jistiny a poskytování výher do sdílené herní jistiny.

V případě hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti jiné osobě, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad, a která nemá bydliště na území České republiky, se za provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry považuje rovněž provozování pro tuto osobu.

Sazba daně z hazardních her činí

  • 23 % pro dílčí základ daně z loterií, z kursových sázek, z totalizátorových her, z bing, z živých her, z tombol a z turnajů malého rozsahu,

  • 35 % pro dílčí základ daně z technických her.

Účinnost od 1. ledna 2017 (s výjimkou)

Zákon č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her

Tento změnový zákon novelizuje celkem 19 zákonů. Jedním z nich je i zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, který v § 17c nově upravuje oprávnění strážníka obecní policie ke vstupu, a to tak, že např. strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat v živnostenské provozovně, v herně, kasinu a dalších prostorách, kde jsou provozovány hazardní hry, v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky. Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, také tehdy, lze-li mít důvodně za to, že se zde hazardní hry účastní osoba mladší 18 let.

Účinnost od 1. ledna 2017 (s výjimkou)

Částka 72 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. června 2016

Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic)

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie ochranu státních hranic České republiky (dále jen „hranice”) proti jejich nedovolenému překračování a vymezuje působnost Ministerstva vnitra a Policie České republiky v této oblasti státní správy.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

  • členským státem stát, který uplatňuje Schengenský hraniční kodex v plném rozsahu,

  • vnějším letem let z území členského státu na území jiného než členského státu, let z území jiného než členského státu na území členského státu nebo let s mezipřistáním na území jiného než členského státu.

Hraničním přechodem je prostor na mezinárodním letišti určený k překračování vnějších hranic.

Vláda může opatřením obecné povahy dočasně znovu zavést ochranu vnitřních hranic. Toto opatření obecné povahy stanoví časový a územní rozsah dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic a způsob provádění ochrany vnitřních hranic. Opatření obecné povahy může dále stanovit, že vnitřní hranice lze překračovat pouze v místě a v době v něm určených.

Účinnost od 1. srpna 2016 (s výjimkou)

Částka 81 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. července 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 210/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 5. listopadu 2016 nové volby do Zastupitelstva obce Kroučová (okres Rakovník).

Částka 82 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. července 2016

Vyhláška č. 214/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, ve znění vyhlášky č. 340/2003 Sb.

Novela vyhlášky stanoví, že pokud byl v řízení o přestupcích přibrán znalec, zvyšuje se paušální částka podle § 1 odst. 1 (tj. 1 000 Kč) o 2 500 Kč; byl-li přibrán znalec z oboru dopravy nebo oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie nebo toxikologie, zvyšuje se paušální částka podle § 1 odst. 1 o 5 000 Kč. Bylo-li k podání znaleckého posudku přibráno více znalců, může paušální částka nákladů řízení po zvýšení podle tohoto ustanovení činit nejvýše 10 000 Kč.

Účinnost od 15. července 2016

Částka 87 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. července 2016

Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv je úředním listem, ve kterém se vyhlašuje závazné znění právního předpisu, mezinárodní smlouvy nebo jiného aktu stanoveného tímto nebo jiným zákonem. Sbírka zákonů a mezinárodních smluv se vede v elektronické podobě a v listinné podobě. Elektronická i listinná podoba Sbírky zákonů a mezinárodních smluv mají stejné právní účinky. Vydavatelem Sbírky zákonů a mezinárodních smluv je Ministerstvo vnitra.

Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se vyhlašují ústavní zákon, zákon, zákonné opatření Senátu, nařízení vlády, prováděcí právní předpis vydaný ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou, pokud jiný právní předpis nestanoví jiný postup jeho vyhlášení. Prováděcí právní předpis vydaný ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou, který se vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, se označuje názvem „vyhláška”.

Název „Sbírka zákonů a mezinárodních smluv” je dovoleno užívat pouze pro Sbírku zákonů a mezinárodních smluv a elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv podle tohoto zákona. Při citaci aktů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se užívá zkratky „Sb.”.

Elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv je informačním systémem veřejné správy. Správcem elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv je Ministerstvo vnitra.

Prostřednictvím elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv se vede

  • Sbírka zákonů a mezinárodních smluv v elektronické podobě a zpřístupňuje se veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup,

  • databáze informací o aktech a zpřístupňuje se veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Databáze informací o aktech obsahuje vydavatelem ověřené texty zejména

  • platných právních předpisů a aktů mezinárodního práva vyhlášených ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv anebo v předcházející obdobné sbírce, právních předpisů, které novelizovaly platné právní předpisy, a právních předpisů novelizovaných platnými právními předpisy (včetně všech jejich časových verzích),

  • právních předpisů, které pozbyly platnosti a byly vyhlášeny po 4. dubnu 1945 ve Sbírce zákonů nebo v předcházející obdobné sbírce, a právních předpisů, které byly těmito právními předpisy novelizovány nebo zrušeny (včetně všech jejich časových verzích),

  • jiných aktů vyhlášených po 4. dubnu 1945 ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv anebo v předcházející obdobné sbírce,

  • stejnopisů Sbírky zákonů nebo předcházející obdobné sbírky vydávané po 4. dubnu 1945 a Sbírky mezinárodních smluv.

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv se vede v částkách. Každá částka obsahuje jeden vyhlašovaný akt. Je-li vyhlašovaným aktem novela právního předpisu, uvede se text právního předpisu ve znění novely v příloze částky; text právního předpisu ve znění novely je také závazným zněním. Existuje-li vzhledem ke změnám, které doposud nenabyly účinnosti, více platných znění ustanovení právního předpisu, uvedou se v textu právního předpisu ve znění novely všechna tato platná znění spolu s údajem o platnosti a účinnosti každého z nich.

Akty se označují od počátku kalendářního roku arabskými čísly v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku.

Záhlaví částky obsahuje text „Sbírka zákonů a mezinárodních smluv”, velký státní znak a označení aktu. Záhlaví částky dále obsahuje např.

  • datum a čas, kdy je částka zpřístupněna v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, nebo

  • datum, kdy je částka rozeslána v listinné podobě.

Právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nabývá platnosti jeho vyhlášením. Není-li stanoven pozdější den nabytí účinnosti, právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nabývá účinnosti počátkem patnáctého dne následujícího po dni jeho vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze stanovit výjimečně dřívější den nabytí účinnosti, nejdříve však počátkem dne následujícího po dni jeho vyhlášení; vyhlašuje-li se nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav nebo vydává-li se právní předpis v souvislosti s ním, lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením.

Obecní úřad, úřad městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, úřad městské části hlavního města Prahy, krajský úřad a Magistrát hlavního města Prahy umožní v úředních hodinách bezplatně nahlížet do Sbírky zákonů a mezinárodních smluv v elektronické podobě.

Účinnost od 1. ledna 2020

Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě

V maloobchodě a velkoobchodě je zakázán prodej o těchto státních svátcích a ostatních svátcích

  • 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok,

  • Velikonoční pondělí,

  • 8. květen – Den vítězství,

  • 28. září – Den české státnosti,

  • 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu,

  • 25. prosinec – 1. svátek vánoční a

  • 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

V maloobchodě a velkoobchodě je zakázán prodej v den 24. prosince – Štědrý den od 12.00 do 24.00 hodin.

Výše uvedené omezení prodejní doby se nepoužije na provozování

  • prodejen, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m2,

  • čerpacích stanic s palivy a mazivy,

  • lékáren,

  • prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích,

  • prodejen ve zdravotnických zařízeních,

  • maloobchodu a velkoobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Účinnost od 1. října 2016

Částka 90 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. července 2016

Zákon č. 230/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Podle novely zákona o podpoře sportu např. obec zpracovává v samostatné působnosti pro své území plán rozvoje sportu v obci a zajišťuje jeho provádění. Plán rozvoje sportu v obci nebo kraji obsahuje zejména vymezení oblastí podpory sportu, stanovení priorit v jednotlivých oblastech podpory sportu a opatření k zajištění dostupnosti sportovních zařízení pro občany obce nebo kraje. Součástí plánu je také určení prostředků z rozpočtu obce nebo kraje, které jsou nezbytné k naplnění plánu.

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 94 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. července 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 240/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 5. listopadu 2016 nové volby do Zastupitelstva obce Bradáčov (okres Tábor).

Sdělení Ministerstva vnitra č. 241/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 5. listopadu 2016 nové volby do Zastupitelstva obce Čichalov (okres Karlovy Vary).

Částka 95 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. července 2016

Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon

Tento zákon upravuje

  • v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a přímo použitelné mezinárodní smlouvy

    1. výkon dohledu nad mezinárodním obchodem Evropské unie a nad zbožím, které vstupuje na celní území Evropské unie nebo jej opouští,
    2. sběr, zpracování a kontrolu statistických údajů o obchodu Evropské unie,
    3. správu cel a
    4. povolení související se správou cel a
  • správu daní, stanoví-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující spotřební daně, že se pro jejich správu použijí ustanovení o správě cel.

Působnost podle tohoto zákona vykonává správní orgán, který vykonává správu cel.

Při výkonu působnosti podle tohoto zákona se postupuje podle daňového řádu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo tento zákon jinak.

Podle správního řádu se postupuje v případě

  • řízení o správních deliktech,

  • stanovení celního prostoru,

  • prohlášení části území České republiky za svobodné pásmo, stanovení podmínek výkonu činnosti ve svobodném pásmu a řízení ve věci závazného stanoviska při umisťování a povolování staveb,

  • řízení ve věci povolení podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie,

  • řízení ve věci osvědčení schváleného hospodářského subjektu a osvědčení o úlovku při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,

  • vyloučení osoby z provozování přepravy na podkladě karnetu TIR.

Stanoví-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující spotřební daně, že pro správu daní se použijí ustanovení o správě cel, použijí se v souvislosti se správou těchto daní také ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie a tohoto zákona o povoleních souvisejících se správou cel.

Účinnost od 29. července 2016 (s výjimkou)

Částka 97 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. srpna 2016

Vyhláška č. 248/2016 Sb., o náležitostech obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření smlouvy a ke změně závazku ze smlouvy podle zákona o zadávání veřejných zakázek

Žádost územního samosprávného celku nebo jím zřízené příspěvkové organizace nebo jiné právnické osoby podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek, je-li územní samosprávný celek zřizovatelem nebo zakladatelem této právnické osoby nebo tuto právnickou osobu převážně financuje, ovládá nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu, o předchozí stanovisko Ministerstva financí k uzavření smlouvy, obsahuje tyto vybrané náležitosti včetně ekonomického rozboru dopadů smlouvy, jako jsou například:

  • vymezení předmětu smlouvy,

  • u dodavatele, je-li právnickou osobou, obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu a identifikační číslo; u dodavatele, je-li fyzickou osobou, jméno, případně obchodní firmu, sídlo podnikatele, případně bydliště, je-li odlišné od místa podnikání, a identifikační číslo,

  • předpokládanou hodnotu koncese,

  • výši finančních závazků veřejného zadavatele vyplývajících ze smlouvy, včetně výše jednotlivých plateb a jejich časového rozložení, popřípadě výši a způsob zajištění závazků dodavatele souvisejících se smlouvou veřejným zadavatelem,

  • ostatní závazky veřejného zadavatele vyplývající z realizace předmětu smlouvy,

  • práva veřejného zadavatele vyplývající z realizace předmětu smlouvy,

  • u veřejného zadavatele, je-li jím územní samosprávný celek, závěr poslední zprávy o přezkoumání hospodaření,

  • u veřejného zadavatele, je-li jím územní samosprávný celek, souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů v rozsahu rozpočtového výhledu, atd.

Účinnost od 1. října 2016

Částka 98 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. srpna 2016

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Tento zákon upravuje podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání, postup před zahájením řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku.

Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku (dále jen „pachatel”) příznivější. Přestupek je spáchán v době, kdy pachatel konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat.

Pachateli lze uložit vždy jen takový druh správního trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje. O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje.

Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle jiného zákona (či podle mezinárodního práva), nelze jako přestupek projednat.

Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se dopustili poslanci a senátoři, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení podle jiných zákonů.

Podle jiných zákonů se projedná jednání, které má znaky přestupku, dopustí-li se jej

  • příslušník bezpečnostního sboru,

  • osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci, nebo

  • osoba během výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

Pokus přestupku je jednání fyzické osoby, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku a kterého se fyzická osoba dopustila v úmyslu přestupek spáchat, jestliže k dokonání přestupku nedošlo. Pokus přestupku je též jednání právnické nebo podnikající fyzické osoby, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku, jestliže k dokonání přestupku nedošlo. Pokus přestupku je trestný, pokud tak stanoví zákon, a to stejně jako dokonaný přestupek.

Pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Trvající přestupek je takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán.

Hromadný přestupek je takový přestupek, u kterého zákon vyžaduje pro vznik odpovědnosti za přestupek více útoků spojených společným záměrem.

Za přestupek není odpovědný ten, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku.

Odpovědnost za přestupek zaniká

  • uplynutím promlčecí doby (promlčecí doba činí 1 rok, nebo 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč),

  • smrtí fyzické osoby,

  • zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce, nebo

  • vyhlášením amnestie (amnestii ve věcech přestupků uděluje prezident republiky).

Za přestupek lze uložit správní trest

  • napomenutí,

  • pokuty,

  • zákazu činnosti,

  • propadnutí věci nebo náhradní hodnoty,

  • zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

Správní trest lze uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.

Nestanoví-li zákon jinak, je správním orgánem příslušným k řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Obecní úřad je příslušný k řízení o přestupcích

  • proti pořádku v územní samosprávě,

  • proti veřejnému pořádku,

  • proti občanskému soužití a

  • proti majetku.

Starosta může zřizovat jako zvláštní orgány obce komise pro projednávání přestupků (dále jen „komise”). Komise má lichý počet členů. Komise může projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti občanskému soužití, přestupky proti majetku a přestupky, o kterých to stanoví jiný zákon. Při zřízení komise starosta určí, které přestupky komise projednává namísto obecního úřadu. Starosta jmenuje a odvolává předsedu komise a další její členy. Předseda komise musí splňovat požadavky podle § 111, tj. musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Nemá-li oprávněná úřední osoba uvedené vzdělání, musí mít vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v jiné oblasti a prokázat odbornou způsobilost zkouškou provedenou u Ministerstva vnitra; zajištěním zkoušky může Ministerstvo vnitra pověřit jím zřízenou státní příspěvkovou organizaci.

K řízení je místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán. Pokud nelze rozhodnutí o přestupku vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.

Účinnost od 1. července 2017

Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích

Tento zákon upravuje některé přestupky vyskytující se na různých úsecích veřejné správy, včetně druhu a výše správních trestů, které lze za jejich spáchání uložit.

Konkrétně se jedná o následující přestupky

  • přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy,

  • přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy,

  • přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě,

  • přestupky proti veřejnému pořádku,

  • přestupek křivého vysvětlení,

  • přestupky proti občanskému soužití,

  • přestupky proti majetku,

  • přestupky na úseku podnikání,

  • přestupky na úseku porušování práv k obchodní firmě,

  • přestupek na úseku zdravotnictví.

Účinnost od 1. července 2017

Zákon č. 252/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o právu shromažďovacím např. stanoví, že jsou zakázána shromáždění v blízkosti budov Parlamentu České republiky, a to v místech vymezených v příloze tohoto zákona (nové pravidlo nahradilo předchozí úpravu spočívající v zákazu shromáždění v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají).

O zákazu shromáždění rozhodne úřad („úřad” je legislativní zkratka pro správní orgány uvedené v § 2a zákona) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy oznámení, které obdržel, splňuje náležitosti požadované tímto zákonem. O stanovení podmínek pro konání shromáždění rozhodne úřad do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy mu bylo způsobem podle věty první oznámeno jiné shromáždění na daném místě nebo kdy se dozvěděl o jiných okolnostech odůvodňujících stanovení podmínek konání shromáždění, nejpozději však 2 pracovní dny před konáním kteréhokoliv z dotčených shromáždění. Stanovení podmínek konání shromáždění nesmí bránit v konání nebo splnění účelu dříve oznámeného shromáždění nebo dříve připraveného veřejnosti přístupného podniku. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Úřad rozhodnutí doručí veřejnou vyhláškou. Úřad zašle svolavateli písemné vyhotovení rozhodnutí bez zbytečného odkladu na vědomí. Rozhodnutí je doručeno vyvěšením. Žalobu proti rozhodnutí úřadu může svolavatel podat do 15 dnů od jeho doručení. Soud rozhodne do 3 pracovních dnů od podání žaloby, a pokud nejsou splněny podmínky řízení, pak od odstranění vad podání, k jejichž odstranění je soud povinen vyzvat bez zbytečného odkladu. Soud v řízení doručuje účastníkům a osobám zúčastněným na řízení vyvěšením na úřední desce soudu.

Žalobu proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů.

Účinnost od 1. listopadu 2016

Částka 99 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. srpna 2016

Zákon č. 254/2016 Sb., kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci.

Jde-li o nabytí vlastnického práva k inženýrské síti nebo spoluvlastnickému podílu na ní, je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je částí této sítě a která se nachází na území České republiky, nebo spoluvlastnickému podílu na takové budově; tato budova nebo spoluvlastnický podíl na ní se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považují za nemovitou věc.

Za nabytí vlastnického práva k právu stavby se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považuje také prodloužení doby, na kterou je právo stavby zřízeno.

Činí-li daň z nabytí nemovitých věcí méně než 200 Kč, daň se nepředepíše a neplatí.

Účinnost od 1. listopadu 2016

Částka 100 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. srpna 2016

Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje

  • činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,

  • práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a

  • působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci; účelově určený (např. k nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu), nebo poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření.

Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení.

Účinnost od 1. prosince 2016

PŘEHLED OD ČÁSTKY 41/2016 DO ČÁSTKY 65/2016

Částka 41 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 6. dubna 2016

Zákon č. 104/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů

V novele zákona o stavebním spoření se doplňuje, že ukončení smlouvy pro nezletilého účastníka se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte, dojde-li k němu po uplynutí doby stanovené v § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 96/1993 Sb., tj. po uplynutí 6 let ode dne uzavření smlouvy. Nesouhlasí-li s ukončením smlouvy pro nezletilého účastníka všichni jeho zákonní zástupci, vyžaduje se souhlas soudu.

Účinnost od 6. dubna 2016

Zákon č. 106/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

V novele obecního zřízení je např. stanoveno, že pokud území obce nebo jeho část je součástí katastrálního území jiné obce, vyzve Ministerstvo vnitra dotčené obce, aby ve lhůtě 1 roku uzavřely dohodu podle § 26. Nedojde-li k uzavření této dohody ve stanovené lhůtě, rozhodne o změně hranic obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem Ministerstvo vnitra z moci úřední. Ministerstvo vnitra při tomto rozhodování přihlédne zejména k historickým hranicím a současným územním vazbám dotčených obcí, k vlastnictví pozemků a staveb, k výsledkům místních referend, pokud se v této věci konala, a k průběhu dosavadních jednání dotčených obcí. Pravomocné rozhodnutí je podkladem pro změny údajů o katastrálních územích a hranicích obcí v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, popřípadě v dalších veřejných rejstřících. Ministerstvo vnitra zašle opis pravomocného rozhodnutí Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a Českému statistickému úřadu. Řízení o změně hranic obcí ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o změně hranic obcí nelze přezkoumat ve správním řízení.

Obecní zřízení nově stanoví, že obec může ocenit významné životní události svých občanů. Novela dále rozšiřuje rozsah vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce o rozhodování o nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce, a rovněž o zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi. Ohledně výboru pro národnostní menšiny stanoví novela pravidlo, že obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů obce hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny. Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin. Nově je upraven slib člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, který zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu městského obvodu (městské části) a jeho (jejích) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.”

Účinnost od 1. července 2016

Částka 42 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 6. dubna 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 111/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 16. července 2016 nové volby do Zastupitelstva obce Ražice (okres Písek) a Drahelčice (okres Praha-západ).

Částka 43 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. dubna 2016

Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb

Tento zákon upravuje práva, povinnosti a postupy uplatňované při evidenci tržeb a postupy s nimi související. Působnost podle tohoto zákona vykonávají orgány Finanční správy České republiky. Působnost k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb mají také orgány Celní správy České republiky. Subjektem evidence tržeb je poplatník daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob.

Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníka. Evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a která zakládá rozhodný příjem. Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna např. v hotovosti; bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat; šekem či směnkou.

Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. Tyto tržby stanoví nařízením vláda.

Poplatník je povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne.

Poplatník je povinen mít na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, umístěno informační oznámení, které je dostatečně viditelné a čitelné, pokud to nevylučuje povaha věci. Informační oznámení je poplatník povinen umístit na internetové stránky, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby.

Obsahem informačního oznámení je

  • text ve znění „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.”, eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby v běžném režimu, nebo

  • text ve znění „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů.”, eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby ve zjednodušeném režimu.

Zjistí-li orgán příslušný k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb zvlášť závažné porušení povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě nebo vydávat účtenky, nařídí okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb.

Účinnost od 1. prosince 2016 (s výjimkami)

Částka 49 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. dubna 2016

Zákon č. 128/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Podle novely rozpočtových pravidel je Ministerstvo financí oprávněno přijmout na základě rozhodnutí vlády za Českou republiku úvěr od Evropské investiční banky, Rozvojové banky Rady Evropy nebo jiné mezinárodní finanční instituce na financování konkrétních programů nebo projektů. Smlouvu o úvěru sjednává a uzavírá za Českou republiku ministr financí. K výkonu práv a povinností České republiky ze smlouvy o úvěru a k hospodaření s peněžními prostředky z přijatého úvěru je příslušné Ministerstvo financí. Prostředky získané úvěrem lze použít v roce přijetí na úhradu výdajů, které byly ve státním rozpočtu rozpočtovány. V letech následujících po roce přijetí úvěru budou výdaje hrazené z prostředků získaných úvěrem rozpočtovány.

Novela dále mj. stanoví, že příspěvkové organizace mající zastoupení v zahraničí si mohou po předchozím souhlasu zřizovatele zřídit účet u banky v zahraničí k soustředění výnosů a k zajištění úhrady nákladů. Příspěvkové organizace mohou po předchozím souhlasu Ministerstva financí zřizovat u bank účty, ze kterých lze uskutečňovat platby související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další platby, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.

Účinnost od 10. května 2016

Částka 50 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. dubna 2016

Vyhláška č. 132/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky o technických prohlídkách a měření emisí vozidel např. stanoví, že „Identifikace vozidla” znamená činnost, při níž stanice technické kontroly přezkoumává soulad identifikačních údajů s předloženou dokumentací k vozidlu, kterou je zejména osvědčení o registraci vozidla, technický průkaz, výpis technických údajů k vozidlu vydaný akreditovaným zástupcem nebo pověřenou zkušebnou, COC list nebo jiný na roveň postavený dokument. Soulad provedení identifikátorů na vozidle se porovnává se schválenou databází.

„Identifikační údaj” znamená zejména identifikační číslo vozidla (VIN) a povinný štítek výrobce. Pro identifikaci vozidla je možné použít i další údaje přidělené vozidlu zpravidla výrobcem vozidla nebo registračním místem: číslo motoru, je-li jím vozidlo vybaveno a je-li uvedeno v dokladech k vozidlu, registrační značku, barvu a provedení vozidla nebo jiné podobné údaje, podle nichž lze určit jedinečnost vozidla.

Účinnost od 25. dubna 2016

Vyhláška č. 133/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách)

Novela vyhlášky např. stanoví, že nebezpečnou závadou, která vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšuje ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidla nebo jízdní soupravy na životní prostředí, je

  • absence nebo odstranění podstatné části výfukového systému,

  • poškození brzdového systému vylučující jeho použití, zejména vyřazení jeho části z provozu, destrukce brzdových kotoučů a obložení,

  • absence čelního skla nebo jeho poškození na více než 50 % plochy,

  • zjevné nadměrné úniky provozních kapalin,

  • koroze nebo praskliny nosných částí zjevně narušující pevnost rámu nebo karoserie,

  • opotřebení nebo poškození pneumatik odhalující nosné vrstvy,

  • deformace rámu nebo karoserie dosahující sloupku A, u motocyklů značné deformace základních prvků rámu,

  • deformace nápravy včetně jejího uložení mající vliv na její pevnost,

  • zjevná deformace uložení motoru, například utržené úchyty, posunutí motoru,

  • deformace karoserie zasahující do vnitřního prostoru osádky vozidla,

  • deformace hlavních částí systému řízení, které zjevně ovlivňují bezpečné ovládání vozidla, například převodky, posilovače, spojovací tyče, hřídele volantu,

  • zjevné deformace nebo praskliny kol,

  • zjevný únik výfukových nebo jiných jedovatých plynů do prostoru řidiče nebo prostoru pro přepravu cestujících u vozidla kategorie M2 a M3.

Účinnost od 25. dubna 2016

Částka 51 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. dubna 2016

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

  • pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání,

  • povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a při zvláštních postupech předcházejících jejich zadání,

  • uveřejňování informací o veřejných zakázkách,

  • zvláštní podmínky fakturace za plnění veřejných zakázek,

  • zvláštní důvody pro ukončení závazků ze smluv na veřejné zakázky,

  • informační systém o veřejných zakázkách,

  • systém kvalifikovaných dodavatelů,

  • systém certifikovaných dodavatelů,

  • dozor nad dodržováním tohoto zákona.

Zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

Veřejnou zakázkou je veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby, veřejná zakázka na stavební práce, koncese na služby nebo koncese na stavební práce.

Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li zákonem stanoveno jinak. Zadávacím řízením se pro

 
 Nahoru