Input:

Aktuálně ze Sbírky zákonů Garance

21.7.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1 Aktuálně ze Sbírky zákonů

Mgr. Jan Břeň

Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 66/2021 do částky 109/2021)

Částka 66 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. dubna 2021

Sdělení Ministerstva vnitra č. 164/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 18. září 2021 nové volby do Zastupitelstva obce Částkov (okres Tachov), Hory (okres Karlovy Vary), Vysoká Lhota (okres Pelhřimov) a Vysoký Újezd (okres Hradec Králové).

Částka 80 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. května 2021

Zákon č. 192/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů

Novela občanského zákoníku např. stanovila, že i když je nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, způsobilý jednat v určité záležitosti samostatně, lze podmínit, že následky právního jednání nastanou až souhlasem zákonného zástupce nezletilého uděleným v určené lhůtě, jinak ve lhůtě dvou týdnů od vyžádání (to neplatí pro právní jednání osobní povahy a právní jednání podle § 33 NOZ). Je-li to v zájmu dítěte, může soud zúžit okruh právních jednání, která podléhají souhlasu soudu. Jednal-li rodič za dítě bez souhlasu soudu, lze právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li dítěti újmu. Splnění peněžitého dluhu z právního jednání nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, lze vymoci pouze z majetku, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetku, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti; to neplatí pro peněžitý dluh vzniklý při výdělečné činnosti podle § 33. Je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení. K ujednání, kterým se zavázal k plnění smluvní pokuty nezletilý, který v době ujednání nedovršil patnácti let, se nepřihlíží. Škodu způsobenou nezletilým mladším třinácti let nahradí ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Nedošlo-li ke škodě v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu nezletilý, způsobil-li ji činem povahy úmyslného trestného činu nebo je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného. Není-li nezletilý škůdce povinen k náhradě a ke škodě nedošlo v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu ten, kdo má a vůči dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného.

Účinnost od 1. července 2021

Částka 81 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. května 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 30. března 2021, sp. zn. Pl. ÚS 9/20, o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení věty třetí § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 296/2017 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení (publikovaný pod č. 193/2021 Sb.)

Ústavní soud rozhodl následovně:

Návrh na zrušení § 9 odst. 1 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 296/2017 Sb., která zní „K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.”, se zamítá.

Právní věty nálezu:

Právo na přístup k soudu je v čl. 36 odst. 1 Listiny formulováno tak, že „Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva …”. Na této formulaci je podstatná podmínka, že práva se lze domáhat „stanoveným postupem”. Ústavní soud považuje „stanovený postup” upravený v napadeném ustanovení za přísný, avšak ústavně konformní. Každý poplatník nese vlastní odpovědnost za to, že se soudní poplatek dostane do dispozice soudu řádně a včas, bez ohledu na to, jaký způsob k jeho úhradě zvolí.

Sdělení Ministerstva vnitra č. 194/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 18. září 2021 nové volby do Zastupitelstva obce Kobylnice (okres Kutná Hora), Malíč (okres Litoměřice), Mírová (okres Karlovy Vary), Mohelnice nad Jizerou (okres Mladá Boleslav), Petrovice I (okres Kutná Hora) a Sedlečko u Soběslavě (okres Tábor).

Částka 82 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. května 2021

Nařízení vlády č. 197/2021 Sb., o ocenění udělovaném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může jako ocenění udělovat Medaili za přínos hospodářské soutěži a veřejnému zadávání. Medaile za přínos hospodářské soutěži a veřejnému zadávání se uděluje fyzické osobě za mimořádný počin nebo za zásluhy o rozvoj hospodářské soutěže nebo veřejného zadávání v České republice. Slavnostní předávání ocenění se koná zpravidla jedenkrát v kalendářním roce.

Účinnost od 1. července 2021

Částka 87 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. května 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 27. dubna 2021, sp. zn. Pl. ÚS 98/20, o návrhu Okresního soudu v Chrudimi na zrušení § 284 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. ve slovech „větším než malém”, § 285 odst. 1 a 3 ve slovech „větším než malém” a „ve větším rozsahu” a § 289 odst. 3 ve slovech „a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu § 285” zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 206/2021 Sb.)

Ústavní soud rozhodl následovně:

I. Ustanovení § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve slovech „a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu § 285 se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

II. Současně pozbývají platnosti příloha č. 2 a § 2 nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 3/2012 Sb., dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

III. Ve zbytku se návrh zamítá.

Právní věty nálezu:

I. Pojmy, které právo používá, by nepochybně měly být z hlediska právní jistoty jasné a jednoznačně formulované, současně však musí být dostatečně abstraktní, aby byly schopné zachytit co nejširší okruh možných eventualit, které se v životě vyskytují nebo se v budoucnu mohou vyskytnout. Užívání neurčitých pojmů je v právu nezbytné a zákonodárce využívá této možnosti i v trestním právu poměrně často, a to jak při vymezení základní skutkové podstaty trestného činu, tak při popisu okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby (okolnosti zvlášť přitěžující). Je tomu tak zejména z důvodu, aby bylo možné reagovat na dynamicky se měnící podmínky a variabilitu životních situací, přičemž ani trestní právo není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Proto Ústavní soud považuje užití neurčitých právních pojmů zejména v případech, kdy je úmyslem zákonodárce omezit rozsah kriminalizace určitého jednání (konání nebo opomenutí), resp. stanovit dolní kvantitativní hranici trestnosti (např. množství větší než malé v § 284 odst. 1 TZ nebo v § 285 odst. 1, 2 ), za ústavně konformní. Úlohou obecných soudů (zejména Nejvyššího soudu) je náležitě interpretovat tyto neurčité právní pojmy, a rozptýlit tak případné přetrvávající pochybnosti při jejich výkladu.

II. Ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy je založeno na následujících zásadách: nařízení vlády musí být vydáno oprávněným orgánem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu a musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard, musí být tedy otevřen prostor pro sféru nařízení. Nařízení vlády tedy, podobně jako jiný podzákonný předpis, může toliko podrobněji konkretizovat problematiku upravenou v základních rysech již samotným zákonem [srov. např. nález ze dne 14. 2. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.), nález ze dne 16. 10. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 5/01 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.) aj.]. Ustanovení čl. 39 Listiny základních práv a svobod zakotvuje princip nullum crimen sine lege, který je dále rozvíjen tak, aby zákon (lex) zároveň splňoval zásady, podle kterých musí být pramenem práva pouze zákon (scripta – zákaz obyčejového práva), je zakázána analogie v neprospěch pachatele (stricta), je zakázána retroaktivita (praevia) a přikázána náležitá určitost trestněprávních norem (certa). U zákonného pojmu „množství větší než malé” rostlin a hub obsahujících omamnou a psychotropní látku, zmocňuje-li zákon v § 289 odst. 3 TZ vládu k vydání nařízení vlády, požadavek na zákonný pramen práva (skripta) a určitosti zákona (certa) splněn není, neboť až vláda nařízením č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, určila toto množství. Přitom vláda zde přímo doplňuje § 285 odst. 1, 2 TZ, a to při naplnění obsahu tak důležitého pojmu, který je rozhodující pro určení spodní hranice trestní odpovědnosti u základních skutkových podstat trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 odst. 1 a 2 TZ. V důsledku toho byl porušen zákaz zasahovat do věcí vyhrazených zákonu, vyplývající z ústavního vymezení odvozené normotvorby exekutivy. Ústavní soud přitom v minulosti již vyložil, že nelze připustit, aby se sféra ochrany základních práv a svobod dostala pod pravomoc moci výkonné, která k tomu není oprávněna [srov. např. nález ze dne 10. 7. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 35/95 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.), nález ze dne 23. 7. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.) a nález ze dne 20. 6. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 36/11 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.) aj.]. Vymezení, které jednání je trestným činem, je podle čl. 39 Listiny základních práv a svobod svěřeno toliko zákonu, k jehož vydání je kompetentní toliko Parlament České republiky. Právě s ohledem na to, že ústavodárce svěřil kompetenci k vymezení skutkové podstaty trestného činu výhradně zákonu, vyloučil tím v jiných případech možnou a žádoucí sekundární úpravu věcí nepředvídatelných v momentu přijetí zákona.

Částka 92 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. června 2021

Zákon č. 218/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o soudech a soudcích např. stanovuje, že ve věcech evropského příkazu k obstavení účtů je místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 1. Soudce nesmí ode dne jmenování do funkce až do zániku funkce soudce zastávat funkci ve statutárním, řídícím a kontrolním orgánu podnikající právnické osoby a nesmí být svěřenským správcem nebo další osobou určenou k dohledu nad správou svěřenského fondu, jehož účelem je provozování obchodního závodu. Soudce je povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku oznámení o své výdělečné činnosti podle § 85 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, a to s výjimkou správy vlastního majetku. Oznámení o výdělečné činnosti je podáváno předsedovi příslušného soudu. Soudce v oznámení uvede informace týkající se předmětu a způsobu vykonávané činnosti, subjektu, pro který byla tato činnost vykonávána, místa výkonu činnosti a časového rozsahu této činnosti. Oznámení soudce nepodává v případě, že nevykonává výdělečnou činnost podle § 85 odst. 1 nebo pokud výše celkového hrubého ročního příjmu z této činnosti nepřesáhne 20 % jeho ročního platu soudce za předchozí kalendářní rok. Předsedu soudu nelze opakovaně jmenovat do funkce předsedy téhož soudu. Předsedu vrchního a krajského soudu lze opakovaně jmenovat do funkce předsedy jiného soudu téhož stupně až po uplynutí 5 let ode dne zániku funkce předsedy. Místopředsedu soudu nelze jmenovat opakovaně do funkce místopředsedy téhož soudu dvě po sobě jdoucí funkční období. Předsedou a místopředsedou soudu může být jmenován soudce, který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu funkce. Předpokladem pro jmenování předsedou a místopředsedou soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 5 let. Předseda a místopředseda vrchního, krajského a okresního soudu absolvuje odborný vzdělávací program Justiční akademie zaměřený na oblast řízení soudu, a to nejpozději do 2 let ode dne jmenování do funkce předsedy nebo místopředsedy.

Účinnost od 1. ledna 2022 (s výjimkami)

Zákon č. 221/2021 Sb., o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon)

Tento zákon upravuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, stanoví způsob přenechání pozemků k zahrádkářské činnosti a působnost správních úřadů a územních samosprávných celků při její podpoře. Zahrádkářskou činností se rozumí veřejně prospěšná činnost zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úprava. Zahrádkářská činnost se podílí na zachování a ochraně zemědělského půdního fondu, přispívá k zadržování vody, zmírnění dopadu klimatických změn a podporuje druhovou rozmanitost v krajině, má výchovný a estetický aspekt pro utváření vztahu k přírodě mladé generace. Podílí se na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu.

Zahrádkářským spolkem je veřejně prospěšný spolek, který vykonává zahrádkářskou činnost podle tohoto zákona prostřednictvím svých členů zpravidla v zahrádkářské osadě v souladu se svými stanovami a přispívá svou činností k dosahování obecného blaha (dále jen „spolek”). Zahrádkářskou osadou je pozemek nebo více pozemků v užívání nebo požívání spolku, které umožňuje jejich individuální užívání nebo požívání alespoň 3 členy tohoto spolku.

Na pacht pozemku pro zahrádkářskou činnost se použijí ustanovení občanského zákoníku o pachtu, nestanoví-li se v tomto zákoně jinak. Ustanovení občanského zákoníku o zemědělském pachtu se nepoužijí. Pachtovní smlouva vyžaduje písemnou formu. Spolku lze pozemek pro zahrádkářskou činnost propachtovat pouze na dobu určitou, a to nejméně na dobu 2 let. Je-li propachtovatelem obec nebo stát, lze pacht ujednat nejméně na dobu 10 let. Uplynutím ujednané doby pacht nezanikne, pokud propachtovatel nebo pachtýř nejméně 3 měsíce před uplynutím ujednané doby trvání pachtu druhé straně nesdělí, že nemá zájem na jeho dalším trvání. Nezanikne-li pacht a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou byl ujednán. Spolek je oprávněn pozemek, který mu byl propachtován k zahrádkářské činnosti, propachtovat členovi spolku k provozování zahrádkářské činnosti i bez souhlasu propachtovatele.

Obec ve své samostatné působnosti přispívá k rozvoji zahrádkářské činnosti tím, že

  • vytváří předpoklady pro vznik, rozvoj a provozování zahrádkářské činnosti v rámci územního plánování, přitom může vymezit plochy k zahrádkářské činnosti v územně plánovací dokumentaci dle jiného právního předpisu,

  • umožňuje v rozsahu a způsobem stanoveným jiným právním předpisem přenechat spolku do užívání nebo požívání vhodný pozemek, a to i dočasně nevyužívaný, k zahrádkářské činnosti,

  • spolupracuje se spolky při plnění úkolů zejména v oblasti ochrany přírody a zmírnění klimatických změn.

Státní pozemkový úřad podporuje zahrádkářskou činnost zejména tím, že podle jiného právního předpisu přenechává spolku k užívání nebo požívání pozemek pro zahrádkářskou činnost. Obec a Státní pozemkový úřad zohledňují při sjednávání výše pachtovného nebo